Tímhle snem začíná série úděsných, depresivních nočních můr. To už se mi docela dlouho nestalo, tohle období, kdy jde jeden hrozný sen za druhým, ale v minulosti už se to stalo víckrát. Nevím čím je to zapřičiněný, jsem v celku v pohodě, i když v jednom kole, ale jinak se všechno docela dobře daří, dalo by se i říct, že prožívám jedno z nejpohodovějších období svého života, byť je trochu hektické. Tak nevím.
Ve snu šlo o to, že mi unesli dceru. Nevím kdo a nevím prč. Ale prožívala jsem tam hrozný pocity. Strach, zoufalství, bolest. No fakt to bylo hrozný. Hledali jsme jí už několik dní a mě začínalo být jasný, že už jí asi nikdy neuvidím a bylo to fakt děsně autentický. A pak můj muž řekl, aby jsme zavolali policii a já se mu vysmála, že ty ještě nikdy nic nenašli a nikomu nepomohli, ale stejně jsme jí teda zavolali a oni jí našli v nějakém přístavu, zavřenou v kleci, ale jinak živou a zdravou, že jí unesli nějaký obchodnéci se zvířaty a že jí chtěli prodat někam za moře jako opičku na hraní. Takže v závěru snu obrovská úleva a má omluva policejním příslušníkům :-)