No tak včera jsem šel spát tak dejme tomu v 11 hodin a vstával po sedmé. Včera jsem se koukal na bednu ER seriál v italštině jeden z prvních dílů. Ted jedu směrem Florencie (z Pisy)
Byl to takový hodně emocionální sen, různé sny a touhy a nenaplněné věci z minulosti, které bych chtěl dotáhnout dál a nedotáhl jsem je. A tak. Už si to pamatuji jen v útržcích na úplnou analýzu toho bylo vážně moc.
Dostal jsem statky, které jsem chtěl zvelebit
editovatŠel jsem s I. zas na tu ostrožnu. Tam, kde vede úzká cesta dolů po zatravněné planině a tu a tam se tyčí smrk. Je tam pár budov různého účelu. Už kdysy dávno, jsem tohle měl dostat od starého (tzn. že už se mi o tom zdálo), který na to nestačil. Něco fungovalo - tu se scházel klub těch, to využívali o ni a to chátralo. Zas jsem si pomyslel, jak by se to dalo zvelebit s trochou práce. Pak jsem si povzpoměl, že jsem o tomhle už se starým mluvil kdysy dávno. I. se tvářila, tak jak se vždy tváří když je umm veselá. Tak starému povídám, že jako by jsme s tím něco udělali - a on jen mlčí. V tu chvíli jsem si uvědomil, že už není jako býval. Taky jsem si vzpoměl, že tohle jsem říka před několika lety a nic.
Analýza
editovatNo tady si myslím, že jde hned o několik věcí. Jednak úroveň komunikační. Když já říkám "to by šlo, a tady by se to mohlo udělat takhle" - tak to lidi mohou bárt jako nabídku pomoci a čekají, že když ne na 100 %, tak alespoň něco se v tom směru stané. Já to beru jen jakou pouhá slova. Prostě je to takový malý slib. Nebo jinak. Není dobré dávat lidem naději, když k té naději nepřispějeme.
Další úroveň je ta, že jsem se cítil před I. dobře, že něco mám, ale nic jsem de facto neměl. A možná, že bych i chtěl mít něco za nic.
Ostatní
editovatNo a pak se mi zdálo, ještě o dalších věcech, které tu teď nestihnu rozebrat - jde na mě průvodčí.