Sny/Databáze/Kychot/2008-10-29

Sny/Databáze/Kychot/2008-10-29 úterý/středa

Klíčová slova: Jirka Šrajer, zemřelý, pracovní místo, sídliště, tramvajová zastávka, škola, Alena, hodiny, vrtačka, fén, svinstvo, voda, kulomet, bohoslužba, farář, varhaník, slepé náboje

Včerejší den

editovat

Celý den jsem byl zase ve srubu, dopoledne krápalo, odpoledne trochu přestalo, tak šla Alena sázet, já dával dohromady jednu okenici nového vzoru, zase jsem přitom myslel na ten e-mail od Hanky T., jestli o tom mám někomu říct anebo ne. A vzpomínal jsem, jak jsme v létě na Krumlově tancovali tu Spagnolettu nuovu na Madridský způsob od Fabritia Carosa a jestli na to opravdu nemám.

Zase jsem řešil ty databáze, zjistil jsem, že ten problém s kódováním v aplikaci Knoda jde obejít importem přes CSV, takž se to zobrazuje dobře, jenže v té databázi je to uložené nějak divně a pak nefunguje abecední řazení v češtině, takže je to zase k ničemu. A už jsem z toho byl dost znechucený, že ještě po tolika letech nemám nějaké uspokojující řešení toho svého problému. Šel jsem spát možná kolem 23 hod.

Obsahy snů

editovat

Jirka Šrajer

editovat

Zdálo se mi o dávno zemřelém kolegovi z práce, že jsem byl někde u něj v kanceláři a on mi nabízel nějaké pracovní místo. Já mu říkal, že je to škoda, ale že teď už toho mám na práci dost, že skoro každý den už teď někde učím, ale že se určitě u něj ještě stavím. Myslím, že jsme se ještě hrabali v nějakém přístroji.

přes sídliště

editovat

Bylo to takové nějaké sídliště, do kopce, místy ještě s neupravenými plochami po stavbě, a já jsem někam dost rychle pospíchal, nejdřív jakoby šikmo nahoru, pak chvilku po vrstevnici a pak zase dolů, nevím, proč takovou oklikou. A dolů přes silnici na tramvaj. A pak se ta cesta, nebo alespoň její část, ještě asi opakovala, protože jsem si v tom jednom místě (nahoře) říkal, že tady tudy už jsem jednou běžel.

Spali jsme někde s Alenou v nějaké místnosti a já se probudil, byla ještě tma, a najednou tam byly nějaké hodiny a na nich bylo už skoro 9 hodin a já si říkám, to jsem blbec, vždyť od devíti mám dnes učit. Ale pak si říkám, vždyť my jsme spali ve škole, tak to ještě stihnu.

A pak jdu na chodbu a tam už se v dálce svítilo, tak si říkám, to bude asi uklízečka, tam nebudu chodit, protože ještě nejsem oblečený, a šel jsem zpátky.

A byla tam nějaká věc, která do sebe nasávala větrákem nějaké svinstvo, já nevím, co už to bylo, jestli vrtačka nebo fén nebo něco tak podobného, s větrákem vevnitř, a já si říkal, už je tam toho moc, mělo by se to nějak vyfoukat ven nebo vyčistit. Tak jsem vzal ještě jednu takovou podobnou věc, možná že tou vrtačkou jsem foukal do toho fénu, já už nevím, ale moc to nepomáhalo. A pak jsem tam něco obrátil a foukal tam nějak z jiné strany a najednou z toho začalo lítat hrozně moc svinstva. Jakoby takové malé sežmoulané kousky z papíru, několik mm velké, šedé, jako by ten papír byl ve vodě a rozdrobečkoval se. A ona také v jednu chvíli s tím proudem vzduchu začala stříkat nějaká sprcha. Tak jsem se nejdřív radoval, že se mi to podařilo vyčistit, ale pak koukám kolem sebe, kolik svinstva jsem nadělal, a říkal jsem si, jsem to ale čuně, že takové věci dělám tady v místnosti, s tím jsem měl jít někam ven nebo na WC, kde by se to dalo uklidit, ale takhle jsem nadělal víc škody než užitku.

kulomet

editovat

Byli jsme s nějakým chlápkem na ulici, ve které stál nějaký dům, co měl vysoko, asi ve výšce prvního patra, dvě okna. A my jsme byli v jakémsi bojovém konfliktu s těmi lidmi, co byli uvnitř. Vypadalo to, že jsme je měli nějak zlikvidovat, ale že se nám to pořád nějak nedařilo. A až teď jsme byli vyzbrojeni každý takovým dvojhlavňovým kulometem, byly to takové dost velké věci, mělo to skoro metr dlouhé hlavně a ani nevím, jak jsme o unesli. A říkali jsme si, takhle to bude paráda, takhle je konečně zlikvidujeme.

