Sny/Databáze/Kychot/2008-12-30

Sny/Databáze/Kychot/2008-12-30 pondělí/úterý

Klíčová slova: WC, Brána, Hesla, ulička, slunce, kouř, asfalt, pivovar, parta, hospoda, tiskoviny, Merkur, vozík, kasino, náklaďák, akční film, agent, dřevo, křižovatka, brikety, fabrika, s.r.o., zakládací listina

Večer

Přijeli jsme do lesa v noci. Šel jsem spát před půlnocí, pak nás asi v půl druhé vzbudil telefon a už jsem nemohl usnout, asi do pěti ráno jsem hrál na mobilu reversi, abych se tím zblbnul a mohl konečně usnout.

Obsahy snů

WC a Hesla

Byli jsme s Alenou někde v nějakém obchodě nebo co to bylo za místnosti, a že už půjdeme domu, a já že se ještě před cestou zastavím na WC. A tak koukám na chobičce, který vchod je pro dámy a který pro pány, a jdu do toho pro pány, a vidím, uvnitř je nějaká ženská. Tak se pro jistotu ještě vrátím a ujistím se, že je to skutečně pro pány, abych nevlezl vedle, a bylo to skutečně pro pány, tak jdu dovnitř, a říkám si, že ta ženská vevnitř je asi obsluha a bude chtít nějaké drobné, a já nevím, jestli ty drobné mám. A také jsem si vzpomněl, že jsem tam na tom samém WC už jednou byl a neplatil jsem, nějak jsem tomu uniknul.

Jenže pak jsem zjistil, že to není obsluha WC, ale je to nějaká kancelář a ta ženská tam normálně pracuje. A jsou tam za sebou snad dvě kancelářské místnosti a teprve na konci je nějaká koutek s WC. Tak tam vykonám, co jsme chtěl, myslím, že se to nějak nedalo ani zavřít, že to vlastně bylo součástí té místnosti, ale ta ženská uvnitř nijak nereagovala, jako že to je OK. Tak jdu zpátky a jsou tam nějaké vystavené knížky jakoby na pultě k prodeji. A já mám zrovna v kapse asi dvoje Hesla JB a tak si říkám, když už jsem neplatil za to WC, že bych jim tam alespoň mohl nechat jeden výtisk, že si ho třeba někdo koupí a oni z toho budou mít výdělek. A jak ho vytahuji z kapsy, tak najednou zjišťuji, že už tam štos s Hesly mají, že už je prodávají. Tak mi docvakne, že jsem asi v Bráně, a říkám si, kdybych jim tam ty svoje Hesla jen tak položil k těm dalším, tak by pak v pokladně při inventuře zjistili, že prodali o jeden výtisk víc, než jich měli, a měli by z toho zbytečný binec v účetnictví. Tak zase ty svoje Hesla dávám zpátky do kapsy, a najednou mě napadne, aby mě náhodou nikdo neviděl, že by si mohl myslet, že jim tam ty jejich Hesla kradu.

Tak raději jdu zase zpátky a vyrážíme z Alenou do ulic.

asfalt

A vyjdeme z toho domu, ale asi nějakým zadním vchodem, jiným, než jsme přišli. A sluníčko svítí tak nějak divně, hodně jasně a zešikma, a já se podle něj snažím alespoň odhadnout světové strany, a zjišťuji, že jdeme asi na severovýchod, tj. přibližně tím správným směrem, abychom se dostali domů, tak si říkám, že jdeme dobře a že alespoň poznáme nějaký kousek Prahy, nějaké zákoutí, které ještě neznáme. Jdeme totiž takoou hrozně úzkou uličkou mezi domy, úplná soutěska to je.

A zatočíme za roh a najednou vidím, mezi domy, že stoupá takový sloup kouře. Ten kouž se zkrátka drží v takovém sloupu, je to divné, že se nerozprchne. Nejdřív mě napadne, že tam někde hoří. Koukám, ten kouř stoupá ze země, z nějakých otvorů, nejdřív se trochu rozptyluje a pak se zase stahuje do toho sloupu, jako by byl v neviditelném vysokém komíně, a mezi stěnami domů jde nahoru.

