Sny: Databáze/Kychot/2008-06-04 úterý/středa
raketa editovat
Byli jsme s rodinou někde venku v lese, a už bylo šero, a nějaké staré poloshnilé křivé kmínky nebo velké větve tam byly narovnané, ale na výšku, jakoby do jehlanů, a my čekali, že k nám přiletí nějaká raketa, kterou k nám měl vystřelit myslím že jeden známý rolník, ale ona měla letět daleko, možná přes čtvrt zeměkoule. A tak jsem koukali, jestli už letí, jednu chvíli mi připadlo, že vidím mezi mraky takový záblesk světla, tak jsem si říkal, to bude asi ona, ale spíš to byl jen nějaký odlesk zapadajícího slunce. A taky jsme se trochu báli, aby nás ta raketa netrefila, až k nám přiletí, už nevím, jak to mělo být spočítané, asi tak jen dva mery od nás se měla zapíchnout špičkou do země, tak jsem si říkal, co když to bude mít blbě spočítané, anebo co když při přistání vybouchne, to ty dva metry bude docela blízko. Tak mě napadlo udíkat asi 100 m daleko k jinému lesu, pro jistotu, ale pak jsem si řekl, co kdyby ta raketa letěla jako na potvoru zrovna tam, kde budu, tak to se jí stejně nevyhnu, ona si mě najde.
A pak jsem šel kus dál a viděl, že v lese hoří stráva. Vlastně už to nebyl les, ale taková tráva na kraji a dál už začínala nějaká vesnice, a na té trávě byly roztroušené takové stromky, asi tak už 3 m vysoké, a foukal vítr jako směrem k té vesnici, a ty plameny se chvílema zvedaly do půl metru až do metru a já si říkal, to už za chvíli chytnou i ty větve u těch stromů a začnou hořet ty stromky a bude průšvih, hořelo to na ploše už několika arů, to neuhasíme, měli bychom volat hasiče. A někdo říkal, to je blbost, nebudeme přeci na to volat hasiče. Tak jsem tam chvíli ještě tak nějak pobíhal a ty plameny chvílema pohasínaly a pak se zase probouzely k životu, no nakonec už se ztišily, i když nebylo jisté, jestli zase nevzplanou, ale pak už jsem to nějak přestal řešit a šel jsem zpátky.
A vzpomněl jsem si zase na tu raketu, kdy už přilítne, a někdo říkal, no vždyť ona už mezitím přilítla, akorát do toho srovnaného dřeva, takže tam byla špičkou k zemi jako jeden z těch kusů dřeva, tak jsem jí vzal do ruky, byla to taková kovová roura, asi 2 m dlouhá, asi tak 10 - 12 cm v průměru, uprostřed ještě spojená takovým prstencem asi tak 15 cm širokým, vepředu takovou normální špičku, takový zašpičatěný rotační paraboloid, jakoby, a na konci asi 3 nebo 4 stabilizační křidýlka, docela malá. Vzal jsem ji do rukou a prohlížel jsem si ji, takže to vím. A říkal si, že to ten náš známý rolník vymyslel a udělal celkem dobře a že se i docela přesně k nám trefil.
budova editovat
Bylo to v nějaké velké budově nebo před ní, po nějakých schodech jsme tam chodili nebo dokonce jsem se snažil lézt po nějakém laně, ale podrobnosti a smysl a kontext celé té akce si už nevybavuji.
hlídání editovat
Také to bylo nějaké popletené, snad jsme jeli nějakým autobusem MHD, ale jen kousek. A měl jsem hlídat nějakého kluka, jenže už dost velkého, už skoro dospělého. Ale ani si nepamatuji, jestli jsem ho vůbec viděl, protože jsem nevěděl, kde je, nějak jsem ho nemohl najít. A tak jsem měl přestoupit na nějaký jiný autobus či co, a čekal jsem na zastávce, ale až pak jsem zjistil, že tam žádná zastávka není, že je asi zrušená nabo ty autobusy jezdí jinudy. A ta jiná zastávka také byla zrušená. Hledal jsem to předtím na nějaké mapě, bylo to jakési periferní sídliště, takový lalok, co vybíhal na mapě dolů, taková šišatá bambule. A pak byla jakási zastávka u gymnasia, kde už ten autobus měl jezdit, ale já namísto toho šel do toho gymnasia, kde zrovna probíhala jakási akce, asi jsem si myslel, že bych tam toho svého svěřence mohl najít.
obchoďák editovat
Byl jsem v nějakém obchoďáku v oddělení audio a chtěl nějaký malý a levný MP3 přehrávač nebo nahrávač. Prodavačka mi nabízela nějaký asi za 350,- Kč a že ho můžu mít na splátky asi za 35,- Kč. Což mi přišlo jako pitomost, proč na splátky. Cena mi přišla vyhovující, ale ta velikost byla asi jako stará velká kazeta VHS. Ale ani jsem ho neměl v ruce, nějak to nešlo si ho blíže prohlédnout, byl někde daleko nebo jen na obrázku, už nevím, takže ta velikost se dala jen odhadovat, že je takový velký placatý.
A ještě jsem si prohlížel věci v tom oddělení, meli tam něco jako CD, ale velké to bylo jako stará vinylová LP. A pak ještě nějaké asi tak stejně velké desky, ale pružné, jakoby z nějaké gumy nebo měkčeného plastu. No a některé byly měkké opravdu jako z gumy a ještě měly na sobě takové soustředné válce, možná 2cm hluboké, a mezi nimi byly štěrbiny asi taky tak 1-2cm. Prostě asi v těkových vzdálenostech, jakoby na starém vinylovém LP v těch místech mezi skladbami vyrostly kruhové hradby. A ty písničky byly utopené v těch takto vzniklých kruhových příkopech mezi nimi na dně. A ta hmota byla taková světle béžová a průsvitná, asi jako surová guma z kaučuku. Měl jsem je v ruce a zkoušel je všelijak ohýbat a mačkat.
A tak jsem šel z toho audio oddělení a vedle předváděli nějakou šou, asi aby nalákali zákazníky. Nějaká nahá dáma s dlouhými světlými vlasy a vyholeným přirozením byla obrácená k publiku zadkem a jakoby se od něj po čtyřech vzdalovala a na zádech měla takový podivný zářez, jakoby měšla tu štěrbinu ze zadku protaženou až na záda. Tak mi to připadalo takové divné a přemýšlel nad tím, jak má divně uspořádané ty zádové svaly. A jak šla po těch čtyřech, tak tím zadkem a pánví tak divně kroutila a části přirození se jí plandaly. Tak jsem se otočil a šel pryč, že se na to nebudu koukat. A když už jsem odcházel, tak jsem se ještě jednou otočil zpátky a ta ženská se už mezitím otočila bokem, jako že šla na pravou stranu, a šla po dvou, ale v takovém skrčeném postoji, jako když dělá zajíček v své jamce. A za ní šla druhá ženská ještě skrčenější, hlavu u jejího zadku a asi jí to tam dělala orálně či co. Jenže ta vzadu vypadala jako ta předtím, měla takové dlouhé rovné světlé vlasy, tak jsem si řekl, že jsou asi prohozené, že ta, co tam byla předtím, je teď ta vzadu a ta vepředu asi bude nějaká jiná. A šel jsem pryč.