Sny/Databáze/Kychot/2009-01-01

Sny/Databáze/Kychot/2009-01-01 středa/čtvrtek

Klíčová slova: N/A

Předchozí den

Přes den jsme ještě hoblovali zbytek prken. Měl jsem nějakou blbou náladu, byl jsem naštvaný, že na Silvestra musím makat a přitom jsme měli se známými domluvený výlet. Nakonec jsem to uklidili a sbalili se až za smrákání.

Pak jsem volal správci sokolovny ve Studenci, že se přijedeme podívat na Sokolovnu, bylo to domluvené, hledáme prostor na týdenní kurs Výbava historického tanečníka.

Ale odjeli jsem asi 200 m a auto mi začalo chcípat, přepínal jsem zběsile střídavě na benzín a na LPG, a na poždý pohon jsem jel několik sekund a zase to začalo chcípat, až to chcíplo úplně. Tak jsem poslal SMS správci, že nám chcíplo auto a že do Sokolovny dorazíme se zpožděním a přišla nám odpověď, že až to opravíme a budeme v Sokolovně, že se máme ozvat. (Naivně jsem si myslel, že nám třeba nabídne pomoc, když jsme byli pár km otamtud.)

Nevěděl jsem, co s tím je, až jsem to za chvíli zase nastartoval a podobným způsobem ujel ještě asi 3 km a najednou vidím, teploměr na bodu varu. Tak to zastavím v nejbližší vesnici a to se mi voda už vařila. Jak mi totiž přes léto občas unikla voda z chlazení, než jsem vyměnil prasklou hadici a doléval jsem to vodou, tak jsem měl Fridex už tak naředěný, že mi to teď zamrzlo a tím pádem se mi nemohl LPG ani odpařovat ve výparníku. Pokoušel jsem se výparnik rozmrazit vlastními dlaněmi, a to jsem si dal, prsty mi totálně zmrzly, bylo asi –10 °C. Navíc se mi urvalo plastové hrdlo u chladiče, takže mi asi litr kapaliny zase vytekl. Měl jsem totálně zmrzlé prsty, až jsem kničel bolestí. Nakonec jsme krizi nějak přežili a podařilo se mi hadici provizorně přichytit k chladiči na 3–4 mm výběžek, který tam ještě zbyl, a dolít rezervním Fridexem, kterým jsem měl naštěstí s sebou, a zbytkem kapaliny z okruhu, který jsme nachytali do krabičky od Solviny, když vytékala z chladiče.

Tak se nám podařilo dojet aspoň k benzínové pumpě, kde jsme dokoupili benzín a Fridex. Pak jsem tam asi půl hodiny nechal běžet motor na prázdno a hlídal, aby se neuvařil, a chvílemi na to fouknul větrákem teplý vzduch z chladiče, a tak se nám podařilo postupně zvýšit teplotu pod kapotou a tak roztavit zmrzlý okruh. Topení to té doby bylo samozřejmě zamrzlé, takže jsme tam dost vibrovali.

Dojeli jsme do Sokolovny celý zmrzlí a zapráskaný a volali správci a ten byl dost nevrlý, že už je pozdě a že zasedají k večeři. Že jsem mezitím dvě hodiny bojovali o život mu bylo ukradený. Nakonec správcová přijela a dala nám 3 min na to, abychom si lesnickým pásmem změřili velikost obou tělocvičen (24x12 a 13x7 m), víc už jsme si prohlédnout nemohli, protože spěchala na rodinnou večeři.

Bál jsem se, aby se mi zase nezačala vařit voda, zatímco budu vevnitř, a tak jsem předtím vypnul motor, ale to jsem neměl dělat, protože po návratu už jsem zase měl problém ho nastartovat. No nakonec se podařilo a my asi 50 km/h rychlostí dorazili ke známým do L.B.

Večer

Před půlnocí jsme pak všichni odešli ještě k dalším známým, kde nás bylo asi 15 lidí a oslavili jsme společně půlnoc. Zdrželi jsme se v konverzaci a konzumaci asi do 3 hod. do rána a pak jsme se s kamarádem vrátili k zalehnutí.

Obsahy snů

Ráno

Malinko jsem ještě v hlavě cítil následky včerejší oslavy (i když jsem se dost krotil) a neměl jsem tušení, co se mi na Nový rok zdálo.