Zabili D. B. a já se tak bojím editovat
Šel jsem svojí ulicí domů. Na jejím začátku na levo, byla jistá kulturní instituce. Potkal jsem D. B. Byl to chytrý člověk. Měly tam pro děti takové různé rébusy a klíče. D. B. si vzal jednu takovou stránku a začal její text přepisovat do jakéhosi kódu. Koukal jsem na to jak vejr. Stejný kód bych byl schopen přepsat taky, ale slovo po slově. Ono to dělal podle jiného klíče zcela na přeskáčku a jeho tužka lítala z jedné strany na druhou. Výsledek byl ale vynikající. Říkal jsem si "to je ale kapacita", když to všechno na skenuje do mozku a pak to dělá takhle. To ho musím seznámit s tou. No přece tou vedoucí, ta je na to expert. Už lidi odcházeli. D. B. byl shrbený - chudák jeden.
No tak jsem ho chtěl představit, když všichni odešli. Najednou vidím, že de proti nám nějaká mlátička z gorilami. D. B. zaplul do klubu, jako by měl strach a já šel jako by nic. -
Nevím co se stalo, došel jsem na konec ulice a začal hledat mobil. Zabili D. B. Nějak se mi to ale nedařilo - měl jsem strach. Místo mobilu, tužka a nějaký další blbosti. Nebudu to tady rozebírat, ale prostě se mi nedařilo zavolat policii. Je to zlá ulice.