Sny: Databáze/Kychot/2008-04-17 středa/čtvrtek
(Tak dneska se mi zase po dlouhé době něco skutečně zdálo, tak že toho bylo docela dost. Možá to bylo také tím, že se žena v posteli pořád nějak vrtěla a převalovala a tím jsem se několikráv v noci vzbudil uprostřed snu a tím pádem jsem si ho mohl uvědomit. No a také že večer jsem měl docela dobrou náladu, šel jsem spát už před půlnocí a docela se těšil do postele a na to, že se mi bude něco hezkýho zdát. :-) )
Pokud vzpomínám, tak ten začátek byl o tom, že něco edituju, nějakou stránku tady na Wikiverzitě. Ne, že bych viděl sám sebe u počítače, tyhle věci tam vůbgec nebyly, nějaké okolí, prostor. Jen jsem viděl tu stránku. Myslím, že to byla moje domácí stránka. A že jsem si říkal, že ji musím nějak doplnit, udělat tam nějaký odkazovník ne všechny projekty, na kterých nějak participuju, i když nejsou součástí Wikimedia: Různé svoje webové stránky, další wikiny a růzdná diskusní fóra, kde jsou nějaké mé stránky. Ale pořád jsem to v tom snu sepisoval a sepisoval a bylo to hrozně dlouho, snad několik hodin mi připadalo, že v tpm snu jenom edituju a edituju.
Takže když jsem se pak trošku probudil, tak jsem začal už rozumově zpracovávat, jestli ten sen byl reálný a jestli by bylo vhodné takové věci na svou homepage sepisovat.
A pak jsem asi zase usnul a to už byly takové jakoby obyčejné věci, které si taky už moc nepamatuju. Jen jedna taková nepříjemná situace tam byla, nevím jestli o tom psát, prostě někde jsem šel venku po ulici a najednou koukám, že mi z poklopce čouhá pyj. Ne, že bych si ho zapomněl zapnout, ale tak nějak se prodral ven mezi knoflíky. Tak jsem ho hned schoval a za chvíli koukám, že on kouká taky, zase. A to se několikrát opakovalo. Pak, ke všemu neštěstí, se tam někde ještě objevilo moje vlastní dítě a to mi bylo už extrémně trapně, že jsem si nebyl jistý, jestli si toho náhodou nevšimlo. Ale stejně jsem se mu za to raději omluvil, takovou formou, že jsem jako lehce zanadával, co se mi to tady pořád děje.
A pak další část snů, která na to asi nějak zjevně nenavazovala, se týkala toho, že jsem byl někde v práci nebo co to bylo, ale už nevím v jaké práci a kde, ale tak nějak tam občas figurovaly nějaké mé spolupracovnice, asi nějaká dávné, i když taky už konkrétně nevím, jaké. Al tak bych si tipnul, že to mohlo být někdy tak z období, kdy jsem dělal před dvaceti lety na Výpočetním středisku. Ale to taky asi nebylo moc důležité a ani pořádně už nevím, co se to tam vlastně dělo. A možná to ani nevylo z práce, prostě jsme byli někde.
A pak jako jsme měli snad druhý den někam odjet, prostě jsem se někam jako chystali nebo co. A že jako vyfasujeme nějaké věci na cestu, nějaké jídlo nebo co. A tak jsem se postavil k takovému výdejnímu okénku, jaké bývá v nějakých jídelnách, předemnou už byl asi jeden nebo dva lidi a já byl asi už poslední, málem se na mě nedostalo, jen taková poslední porce zbyla, které se musela rozdělit mezi nás poslední. A bylo to nějaký divný a nebyly to špagety, ale nějací bílí červi to byli, asi tak 5-10 cm dlouhý, jakoby dlouhý bílý hubený žížaly. A ještě se hejbaly. A tak nám toho tak nějak zabalili kousek do papíru na cestu. A tak jsem pochopil, že to není k jídlu, ale že asi tam, kam jedeme, se budeme muset živit rybolovem a tohleto, že nám přidělujou návnadu.
(No teď jsem si vzpomněl, to nebyl sen, ale když jsme šli v neděli na vycházku na Vyšehrad a pak dolů, tak tam hned u zdi za stromem byli nějaký dva chlápci v zelených maskáčových vestách a něco hrabali v zemi rýčem, kned vedle křoví. Tak já povídám Hele, asi tam zakopávaj nějakou mrtvolu. A žena, že to budou asi rybáři a že hledaj červy a žížaly. Tak je možný, že se mi to teď promítlo do toho snu. Možná se to spojilo taky s tím, že jsem v pátek volal jedné známé a ona, že jsou zrovna na rybách s jejím manželem. Tak se mi to možná v tom snivém mozku všechno prokombinovalo.)