Sny/Databáze/Kychot/2008-12-26

Sny: Databáze/Kychot/2008-12-26 čtvrtek/pátek

Klíčová slova: polární cestovatel, metro, krosna, almara, Motol, jeskyňka, dlaždičky, matrace, spacák, červená, taška, únava, spánek

Předchozí den

Byl Boží hod vánoční, tak jsme byli od 24 hod na půlnoční, ráno jsme šli do Sue Ryder a odpoledne jsme byli doma a čekali jsme, až přijdou na návštěvu V+E. Mezitím jsem se hrabal na projektech Wikimedia, zaujal mě w:Wikipedista:Sokoljan, že je to takový aktivní wikipedista, tak jsem si prohléžel jeho příspěvky a také tam občas něco editoval.

Večer

V+E přišli až ve 22h, povečeřeli jsme, pokecali a pak odjeli s M. do Alp a já se pak ještě hrabal na Wikipedii asi do 2 hod v noci.

Obsahy snů

polární cestovatelé

Jel jsem metrem a jelo tam se mnou několik (možná že jen dva) polátní cestovatelé, kteří zrovna jeli na sraz, aby vyrazili k severnímu pólu. A ten, který stál vele mě, měl na zemi položenou krosnu a na té měl přivázanou almaru a v té almaře měl všechny věci na cestu a každou chvíli otevřel horní dvířka a něco z nich vytáhnul nebo to tam zase strčil (většinou nějaké papíry nebo sešity či časopisy, nebo co to bylo).

spaní v jeskyňce

(Bylo to už myslím ráno nebo dopoledne, kdy jsem se už probudil, šel na WC, vrátil se a chtěl jsem ještě kus dospat.)

Zdálo se mi, jak jsem hrozně moc unavený a chce se mi hrozně moc spát a nevěděl jsem, kde. A najednou jsem v areálu Motolské nemocnice objevil takovou malou podzemní jeskyňku, velkou asi tak 2.5 m x 2.5 m, vevnitř byla vydlaždičkovaná a celkem čistá, jen zadní stěna byla trochu navlhlá, ale to jsem si říkal, že by mohlo vyschnout, bylo celem teplo a ještě svítilo červené slunce (asi se chystalo k západu). A někde se mi podařilo sehnat si karimatku a ješě nějaký spacák nebo deku, tak jsem tu deku natřikrát podélně přeložil a narovnal pod sebe a byla toho docela vysoká, ale úzká vrstva, takže jsem si říkal, jestli z toho ve spaní nespadnu. A vchodem bylo vidět ven na silnici v tom areálu, ale byl jsem schovaný pod úrovní a tak jsem si říkal, že by si mě nikdo nemusel všimnout. A ještě jsem měl u vchodu nějakou červenou tašku, tak jsem ji dal dovnitř, aby to nebylo nápadné, a těšil jsem se, jak si konečně v klidu zdřímnu.

Ráno

Jak jsem zmínil, probudil jsem se už za světla, ale pak jsem ještě dospával. Nakonec jsem vstal asi až někdy kolem 10 hod. Zapisuji to až kolem poledne.

Emoce

U těch cestovatelů jsem se ani tak moc nedivil, říkal jsem si, je to praktické, mít na krosně almaru.

Ten spánek v jeskyňce, to bylo něco, po čem jsem moc toužil, po tom klidu, trochu jsem se bál, že na mě někdo přijde a vyruší mě, ale nestalo se tak, měl jsem tu jeskyňku sám pro sebe, hezky prázdnou, uklizenou, mohl jsem si tam nerušeně a v relativním pohodlí zdřímnout, jako homelessák.

Vztah k realitě

Kamarád nám všera vykládal, jak jeli do Rumunska a jel s nimi další kamarád, který zase přijel odněkud a neměl vůbec čas si něco zabalit a měl s sebou jen kufr s nějakým oblečením a k jídlu jen jednu okurku v ponožce. Tak že mu půjšil krosnu a on nosil ten kuvr na krosně, aby ho nemusel nosit po horách v ruce. Tak v tom snu ten kufr asi nabyl do velikosti almary a z Rumunska se stal polární pól.

Když jsem začínal někdy před pětadvaceti lety pracovat v Motole, tak jsem se léčil na hypersomnii a to jsem míval takové záchvaty nepřekonatelného spánku, že to nešlo vydržet, a neměl jsem si kam lehnout. Stačilo dát si "dvacet" a byl jsem zase v pohodě, ale já jsem žádnou "zašívárnu" k disposici neměl. Občas se mi podařilo najít někde nějaký kout, kam jsem si dal nedle sebe několik židlí a lehl si na těch 20 minut. Když venku bylo sucho a nebyla moc zima, tak jsem vyšel za plot areálu a tam hned vedle silnice byla taková terénní jamka, zarostlá travou, takže do ní nebylo moc vidět, a tam jsem si v pílém plášti lehnul a na chvilku si zdřímnul.

Dnes ráno se to kombinovalo s tím, že jsme byli předcházející noc na půlnoční a pak jsem se moc nevyspal a teď jsem šel zase pozdě spát a jsou vánoce, tak jsem si chtěl konečně trochu přispat.