Nezapisovala jsem už několik dnů, vlastně skoro čtrnáct dní, mám ještě dva sny na papírku, snad je někdy přepíšu. Dostala jsem se do velmi časové i psychické tísně, páč nejprve jsem měla v nemocnici psa a hned poté dceru, bylo to fakt k zbláznění, ale musím tu napsat, že tak posledních sedm dnů u mě došlo k podivné sérii snů.
Jde o to, že každou noc se mi zdá o nějakém člověku co znám. Vždycky jen o jednom a naplňuje to celý sen. Většinou jsou to různé rozhovory na různých místech. Zdálo se mi dokonce i o lidech, které jsem patnáct let neviděla a ani jsem na ně nijak nepomyslela. Hovořím s nimi v tom snu a říkám si, to je neuvěřitelný, jak s za ty roky změnili. Pocitově jsou ty sny velmi příjemné, což je zvláštní, že se mi zdají pozitivní sny, když realita je katastrofická. A když byla realita ok, tak se mi zdály samé horory. Že by to bylo něco jako negativ? Co je černé je bílé a opačně? No nevím. Dnes to byl konkrétně sen o jednom klukovi, co jsem ho znala v době kdy mi bylo patnáct a pak už jeho životní příběh znám jen z vyprávění a nebyl tedy nic moc. Zdálo se mi, že jsem ho navštívila a že měl novou rodinu, novou ženu a maličkou dceru a já s ním seděla v nějakém pokoji a muvila o životě a bylo to moc příjemné a říkala jsem si, že asi začal úplně nanovo, že se strašně změnil, že je z něj fajn chlap.