Sen
editovatMálem mi ujel autobus!
editovatNo a pak jsem byl v takové dolině. Měl jsem plné ruce a na zádech krosnu a jdu na autobus, kterým pojedu domů. Vypadá to, že sem jsem přijel zřejmě s těmi lidmi z předchozícho snu, a teď jedu domů.
Přicházím na stanici autobusu a vidím, jak nějaký chlápek vyskočil a pro něco si jde. Já obejdu autobus - je to typická Karosa - a už se blížím ke dveřím. Přední jsou zavřené a zadní otevřené. Slyším řidiče, v 15 odjíždíme a je patnáct. Tak jsem pohnul a lezu do autobusu. Ale de facto lezu prostředními dveřmi, i když jsem popoběhl k prostředním. Platím a řidič nemá na zpátky. Usedám, skládám zavazadla a slyším paní, jak něco povídá o tom pánovi, co si pro něco odběhl, že má v autobuse také věci a že by se na něj mělo počkat. To už ale řidič zavřel dveře a jedem pryč. Řidič pak nahlas dumá, kde si rozmění, aby mi mohl vrátit peníze. Zmiňuje různé místa ale také Oslo, a já si říkám, proboha, kudy to pojedem a jak dlouho to bude trvat. V tu ránu se probouzím a jsem rád, že jsem v Praze a nemusím si jet rozměnit do Osla.