Sen
editovatNa TV Vám dají peníze a když né to, tak alespoň matroš
editovatByl jsem na TV v nějaké kanceláři. Pozvali si mě tam v nějaké záležitosti, tak jsem přišel. Když jsem dorazil, tak tam byla paní co mi povídá: uděláte plán na novou strukturu v ÚV Káraný a mi Vám na to dáme 6 tisíc korun. A pak ještě povídá: no a pak můžete udělat vodovodní řad ve směru na Prahu. No v tomto momentu už mi to nepřišlo tak zajímavý ani překvapující. Že si Vás pošlou do školy a nabízí vám nějakou finanční odměnu za úpravu úpravny vody, není překvapující, co je překvapující je, že jste tu školu a ten obor nikdy nestudoval - o to je to potěšující. Když pak ale chtějí fyzickou práci, která by stála několik milionů korun, tak je to zneklidňující. Nicméně bylo mi tam příjemně, zelené kytky a dekorace, tak jsem neprotestoval.
A paní pokračovala. Pokračoval v momentě, kdy jsem přemýšlel jak to zaplatím, protože i když najmu na výkopové práce Ukrajince, tak bude drahé vykopat 22 kilometrů a co materiál. Paní jako by mě četla myšlenky říká, a budete mít na to 780 000 korun k libovolnému čerpání a matroš vám dodáme mi. Tak to mě zahrklo, že mi takhle dávaj k použití takové prachy, ale zároveň i proto, že taková suma je malá.
A přišel tam ještě někdo a já jsem se tvářil tak vyděšeně. No a tak povídají, jste pan L. ne? A já říkám Jsem. No a vytáhli nějaký seznam, že jsem tam studoval a já povídám, že to nejsem sám. A oni mi tedy pro utěšenou že to nevyšlo dali matroš na hulení. A bylo to v takové hale, kde byly naházeny nějaké rohožky, seděl tam člověk a rastafarián a hulil. Tak jsem si k němu sed a ubalil si jointa. Docela slušně jsem si ho napěchoval a začal čadit. Tak jsem si ho tam různě odkládal a přišel nějakej chytrák, kterej ho blbě rozlomil. Což mě pěkně nasralo, tak jsem ho zkoušel nějak složit - nešlo to. Ale ten rastafariánce mi dal svojí dýmku. Byla to vpodstatě dutá větev z jejíhož jednoho konce trčel velkej joint. A tak jsme kouřily.
No a když jsme dokouřili, tak už jsem byl na návsi ve Vojníkově, někde mezi Hessounů a Bicanů a šel jakoby k pomníku. No a prohlížel jsem si tu větev, jak tam zůstává popel z toho matroše. Tak jsem to obrátil hlavou vzhůru a popel se začal sypat ven. Obrátil ještě jednou a sypalo se víc. Pak si ale říkám, že bych to neměl vše vysypat, aby to nepřišlo o tahový vlastnosti. No a byl jsem v celku šťastnej protože jsem měl v kapce pytlíček trafky.