A najednou jsme se nějak vznesli nebo co, že jsme se dostali z té ulice až nahoru, byli jsme v nějaké chodbě za prosklenou stěnou a před námi za tím sklem jsme viděli ty lidi, co jsme je měli zlikvidovat. A koukali jsme, že je to dobré, že to vypadá, že zrovna u sebe nemají zbraně, že to bude překvápko a že je dostaneme všechny.

A najednou koukám, že to je nějaká bohoslužba, a vepředu stranou že jde zrovna nějaký farář v taláru, tak si říkám, ten bude ze všech nejnebezpečnější, toho bychom měli dostat prvního. A kus od něj sedí vepředu varhaník. A koukám, většina těch lidí v té modlitebně jsou moji známí. A tak se snažím podívat se ještě co nejvíc stranou, protože vedle té prosklené stěny je ještě několik metrů normální zdi, tak abych viděl až tam, aby se nám tam někdo neschoval. A říkáme se, to bude bezva, jak to tady dobře "vyčistíme".

A pak začneme střílet a ono nic, vypadá to, že máme omylem jenom slepé náboje. Tak koukáme, kudy zdrhnout, že to bude trapárna.

Celou noc pršelo a tak jsem se často budil, jak bubnovaly na střechu ty kapky, chvíli jsem takhle jen ležel ve tmě a poslouchal a pak zase usínal. Vstával jsem až když se začalo rozednívat, kolem 6:30. Vzal jsem si něco na sebe a začal hned zapisovat.

Dost negativní, taková rozpačitost až s naštvaností. Nedokázal jsem pochopit, že se mí můžou zdát takové věci, že chci střílet po svých známých a ještě k tomu zezadu a ještě k tomu při bohoslužbách.

Ale ty emoce, které jsem tu teď napsal, se objevily spíš až po probuzení a uvědomění si toho snu. Naopak, během té přípravy na tu střelbu v tom snu jsem byl až nepochopitelně klidný, prostě jakoby ta věc, že máme někoho zlikvidovat, byla čistě technického rázu a neměla naprosto nic společného s tím, že by se jednalo o nějakou vraždu a ještě k tomu mých blízkých. Takže ty emoce v tom snu by se daly nazvat spíš jako "pocit z dobře vykonané práce", tak jsem si byl jistý tou naší "výhrou" v tomto "boji". Až pak po tom selhání zbraní pocit zahanbení nebo ztrapnění, jak to asi budu těm lidem vysvětlovat, kdyby nás teď chytli.

Interpretace

editovat

Viz výše. Ad Jirka: Čas od času se mi zdává o někom, kdo už umřel, nepamatuji si, jestli se mi někdy zdálo v noci o Jirkovi. Tady v tom snu jsem si ale neuvědomoval, že už je (ve skutečnosti) po srmrti, vnímal jsem to asi tak, jako že jsme se jen dlouho neviděli. Jinak to téma hledání práce bylo v reálu až donedávna dost živé, a ještě stále také není zcela vyřešené.

Ten běh přes sídliště směrem tramvajová zastávka – no také nevím, na konci zase tramvaj.

Pak s to překvapení, že jsem asi zaspal, a paradox, že namísto učení jdu čistit nějakou blbost, a ještě s tím nadělám spoustu sajrajtu. Vypadá to, že ty emoce jdou už v tuto chvíli dost dolů.

No a pak ten závěr, rozumově dost nepochopitelený. Většinou mám u snů takovou zkušenost, že ani ve snech nedělám něco, co bych v běžném životě pokládal za morálně nepřístojné. Navíc, poslední dobou jsem si zvyknul na to, že ty moje sny jsou dost umírněné, naposledny někdy před měsícem jsem měl takovou sérii s močením na podivných místech, a to byl dosud asi vrchol nepřístojností, kterých jsem se ve snu dopouštěl, a teď najednou takováhle pecka.

Vykládám si to tak, že asi v člověku jsou někde nějaké temné síly, které se někdy ukážou, takže třeba teroristi pak takové věci i realizují.

Také by mě zajímalo, jak to prožívají a jaké sny se zdají těm pařanům, kteří neustále paří takové střílecí hry. Možná to je nějaká abrakce takových pudů.

Možná ta snová agsese je reakcí na včerejšek. Jednak jsem zjistil, že nám někdo ukradnul kanystr s benzínem do pily, tak to nás naštvalo, jak se tu zase krade. To do člověka na chvíli vjede takový pocit, že "by vraždil". I když zrovna krádež tohoto kanystru mě až tolik nerozházela, prostě jsem si řekl, zase pár stovek v háji, naštěstí jsem měl ještě rezervní a nemusel jsem jezdit kdovíkam k pumpě (horší je, když lidi kradou stromky, které se mají zrovna k světu, které třeba po deseti letech opatrování konečně začnou táhnout nahoru, na vánoce je řežou, nebo někdy mladé duby do krbu, to bych fakt vraždil).

Ještě je možné, že tu měla vliv ta naštvanost až bezradnost z večera, že po tolika letech ještě nejsrm schopný uspokojivě vyřešit ten problém s tou databází zákazníků.

Reference

editovat