Sen
editovatLyžování do kopce
editovatTohle byl velmi příjemný a zajímavý sen. Šlo o to, že jsem byl v lese na nějaké pěšině, po které chodilo hodně lidí. Nasadil jsem si jednu lyži, kterou jsem držel zepředu jak koně za uzdu a záklonama a zároveň tahem a pozdvihnutím špičky lyže jsem se rozjel. Nééé, nebylo to na sněhu! Stromy byly zelené a na pěšině, písek, bahno, sklála.
Ani nevím, jestli se tento sen odehrával na stejném kopci, o kterém se mi zdálo v „předchozím“ snu. Ale bylo to zajímavé, jel jsem po rovině, jel jsem i do kopce, bez odpichování. Stačilo se jen patřičně zaklonit a zvednout špičku lyže - furt to nějak jelo. Přišlo hluboké bahno, do kterého jsem se pěkně zabořil, ale přesto vyjel, přišla skála a kamení a vše jsme přejel. Lidé se mi vyhýbaly a vše bylo fajn. To že jsem se nepřevážil dozadu mohlo to, že jednak jsem nohou tlačil a částečně tlačil i vlastní vahou na lyži a za druhé jsem se rukama přitahoval špagátu, který byl spojen se špičkou lyže.
Rozbor
editovatŘekl bych, že typologicky se jedná o variaci snů s levitací. Tam v podstatě také šlo o velmi příjemné uvolnění ve snu. V prvních snech tohoto typu jste levitovali jen trošku a teprve se seznamovali s tím, jak na to. V dalších snech pak přišlo vědomé levitování do vyšších výšek. Čím výš jste se dosti, tím lehčí jste se cítili.
Otázkou však je o co v tomto snu jde v té hmotnější úrovní. Proklouzat se snadno životem i přes nesnadné překážky? Nebát se lidí, že mě budou zbytečně na cestě překážet? Kdo ví?