Sny/Databáze/Kychot/2008-12-12

Sny: Databáze/Kychot/2008-12-12 čtvrtek/pátek

Klíčová slova: řeka, zákruty, silnice, plavky, slipy, obchodní dům, bahno, cenovky, 10 Kč, 4 Kč, ovázané nohy, les, chatka, záchod, svah, schody, stromy, pěšina, Kozákov, umělý sníh, lyže, hůlky, náledí

Předchozí den

Od rána do večera v práci v Motole, také jsem tisknul knížku na zpracování biosignálů a manuál pro Octave, chtěl jsem si to hned jít svázat ke známému, ale měl zrovna dovolenou. Po cestě v trmvaji jsem si četl Doležal: Vazby knih, že tu knížku si sám sešiju nití. A doma jsem se chvatně najedl a hajdy na staršovstvo na Žižkov a pak domů.

Večer

Doma jsem měl zase trochu blbou náladu, odpor k zapnutí počítače, místo toho jsem si chtěl lehnout a číst nějakou hezkou knížku, třikrát jsem přehrabal celou knihovnu a nic mi nebylo vhod, chtěl jsem něco staršího českého, neměl jsem chuť na překlady těch světoznámých autorů. Nakonec jsem vyhrabal Oráče z Čech a to jsem přečetl celé, spát asi někdy po 23 hod.

Obsahy snů

lodě

Já už přesně nevím. Byla to nějaká široká řeka, ale hrozně se klikatila. A zrovna jsme objížděli nějaký takový útes, kolem kterého se klikatila, A kolem všeude samé silnice, ale ty silnice byly spíš jako narýsované na nějakém plánu, než ve skutečnosti, ale jakoby to byl třídimenzionální plán vsazený do té skutečnosti, nebo tak nějak, ale byla to hrozně hustá síť, všelijak se to křižovalo přes tu řeku a podle ní a samé tunely a připadlo mi, že těch silnic je asi tak pětkrát víc, než by bylo nutné.

A některé ty lodě na sobě vezly jakoby takové boudičky, a já mezi nimi hledeal takovou hodně podlouhlou, protože v ní se konal nějaký závod nebo experiment nebo co to bylo, snad to původně začalo i na suchu, anebo v té boudičce byl nějaká kanál, ve kerém se mělo plavat nebo jezdit nebo já už nevím co. Nějaký fyzikální zákon v to taky asi byl.

plavky

A byli jsme snad s Alenou na dovolené nebo kde, a mně došly čisté trenky, tak jsme šli do nějakého obchoďáku a tam měli vystavené něco, co mohly být buďto plavky nebo slipy, a měli tam toho čtyři kusy, a bylo to z nějakého plátna, pestrobarevné, myslím žluté a červené a modré a trošku různé velikosti. Jenže já to už kdysi dávno měl na sobě, bylo to vyprané a teď se to v tom obchoďáku prodávalo znovu. Tak mně se moc nechtělo platit znovu za oje vlastní věci. Koukám na cenovky, které jsem tam kdysi psla já sám propiskou, a ty ceny byly také takové všelijaké, některé byly za 10 Kč a některé za 4 Kč. A já si říkal, proč mám platit za jedny 10 Kč, když ty druhé jsou za 4 Kč. Ne, že by to bylo moc, ale přišlo mi to nějak nespravedlivé, a tak jsem si říkal, proč jsem to tam tenkrát tak blbě napsal, že teď to musím platit. A říkal jse si, že když jsem to tenkrát psal já sám vlastní rukou a napsal jsem to blbě, že to zase můžu přepsat, a těch 10 Kč přepíšu také na 4 Kč, ale zase nějaké morální zábrany mi říkal, že to se nedělá, že to by byl podvod.

Ale ještě větší problém než ta cena bylo to, že ony ty plavkoslipy byly dost špinavé a páchly. Ne tělesně po mně, ale já jsem v nich kdysi plaval v té velké řece, a už nevím co to bylo za řeku, ale asi nějaký Evropský veletok, něco jako Dunaj nebo Rýn nebo Inn nebo něco takového. A na dně a všude bylo množství takového hnusného mazlavého černého bahna z těch všech splašků, které vytékaly z těch velkoměst. A to smradlavé bahno se mi tenkrát dostalo až pod ty plavky a bylo jasné, že to nepůjde už nikdy odeprat. A tak mi přišla dost hnusná ta představa, že bych si to měl vzít znova na sebe. Zrovna na dvojích z těch čtyřech plavkoslipech to bylo dost patrné.

nemocné nohy

A byli jsme s Alenou v nějaké budově a z ní vycházely nějací lidé a já se koukám a divím, že každý má zavázanou celou pravou nohu. Ale pak jsem si všimnul i jednoho, co měl levou nohu. A pak mě došlo, že ta budova, ve které jsme, bylo nějaké sanatorium nebo léčebna nebo rehabilitace nebo něco takového, takže to jsou pacienti.