A pak vidím, že dole na zemi něco asfaltují, mají tam roztavený asfalt a lejou ho na zem. ak si říkám, no jo, ten kouž je asi z toho asfaltu. A už se začínám trochu dusit, tak říkám Aleně, pojď, jdeme to rychle projít. A vidím, nikde žádné zábrany nejsou, tak se proplétám mezi těmi dělníky, abych prošel a nezapadnul do roztaveného asfaltu. A na konci zrovna jeden dělník zdvihá nějaké kolečko (trakářek ne ten asfalt) a ten má na rukojetích takové nějaké háčky a já se o jeden z nich chytám za nohavici. Chvíli s tím bojuji a mám strach, že mě mezitím tím asfalem zaleje, ale on naštěstí počká, než se z toho vymotám, a jdeme dál.

pivovar

A otočím ce, a mezitím jsme z těch uliček na začátku vyšli na poměrně širokou třídu, kterou oni asfaltují. A najednou nějak vidím, že vlastně pod celou tou plochou té třídy je pod zemí vystavěný celý pivovar. A jak normálně funguje a vaří pivo, tak to byl jenom ten ubouraný komín, co z něj šel ten kouř. A koukám, někde to má i nějakou značku, a je to nějaká známá značka (tedy v tom snu mi ta značka byla známá, ale žádná značka to ve skutečnosti známá není). Mělo to takové černožluté logo, podobné barvy jako Reifeissen Bank, ale byly tam takové černožluté pruhy, a v nich název toho pivovaru. A já si říkám, když je to takové známé pivo, že mě nikdy nenapadlo, že se vaří tady v Praze v tom podzemním pivovaru.

A nejednou se kolem nějak objeví parta našich známých, tak se jich ptám, jestli to věděli, že je tady ten podzemní pivovar, a zřejmě to pro ně nebyla novinka. Tak se ptám, kolik takových podzemních pivovarů v Praze ještě je, a vychází najevo, že ještě několik, že je to celkém běžné, aby se ušetřilo místo v zastavěné Praze, že se ty pivovary budují takhle pod zemí na hlavních ulicích, kde je prostor.

hospoda

A jdeme s tou partou známých do nějaké hospody a tam cosi řešíme. A také se bavím s nějakými kamarádkami a vychází najevo, že s nimi mám domluvené nějaké rande, tedy nezávisle, už jsem na to asi nějak pozapomněl a teď zjišťuji, že budu mít co dělat, abych to stihnul. A pak se mnou mluví ještě jedna taková hubenější holka v černém a ta se připomíná, že mi dala něco ne nějakém USB, a že jsem jí na to ještě neodpověděl. A já jí říkám, už si vzpomínám, no jo, to jsem nevěděl, že to jsi ty. A ona se tváří trochu vyčítavě, že jsem nereagoval a vychází z toho najevo, že i s ní jsem měl mít nějaké rande a to už vůbec nevím, jak to všechno stihnu.

A teď někdo přinese nějaké věci, které by se měly doručit do Sue Ryder, snad nějaká Hesla a jiné tiskoviny, je toho dcela dost. A jedna z věcí je nějaký traktůrek či jiné vozidlo s přívěsem, několik dm veslé, postavené z Merkuru nebo z čeho, a nějaké ty věci se mají zapracovat dovnitř. Tak rozšroubovávám ten přívěs od toho vozidla, abych to mohl nést a nepolámalo se to, a dovnitř zabudovávám nějaké ty výtisky.

A lidi už jsou ven z té hospody, že jako je neděle ráno a že je čas jít do modlitebny. A já se ptám, jestli někdo něco nenese, že by vzal některé z těch věcí s sebou, ale nikdo se k tomu nemá. Tak já jsem naštvaný, že je to zase všechno na mě, že se mám s tím tahat sám, a je toho už docela hromada, i různé kusy oblečení, nějaké svázané balíčky s nějakými sešity a nevím co ještě. A jdu za těmi lidmi na ulici a koukám, hromada z nich má ruce volné, tak jim říkám, přeci to nepotáhnu všechno sám, vždyť to ani nepoberu.

A teď si vzpomenu, že jsem uvnitř zapomněl ten přívěsný vozíček z toho Merkuru, tak jdu zpátky, ale uvnitř už není, a tak se prám číšníků, jestli ho náhodou neviděli někde ležet, ale nikdo nic neví. A kousek vedle v té hospodě je nějaká celá asi metr vysoká stavba z toho Merkuru.

