Chutě krajiny editovat
No a pak jsem, šel s té chaty pryč nebo co. Vlastně nešel. Jen jsem tak vzpomínal, kde to asi bylo. Připomínalo to nějaké severské hory. Tam jsem jako malý jezdil často. Uvědomil jsem si, že já ten sever nemám rád, pak jsem si ale také uvědomil, že vlastně to je takový určitý blok a že tam mohou být krásná místa.
A viděl jsem tu chatu s profilu ze vzduchu a někdo tam byl se mnou. A hrály jsme takovou divnou, hru, kdy jsme se snažili popsat místo, respektive okolí té chaty. On začal: byla to taková příjemná poezie, kdy jsme vždy zaměřili svůj zrak na nějaký příodní detail a on k tomu vytvořil dvouverší: listy, smrčkovej nálet, barvy javorových listů atp. Pak přišla taky řada na mě. Zastavily jsme se u takovejch divnejch stromů, asi listnáčů bez listů, které byly takové přikrče, ale vypadali jak košťata protože z nich šlehali dlouhé vlky. Můj soudruh se zastavil a chtěl po mě verš. Já jsem ho nějak nemohl tak rychle složit, tak on mě přerušil a řekl, něco, ale byla to úplná blbost - nesmysl, žádný verš. A za chvíli pokračoval dál a po chvíli se opět zastvil. Koruna smrku se šiškami. Já jsem zase nevěděl honem co…
Poznámka: a byly to zřejmě Krkonoše. Často jsem slíchával o krásách těchto hor, např. o Krakonošově zahrádce, ale nikdy netoužil si jí prohlídnout. Nedávno jsem, ale psal článek Obří důl, abych tam mohl zmínit, že je tam pohřben Karel Kavina. Zjistil jsem, že ta slavná zahrádka je právě tam. No a říkám si, kdyby to tam opravdu bylo tak hnusné, tak zničené, tak by tam určitě nebyl KRNAP. Asi na jaře vyrazím do Krkonoš.