Sny/Databáze/Kychot/2008-04-20 (b)

Sny: Databáze/Kychot/2008-04-20b neděle

Dnes je neděle a tak jsem si šel odpoledne lehnout a četl si v posteli a pak na mě přišla únava a tak jsem usnul. A nakonec se mi zdál tak živý sen, že jsem ani nevěděl, že se mi to jen zdá.

Tramvaj

Byl jsem na nějaké veliké křižovatce a bylo to jakoby pod Letnou a jakoby tam byla nějaká konečná tramvaje. A přijížděla tam tramvaj a já do ní chtěl jít ale bylo tam v cestě ještě několik různých jízdních pruhů a semaforů a já měl červenou a jezdila tam auta a já měl strach, že mi ta tramvaj ujede a tak jsem nevěděl, jestli mám přeběhnout na červenou a riskovat a tak jsem byl takový dost nerozhodný a myslím, že jsem to řešil tak střídavě, ale spíš jsem se bál na tu červenou přebíhat a tak než jsem se tam dostal, tak ta tramvaj ujela, anebo spíš jakoby kousek poodjela a to už nevím, ale asi jsem s ní nejel. A pak jsem se ptal lidí, jak se dostanu někam do Sokolské ulice a oni, že tramvají 30, ta že jede k Thomayerově nemocnici do Krče. A já říkal, ale já nechci do Krče, ale do Sokolské. A a pak jsem řek, no vlastně jo, vždyť ta tramvaj 30 jede kolem té Sokolské, to je ta, kterou potřebuju.

Soustruh

Koukal jsem do počítače a přes Internet jsem byl napojený na nějakou webkameru v nějaké dílně, která byla myslím někde v severních nebo východních Čechách u nějakého soustruhu na dřevo. Tam byla taková dílna a ten soustruh se dal ovládat přes Internet. A já řešil, jak ho mám ovládat a jak s ním takhle na dálku soustružit. Během snu se to tak různě trochu měnilo, nejdřív to myslím vypadalo tak, jako bych soustružil celé hmeny stromů na klády asi 8m dlouhé. Pak z toho byly spíš takové asi centimetrové tyčky. A nakonec to byly dřevěné talíře. Vlastně jsem ještě nesoustružil, ale řešil ten způsob upínání materiálu. Nejdřív to bylo jakoby automatické upínání, jako bývá běžné ve fabrikách u automatických soustruhů na kov, které soustruží z tyčových polotovarů. Jenže na ty talíře by to musela být fakt kláda a to mi pak i v tom snu nějak došlo, že by to asi byla blbost, že to se musí soustružit z nějakého prkýnka. Také jsem řešil upichování (tj. konečné oddělení materiálu), aby mi to při velkých otáčkách nakonec někam neulítlo a nelítalo to pa dílně. Pak jsem nějak pochopil, že na druhé straně v té dílně je nějaká obsluha toho soustruhu, která takovéhle věci musí řešit, jako přísun materiálu, a že je to zrovna můj známý Pavel O., takový Interentový nadšenec, který tam někde bydlí. A ta dílna byla součástí nějakého projektu naší Jednoty bratrské. A pak jsem se ve snu nějak přenesl přímo do té dílny a řešil jsem to tam na místě.