A najednou si uvědomím, že ani nemůžu najít to místo, kde jsme seděli, tak se někoho ptám, a on mi říká, že jsem šel na druhou stranu a že musím jinam. Jsem nějak prostorově dezorientován a tak jdu vedle, ale tam už není hospoda, ale nějako kasino, které vedou nějací asiaté. Koukám na ně a oni na mě, kde jsem se tam vzal, tak se omluvím a jdu zase zpátky na ulici, ti lidi z té naší party už jdou. A já cítím, že s tím vozíčkem je to nějaký průšvih, že to bylo něco důležitého.

thriller

A zbytek toho snu už mi připadá skoro jako když koukám na nějaký akční film, ale přijde mi hrozně pitomý. Takové ty brakové filmy. Prostě jedu s nějakým chlápkem v náklaďáku, naloženém nějakým dřevem, nevím jestli na topení nebo nějakými peletkami nebo polínky nebo čím. Ten chlápech je vyloženě ja z nějakého filmu, má černé brýle, ale je vidět, že je to nějaký cizinec, a valí to na plné koule po té silnici. Nějak pochopím, že je to nějaký agent a že se mi snaží pomoci, že to je všechno kvůůli tomu vozíčku z toho Merkura, který obsahoval nějaké důležité zprávy a že je musíme doručit do té modlitebny ještě dříve, než tam ti ostatní dojdou.

A přijíždíme na křižovatku a zatáčíme doprava, no klasika, a přitom zcela nepředpisově předjíždíme nějaký jiný kamion, a já vidím zleva (je to divné, že koukám na toho řidiče zleva, místo pro závosníka je přeci vpravo – takže to bude spíš jako záběr kamery tím okénkem u řidiče či co. Tak mu sjou vidět přesně ty napnuté rysy snědé tváře, jak drží volant napravo a přitom nohu na pedálu a valí tu zatáčku plnou rychlostí a snaží se objet a předjet ten druhý kamion.

A už jsme projeli tou křižovatkou, jenže za ní je vidět, jak se ta silnice zužuje, že před námi je nějaká fabrika a že aby ještě stihnul ten kamion předjet, že na to má sotva 100 m a že bu před ním musel udělat ukrutnou myšku, aby se mu ještě dostal před čumák. A to už se skoro nedá stihnout. Takže on to napálí rovnou to té fabriky, projede nějakou stěnou a jede po hromadě nějakých briket či co, do nich se zaboří a na konci projede další stěnou, a ten vedlejší kamion vedle něj, takže se ti dva řidiči řítí vedle sebe tou hromadou, ten vedlejší náklaďák právě také vezl nějaké brikety nebo co.

Nakonec pohyb ustane a ti dva se vedle sebe hrabou z té hromady a ten "můj" agent říká tomu druhému, no když už jseme takhle při té příležitosti spolu založili tu akciovku (nebo s.r.o. nebo jakou společnost) na dřevo a brikety, ... a pak je asi nějaký střih toho filmu, a najednou já vidím už podepsanou zakládací listinu. A tak si říkám, jak to mohl ten agent zvládnout, když se řítí těmi vysypanými briketami, přitom ještě zvládnout nenápadně sepsat tu zakládací listinu a nechat ji tomu druhému chlapíkovi podepsat.

No a pak vyjde najevo, já nevím, jestli ji už měl napsanou předtím, anebo to byla jakási náhoda, která vznikla složením z těch hospodských účtů z té hospody, ve které jsem předtím byli, že to zkrátka dohromady dalo tu zakládací listinu. A ten papír v té hospodě byl předtím nějak pohozený a ten druhý chlápek chtěl něco napsat na nějaký papír a nepsala mu propiska, tak si ji potřeboval na nějakém kusu papíru rozepsat, tak ten agent mu podstrčil tenhle papír a on jak na něm udělal několik klikyháků, aby si tu propisku rozepsal, tak už to bylo brané jako podpis jeho vlastní rukou, a byla to zkrátka platná zakládací listina a ten druhý už se z toho nemohl vykroutit.

Ráno

Ráno kolem osmé hodiny mě vzbudil zase další mobil a já už byl docela naštvaný, že jsem nespal, ale měli jsme zavřené okenice a tak nebylo moc vidět světlo zvenku a tak jsem se snažil znovu usnout a dospat to. A tak se mi tenhle celý sen pak zdál až dopoledne. Po něm jsem se probudil a bylo 11 hodin a tak jsem ho šel hned zapsat, protože je to docela výjimečná věc, že by se mi něco zdálo takohle dlouhého souvislého.

Emoce

Já si pamatuji hlavně na tu moji naštvanost, jak mi ty věci nikdo nechtěl pomoci nést. A Alena mi říkala, že jsem zase jak malý kluk, že se cítím ukřivděný a nevím co, a já, že nejsem jak malý kluk, ale že mě štve, že zase všechno odnesu já sám.