Dnes se mi zdál pěknej hororor, pěknej životní horor, který končil probuzením leknutím. No prostě co mi to chtělo ukázat, že mám nějakou představu co bych chtěl. Ona by se i splnila, ale já věčně utíkám a když neutíkám tak ruším, nebo řeším věci jindy než mám. Ale byl to teda divokej sen.
Zas jsem nemoh běžet, pomalu ani jít. Zas jsem něco hledal a nemohl to najít. Zas jsem někam chtěl jít, ale okolnosti mi bránili. A navíc jsem měl smůlu při nákupu borůvek.
Ale pak o něco vážně šlo. Sen byl na dosah, ale já místo abych stál na autobusové zástávce, tak jsem "o půlnoci" kupoval borůvky. A viděl jsem jak se přistavuje autobus, tak jsem se sprintem rozběh - ale on mi ujel. A já křičel, nahlas jsem křičel nééééé. A pak když jsem se jako utečenec vrátil, tak L. tam furt byla a já měl takovou radost. Ale místo toho jsem tam začal něco kutit a rámusit.
No a jak to dopadlo, rozhodla se, že vyrazí domu, když jsem zrovna ulehal a začla křičet ať se postavím a já nevěděl proč. Někdo za mnou stál v šeru a jak jsem si lehnul, tak mě začal objímat velkou šedou rukou s drápy, jako by mě chtěl uškrtit a já se leknutím prubudil.