Předchozí den

Trochu napjatá situace, slíbil jsem kolegovi, že ho zaskočím v práci, ale už dlouho předtím jsem byl objednaný k zubaři, a tak jsem se tam snažil být co nejdřív, abych třeba přišel na řadu dříve. Ale zrovna fakt příšerně narvaný autobus 167 do Motola, jel skoro krokem, na zastávkách nešly otvírat ani zavírat dvěře, řidič nadával na svůj podnik. U zubaře mě ale vzali okamžitě, to se mi dosud nestalo. S jedním zubem jsem ležel na křesle třičtvrtě hodiny čistého času. Nakonec jsem doběhnul na hodinu jen tak tak. Po praktikách jsem ještě zůstal v učebně a řešil cosi s dopplerovským sonografem. Pak jsem šel domů a do noci jsem řešil na Wikiverzitě SQL/XML, Oracle, Objektově relační databáze, XML databáze, XQuery, XML.

Večer

Spát jsem šel možná někdy kolem 23 hod.

Obsahy snů

Ze všech snů jsem si zapamatoval jen následující:

Vybitá baterka

Jsem v nějakém svém osobním autě, nevím přesně, jaké, možná že současný Forman. A už je tma či šero. Je to na nějaké malé silničce, ta vede dolů po žebru nějakého kopce, dolů vpravo je nějaké údolí a dolů vlevo je nějaká silnice, asi přes sedlo. A zese mám nějaké problémy s vybitou baterkou a tak to chci nějak rozjet z toho kopce dolů, ale na poslední chvíli si všimnu, že ta moje silnička dolů končí na křižovatce ve tvaru T, takže rovně to nejde a musím se rychle rozhodnout, na jakou stranu. A navíc není nic vidět. Tak chci zapnout světla a ono vůbec nic, tak mi dojde, že ta baterka je vybitá totálně, že to ani nablikne. A mám nějaké tušení, že vpravo v tom údolí je nějaká benzínka a tam že by mohli mít nabíječku, kde bych si mohl tu baterku dobít. Ale na poslední chvíli z nějakého důvodu zabočím doleva, než mi to všechno nějak docvakne či co. A mezitím jsem ujel asi tak 10 m za tu křižovatku z kopce a tak hned zabrzdím a říkám si, že teď to budu muset nějak odtlačit pozpátku zase na tu křižovatku, abych pak mohl jet z kopce dál na tu pravou stranu k té benzínce. A říkám si že nevím, jestli na to budu mít sám síly, odtlačit to pozpátku ten kus zpátky do kopce, a rozhlížel jsem se, jestli někde neuvidím pomoc.

Ráno

Ráno jsem musel vstávat kolem 6 hod, abych to všechno stihnul, za půl hodiny jsem startoval z bytu a tak jsem neměl moc času přemýšlet nad snem a zapisovat ho. Těch snů bylo také víc, ale myslím, že tenhle mě zajímal nejvíc a tak jsem si ho pamatoval.

Emoce

Už si moc nepamatuji. Nejpíš to bylo nějaké divení se, údiv, nad situací i sám nad sebou, ale moc si to nepamatuji. Myslím, že nějak extrémní ta emoce nebyla, ale zase byla natolik silná, že mi stálo za to si tento snový výjev zapamatovat.

