Sny/Databáze/Bey/2009-01-19

Tenhle sen bych řekla že je v mé databázi unikátní. Docela by mě zajímalo,jak se mi to dostalo do hlavy. Vím, že sen byl podstatně obsáhlejší, ale podařilo se mi zapamatovat jen tu závěrečnou část s kachnama.


Byla jsem v nějakém parku ještě s nějakými lidmi a ten park byl hodně veliký. Byly v něm různé tůňky a potůčky, mostíky a cestičky, no prostě byl to velký a členitý park. A já se tam procházela s těmi lidmi a najednou koukám, že na cestičce se válí dvě kachní nohy. Každý asi ví, jak vypadají nohy kachny, ale tyhle byly o dost větší. Koukali jsme na to a divili se, jak se tam ty nohy vzaly. No a pak jdeme dál a za chvíli další kachní nohy a další a další a najednou koukáme a válí se tam i kachní hlava. (Ono to zní dost morbidně, ale ve skutečnosti to působilo dost směšně, trochu jak scénka z nějaké ulítlé komedie, protože ty kachny vůbec nevypadaly jako reálné kachny, ale spíš jak nějaké kreslené kachny z nějakého komixu.) No prostě k nožičkám přibyly i hlavičky. My na to koukali a pořád si říkali, proč se to tu válí, že jestli tu někdo lovil kachny, tak je neměl porcovat hned na místě. Ale šli jsme dál a došli jsme k jednomu z těch potůčků a na něm byla taky jedna kachna, ale byla živá. Zase vypadala jak z nějakého komixu. Byla veliká, a měla obří zobák, podstatně delší nohy než kachny mají. A najednou se vznesla a sedla si mi na ramena a tím obrovským zobákem se mi snažila ukousnout hlavu. Já se s ní tak nějak přetahovala, ale nebylo mi to nic platné. A najednou někdo z těch lidí, co tam byli se mnou, vytáhnul granát, odjistil ho a odhodil ho kousek do trávy jako kus rohlíku. No a ta kachna na to fakt zabrala, slezla ze mě a spolkla ten granát, který po chvíli vybuchnul a z kachny zůstaly na cestičce jen nožičky a hlava :-)) Tak jsme přišli na to, jak se tam po tom parku berou.


Pak už byl nějak konec, možná tam ještě něco bylo, ale už nevím, já se soustředila na to, abych si uchovala v hlavě tuhle část. Pocitově to byl sen takový humorný, že i když se mi ta kachna snažila ukousnout hlavu, tak já to pořád vnímala jako děsnou srandu. Nebo ten okamžik, kdy ten někdo vyndal ten granát. Nikdo se nad tím nepozastavil, že má v kapse granát a nikomu nevadilo, že ho odjištěný hodil jen tak vedle nás do trávy. Fakt jak nějaká ulítlá komedie.