Sny/Databáze/Kychot/2008-11-27

< Sny‎ | Databáze‎ | Kychot

Sny: Databáze/Kychot/2008-11-27 středa/čtvrtek

Klíčová slova: děti, brnění, Brno, tramvaj, šalina, auto, ulice, popadané věci, mobil, řidič, pěst, nadržka

Předchozí denEditovat

Dopoledne jsem běžel do Motola na vyšetřování MFS, pozval jsem k tomu pana ing. H. Potom jsme šli na TPÚ, šéf mě pozval, že oslavíme moje narozeniny, ale nakonec se nic moc nekonalo, nikdo tam nebyl, tak jsme jen u Vojáka dali pivo. Pak jsem šel na Popelku a večer domu. Husu, kterou mi doma původně připravili ke svátečnímu obědu, mezitím snědli a zbyly mi jen kosti s nějakými zbytky masa. Tak jsem si k nim dal aspoň lahváče a to byla oslava mých narozenin.

VečerEditovat

Ještě jsem něco čudloval na Inetu, asi tady na Wikiverzitě, Octave a tak, spát jsem šel před půlnocí.

Obsahy snůEditovat

dětiEditovat

Byla to nějaká jakoby škola v přírodě nebo co, na takovém trávníku venku, ale jak jsem to ráno už nestačil zapsat, tak už o tom víc nevím.

brněníEditovat

Měl jsem nějaký takový přístroj, měl nějaké knoflíky a já koukal, k čemu to je. A pak jsem zjistil, že to po připojení nějakých drátů vyvolává takové příjemné elektrické brnění, jakoby induktor. Tak jsem si to zkoušel po celém těle, kde by to bylo nejpříjemnější, a to už jsem ležel doma na kanapi, a přišli tam nějací lidé, tak jsem se přikryl nějakou dekou.

šalina a mobilEditovat

Šel jsem dolů nějakou ulicí směrem na kraj města. A zrovna kolem jela šalina, bylo to číslo 1. Nejdřív jsem myslel, že bych ji mohl ještě stihnout, ale pak jsem pochopil, že ne, že zastávka je ještě daleko. Šalina se stočila šikmo vpravo a podjela nějaký viadukt a pokračovala ještě dál, zastávka byla ještě asi až potom.

Šel jsem tedy dál pěšky a chci přejít ulici. Ale pak jsem se zase z nějakého důvodu (asi) vracel zpátky na chodník mezi auty, která pomalu jela v nějakém štrůdlu. A najednou vidím, že mi na silnici vypadly nějaké věci. Tak se pro ně shýbám a dávám řidiči toho auta znamení, aby zastavil, než si je posbírám. Tak sbírám ty věci, ale vidím, že to auto jede pomalinku pořád dál. Už jsem si je posbíral skoro všechny, ale najednou vidím, ještě těsně u předního kola leží můj mobil. A nemám odvahu pro něj šáhnout, aby mi ten blbec nepřejel ruku. No naštěstí to přední kolo ho minulo jen o chlup. Tak běžím k zadnímu kolu, aby ho nepřejel zadním. Ale pozdě, vidím, jak zadním kolem pomalinku najíždí na ten mobil. Tak to byl záchvat čirého zoufalství, protože v tom mobilu jsem měl své všechno, nejen kontakty na všechny lidi, ale ještě i nějaké programy a další věci, zkrátka konec.

Tak jsem se vrhnul vzadu na kufr toho auta, položil jsem se na něj a začal do něj mlátit rukama. Pak jsem nějak stál vedle toho auta a ten řidič jako vykouknul či co a jako že namá čas se se mnou bavit. To auto bylo plné, i vzadu seděli nějací postarší chlápci, ten na levé straně (co jsem stál) měl takové kulaté brejličky. Tak jsem se naštval a rozpřáhnul jsem ruku a že tomu řidiči rozbiju čumák. Normální direkt. A to byl konec snu, těsně předtím, než ta moje pěst dopadla na jeho nos.

RánoEditovat

Probudil mě budík v 6:30, musel jsem prchat do práce. Vzal jsem si s sebou notebook, ale nejela mi tramvaj, tak jsem musel na metro a do tramvaje jsem se dostal až u Anděla, jenže byla narvaná, až pak se mi podařilo sednout a začít zapisovat sen.

EmoceEditovat

Ty děti, to si už nepamatuji, jak to bylo. To brnění, to bylo celkem příjemné. Ten mobil pod tím kolem, jak tam tak začal pomalu křupat, to byl děsný pocit. Ten vztek, který mě potom popadnul, ten byl děsný. To, jak jsem se tomu řideiči chystal rozbít držku, to bylo docela upřímné. Škoda, že jsem se toho nedočkal.

InterpretaceEditovat

Ráno jsem moc nevěděl, co ten sen znamená. Jednou v životě už jsem přišel o mobil (nechal jsem si ho ukradnout v tramvaji), ale to mi zase tak moc nevadilo, naopak jsem pak asi rok byl bez mobilu a cítil jsem se svobodnější. Ale vloni jsem si koupil mobil z druhé ruky, celem levně, a jsem s ním docela spokojený a nerad bych o něj přišel. Mám tam spoustu kontaktů na lidi, které jinde nemám (ach to zálohování...) a tak ta věcička pro mě znamená celkem hodně, i když s ním téměř netelefonuji ani neSMSkuji (za měsíc tak sotva 100 Kč). Je to skoro takové "alter ego".

A pak se mi dneska stalo, že jsem končil práci a ve třídě našel zapomenutý mobil. Tak jsem si vzpomněl na ten sen, že byl skoro prorocký, o tom mobilu. Měl jsem ještě v živé paměti, jaké to je bolestné, přijít o mobil, a tak jsem udělal všechno, aby ten nalezený mobil zase našel svého vlastníka, i když mě to stálo něco času a kvůli tomu jsem pak přišel pozdě na dojednanou schůzku. Ale nelitoval jsem toho, přišlo mi to, jakoby se tím nějak naplnil ten můj sen a dostal svůj smysl.

ReferenceEditovat