Vztah k realitě

Asi tak před třiceti lety mi kamarád (aniž bych o tom věděl) koupil auto Aero Minor II v dost zoufalém stavu, a hlavně, baterka na nic. Musel se pořád roztlačovat. A hned moje první jízda s ním (předtím jsem nikdy žádné auto neměl, takže to byla moje první jízda po autoškole vlastním autem) byla ta, že se brzo setmělo a já zjistil, že mi světla svítí jen podle toho, jak rychle běží motor. Jeli jsme po hlavní silnici po hřebenu kopce a já měl někde odbočovat doleva, ale nevěděl jsem přesně, kde. A až teprve na poslední chvíli jsem uviděl odbočku doleva. Tak jsem okamžitě přibrzdil a začal zatáčet doleva. Ale nestačil jsem už přeřadit na nižsí stupeň a tak v tu chvíli mi pohasla světla a já neviděl nic. A najednou jsem měl tušení něčeho zlého přede mnou. Tak jsem tam vší silou narval dvojku (byla to samozřejmě nesynchronizovaná převodovka a na přidání meziplynu už nebyl čas) a já viděl, že se řítíme přímo do propasti. Ona totiž okamžitě za tou odbočkou do leva byla zase zatáčka doleva, protože to bylo na hřebenu toho kopce a pod ním byl sráz dolů. Tak jsem na poslední chvíli stačil strhnout volant doleva, ale při tom zařazení zařvala převodovka a zbytek cesty už jsme museli jet jen na dvojku, naštěstí jsme dojeli z poslednhích sil toho automobilu – nakonec se zastavil na posledním kopci pod kostelem, na vrchol kopce jsme dotlačili a z kopce jsme pak už do cíle cesty dojeli samospádem. (Bylo to krátce po narození našeho druhého syna, obě děti jsme měli s sebou.)

Podobné sny

Interpretace

Také je to těžké. Na první pohled to hodně souvisí s tou realito, jak jsem ji v životě zažil, takže analogických situací jsem se svými veterány zažíval mnoho podobných, není se co divit. Spíš, že se tu opět objevuje to téma vybité baterky. Pak i trošku uniká ta logika toho mého jednání ve snu, už si to přesně nepamatuji, tu logickou souslednost, jak jsem registroval po sobě ty jednotlivé události, ty detaily krajiny, jak jsem zjistil, že je ta baterka vybitá, jestli jsem se předtím pokoušel startovat se jistě nepamatuji, pozemská logika říká, že asi jo, ale možné je i to, že jsem tušil, že ta batrka nebude moc v pořádku a tak jsem to ani nechtěl zkoušet, abych ji zbytečně netýral, a prostě jsem využil toho, že jsem na svahu. To by pak vysvětlilo i tu logiku toho, že jsem se rozjížděl se zhasnutými světly, abych tu baterku nevybíjel, asi bylo ještě trochu vidět a žádná jiná auta tam nejela, tak jsem si to mohl dovolit. A až těsně před tou křižovatkou jsem si na poslední chvíli všimnul, že ta silnice nepokračuje dál, a že je nutné rychle něco řešit, a potřeboval jsem si rychle posvítit, a ono nc, tak jsem na poslední chvíli strhnul volant doleva, abych nevyjel ze silnice a už jsem neměl čas zvažovat, jesli bude lepší odbočit vlevo nebo vpravo. Ona také zkušenost říká, že když je špatně vidět, tak trochu lépe je vidět vlevo skrz okénko na straně řidiče, kde mám lepší výhled na tu stranu, kam zatáčím. Takže ta denní logika by se dala na tu snovou logiku celkem dobře použít. Vlastně by to nemusel být ani sen, ale normální situace, velmi podobná té, kterou jsem už kdysi v životě zažil.

Ale stejně tu zůstává otázka, co mi ten sen vlastně chtěl říci, že mi tuto jednu dávnou realitu připomněl. Určitou nerozhodnost. A paradoxnost jednání, vím, že bych měl jet doprava, a jedu do leva. Třeba to má i politický aspekt, do prava znamená spoléhat více na sebe a na vlastní síly v tvrdém souboji o přežití v kapitalismu, doleva to znamená více se dožadovat sociální pomoci od ostatních – jak se ukázalo za chvíli, že jsem hned zastavil, začal pochybovat o svých silách a hned se rozhlížel, kdo mi v té šlamastyce pomůže. A přitom doleva to byl menší svah, zatímco doprava do toho údolí by ten kopec byl prudší a v případě neúspěchu bych to tou samou cestou už nevytlačil sám vůbec. Ale zase tam vpravo by to bylo spoléhání na tu benzínku.

Sny/Databáze/Kychot/2008-12-04

Obsah