Sny/Databáze/Juandev/2008-11-24 (c)

Dobré rady pana Z.

editovat

A pak jsem mi zdálo, jak jsem přiběhl do školy. Ono ale vůbec jako škola nevypadalo, ale to je úplně jedno, protože uči a zkoušet se dá kdekoliv. Zařadil jsem se do řady vedle I. Všichni klečeli na takovém dřevě sehnuti ke svým přednáškým, protože je tlačil strop - jakoby na takovém pultu. A každý měl v ruce nějaké papíry a učil se. Já jsem měl také dva papíry, ale už byly starší a tak jsem se rozhodl, že se učit nebudu, že jsem mám už dost botanik a let za sebou, abych taky něco věděl a neučil se furt dokola jak trotl to samé. Byla to zkouška ze specielní botaniky a už jsme šli na párek. Pan Z. něco vyplňoval a bylo tam víc lidí. A pan Z. začal. "Vy by jste si měl založit firmu na provázení." A já na to: "to je hrozně těžký". Myslíce v tu chvíly na to, jak to jde ekonomicky dolu a jak je silná konkurence. "Ale napřed musíte mít impact factor 3. Teď je spousta národních parků, kde je takováhle práce třeba a dá se to tam lehce udělat" Impact factoru jsem se zalek (3 je docela hodně na ubohé ho zemědělce), o to víc mě překvapilo, že de facto mluví o botanice, když nás vždycky sunul k zemědělství (jako zemědělce). "Přijďte v sobotu (to mělo být zítra) na..." něco zamumlal, nerouměl jsem mu a začal to psát do knihy. "Kolíkáteho je?" Odpověděli jsme. Co říkal ptal jsem se I. Odpověděla, ale stejně jako jemu jsem nerozuměl - něco se zahloubenýma podníma cestama a rostlinýma spolčenstvama. Nedalo mě to a ptám se jí několikrát "v kolik to říkal" - neodpověděla. Tak se ptám jeho a on že v 11:11 (nebo 10:11 už si to nepamatuji).


Poznámka: Docela zajímavej a vděčnej sen. Pana Z. jsem měl docela rád, i když to byl přísný učitel dbající na mechanické učení. Je zajímavé, že zrovna včera jsem tu komentoval, jak mi tyto sny o škole pomáhají se posouvat dál a dál a opět se mi něco zdá. Vždy jsem chtěl dělat ve voboru, ale teď dělám něco jiného. A jsem šťasten? Nejsem, spíš se v tom plácám. Myslím, že toto je další sen, který mi může pomoci. Ano musím dodělat školu, respektive svojí diplomovou práci a pak se vrhnout do obouru, nebo jít dál studovat. Předevčírem jsem ale dostal chuť na studium v cizině a teď je ten pravý čas vybrat místo a ucházet se o postgraduál. Zároveň mi to taky připomíná to, že na státnice se budu muset znovu připravit, pokud chci předvést perfektní výkon. Něco z předchozích let si totiž pamatuji ale ne všechno (toto je dáno, tím, že jsme měl pouze staré materiály a rozhodl jsem se je nečíst, ale také tím, že pan Z. jako starý pedagog poznal, že to neumím na jedničku).