Tak jsme byli už venku před tou budovou a šli jsme pryč, přes nějaký můstek nebo koleje nebo co to bylo do takového borového nebo jakého lesa, co začínal hned vedle.

chatička v lese

A hned tam byla nějaká chatička v takovém krátkém ale prudkém svahu, a y se drápali nahoru, a bgyly tam jakoby vydlážděné kamenné schůdky, protože to bylo dost strmé. Pár metrů vpravo byla ta chatička a vlevo v tom svahu měli schovaný nějaký záchod, tak ty schůdky procházeli mezi tím. A já si říkal, že možná jdeme po něčím pozemku.

A bylezli jsme nahoru a najednou jsme nevěděli kudy dál, protože jak jsme vylezli nayhoru tak dolů před námi zase byla taková malá propast, asi tak 5 m dolů, ale nedalo se tam slézt. Byly tam nějaké vysoké stromy, a měly takové rozšiřené kmeny na naší úrovni, takové placky, tak jse si říkal, že bychom možná mohli na ně přeskočit a pak po nich slézt dolů.

A Dole šli nějací postarší lidé, asi manželé, a my říkali, že nevíme, kudy dál slézt dolů, a oni se zlobili, že jim chodíme po jejich pozemku. A pak nám chtěli poradit, kudy máme jít, ale já už si mezitím všimnul, že jim za domem po tom hřebínku vede taková úzká pešinka stranou a po té že se dá dobře projít, tak jsem tamtudy šli.

umělý sníh

A vyšli jsme z toho lesa na druhou stranu a nějak jsem se ptali nějakých lidí a oni říkali, že je tam Kozákov a já se ptal, který kopec to je, že jsem se tam už dlouho toužil podívat. A ptal jsem se, jestli to je taková ta hlava v dálce, jenž když jsem se podíval pozorněji, nebyl to kopec, ale nějaká hrozná stavba z nějakých jakoby plátů betonových či co. Ale pak jsem uviděl vedle takovou jakoby kamennou hlavu v dálce a říkal jsem Aha, už ho vidím.

A šli jsme blíž jakoby tí směrem a před námi byl svah celý zasněžený. Tak se divím, kde se najednou vzal sníh. A přišli jsme blíž a vidím, že je umělý, že je to taková jakoby malá sjezdovka s umělým sněhem, ale nevedo dolů se svahu, ale jakoby šikmo podél toho svahu, a když jsme přišli blíž tak tam bylo takové dřevěné uměle zasněžené dřevěné koryto. A dole se půjčovaly lyžařské hůlky ve dvou velikostech, ty malé byly dlouhé asi tak 25 cm, jen takové kolíky, a ty delší byly možná 30 cm, takové jakoby lžíce či co. Chtěl jsem to koryto přejít, ale bál jsem se, že uklouznu, bylo to už dost naledovatělé, ale nekonec jsem to přešel.

Ráno

Probouzel jsem se asi na několikrát, naposledy asi tak kolem 5:30 a vstával jsem hned po 6 hod. Zápis snu mi zabral zase asi hodinu, 6 – 7 hod.

Emoce

Já už nevím, hlavně v tom obchoďáku to byly takové dost rozpaky a také vnitřní boj a trochu hnus nad těmi špinavými plavkoslipy. Jinak to ostatní mi přišlo bez větších emocí. Při tom přelézání toho hřebínku za chatou a pak přes to koryto trochu strach, že spadnu nebo uklouznu, ale nebyl velký, také to riziko nebylo tak velké, a nakonec jsem tu cestičku našel a koryto také přešel.

Podobné sny

To klikatění se řeky či silnice, mám dojem, se opakuje. A také ta špína a záchod a tak. A také zase jakýsi podivný boj s těmi morálními zásadami, i když řeším jakési pofidérní korunové částky. A také to náledí.

Interpretace

Já nevím, co si o to myslet. Možná nějaká naštvanost, to bahno, co mi všude zalejzá a nejde odeprat.

Hypotézy

Nevím.