Sen by se dal zařadit už do kategorie - noční můry. Byl hodně autentický a vzpamatovávám se z něj ještě teď, co ho zapisuji. Šlo o to, že jsem byla těhotná a opět, jako už v jednom z mých předešlých snů, jsem to nikde neohlásila, nikam nedocházela a chystala se porodit doma. Ovšem v mém předešlém snu o utajeném těhotenství šlo vše hladce, kdežto tady se porod začal komplikovat. Trvalo to už věčnost a pořád to nešlo se dostat k závěru. Nebudu zde vypisovat detaily, citlivějším jedincům by se mohlo udělat nevolno. Nakonec se ke mě rozhodli zavolat nějakou porodní bábu a ani ta nedokázala přivést potomka na svět. Tak pak už jsme se rozhodli, že tedy zavoláme doktory a bylo nám jasné, že bude průšvih, že o tom těhotenství zase nikdo neví. A když už to tedy vypadalo, že sama od sebe neporodím, tak se mi to nakonec podařilo. Byla to holčička, ale nenadechla se. Sen končí v okamžiku, kdy selhávají všechny oživovací pokusy. Budím se celá propocená a jdu se podívat na všechny spící děti, abych se ujistila že jsou v pořádku. Takový sen se mi už nezdál dlouho.