Projekt: Hesla Jednoty bratrské/výročí/2023

Výročí 2023Editovat

Nedávno jsme v našich Heslech 2021 vzpomínali 450. výročí úmrtí Jana Blahoslava.[1][2][3][4][5] a letos si 20. února připomínáme 500 let od jeho narození roku 1523 v bratrské rodině v Přerově. Za svůj nedlouhý věk toho stihl tolik, že to zde nelze ani vyjmenovat.

Od svých deseti let byl vzděláván biskupem Janem Wolfem[6], jenž v Přerově povznesl bratrskou školu, která zde působila od počátku 15. století. Po sedmi letech Wolf odvezl Blahoslava do Prostějova k biskupovi Martinu Michalcovi[7][8], jenž býval učedníkem mladoboleslavského br. Lukáše Pražského. U Martina se Blahoslav vzdělával dalších sedm let. Martin v Janovi objevil velké nadání a tak jej ve dvaceti letech poslal na humanistické latinské gymnasium do slezského Goldbergu[9], které tam založil a vedl rektor Valentin Friedland-Trotzendorf[10][11][12][13][14] – shodou okolností od stejného roku 1523, kdy se Jan Blahoslav narodil. Další rok studoval artistickou fakultu ve Vitemberku [český výraz je dostatečně zavedený] a poté se jako učedník opět vrátil k Martinu Michalcovi, u kterého zůstal až do jeho smrti v r. 1547. Poté během své služby v jednotě bratrské už jen velmi krátce pobyl na studiích v Královci a Basileji.

V roce 1551 nastoupil jako správce bratrské školy v Prostějově a od r. 1552 působil převážně v Mladé Boleslavi (a možná již zde začal překládat Nový zákon).

11. června 1553 byl vysvěcen na kněze a v r. 1557 zvolen biskupem. Za jeho sídlo mu byly určeny Ivančice, kde se v r. 1558 ujal vedení sboru a bratrské školy ke vzdělávání budoucích kněží. Nejspíše v roce 1562 tu zřídil tiskárnu a kromě jiných děl zde dvakrát vydal i svůj překlad Nového zákona: v roce 1564 (velký formát) a 1568 (kapesní vydání).

Tímto činem de-facto odstartoval práci na překladu celé bible: Lze předpokládat, že na překladu Starého zákona začal pracovat už v Ivančicích, i když všechny díly Šestidílky byly tištěny až po utajeném přestěhování bratrské tiskárny do Kralic nad Oslavou.[15] Z jejího prvního dílu (1579, čehož se již Blahoslav nedočkal) jsme také vybrali snímek Hesla roku 2023 na obálku:

13 Y nazwala Agar gméno Hoſpodinowo kterýž mluwil gí;
Ty gſy Sylný Bůh widěnj: nebo řekla;
Zdaliž teď také newidjm potom kterýž mne widěl?

Blahoslav se také zabýval hudbou a ve svém díle Musica vytyčil zásady, které se pak snažil uplatňovat i při vydávání kancionálů. V Ivančickém kancionálu "Písně duchovní evangelistské" (1576) nalézáme přes 60 jeho písní. U přebásnění žalmů uplatňoval časomíru – na zadní obálku jsme použili jeho úpravu 121. (dle staršího číslování 120.) žalmu s barevným odlišením antifon:

Ve dnech bídných / pokušení plných / velmi hrozných
Počal jsem patřiti k horám / by aspoň daly pomoc nám
aj v nich marné spoléhání / nedočkav tu spomožení
obrátím vzhůru své zření.

Škoda, že ze všech Blahoslavových písní už dnes zpíváme jen špetku.

Šíří svého vzdělání, rozhledem, pracovitostí a spisovatelskou plodností bývá někdy Jan Blahoslav srovnáván s jiným bratrským biskupem – s Janem Amosem Komenským.

V roce 1623 se Komenský musí skrývat v Čechách, v Brandýse nad Orlicí, na panství Karla Žerotína staršího. Zde se však dozvídá o tom, že 2. května byla celá jeho fulnecká knihovna spálena školními dítkami, poštvanými kapucínem P. Bonaventurou.

Ale nenechá se zlomit, ani se navzdává svého břitkého humoru: Ještě v témže roce sepisuje dílko, které se stalo světoznámým: Labirynt Swěta a Lusthauz Srdce.

Rukopis, který se nám dochoval, není psán Komenského rukou (zapsali či opsali jej dva písaři), ale předpokládáme, že jediná ilustrace, která v něm je, pochází přímo od Jana Amose. Použili jsme ji k okrášlení přední předsádky u ručně vázaných Hesel, které letos pro milovníky krásných knížek vydáváme v počtu už jen 150 číslovaných výtisků. Možná si přitom někdo připomene i knížku Přemítání nad labyrintem, kterou vydal Miroslav Matouš před osmi lety. Z něj ocitujme čtyřverší:

Bez patření ducha
postřehne sám důvtip,
jakkoli zmocněný vědou,
pouze zevní obrysy světa.

A to nás vede ke snímku na zadní předsádce, opět nám v závěru připomínajícímu heslo letošního roku: Ty jsi Bůh, který mne vidí, hebrejsky: אתה אל ראי Obrázek, vypadající jako oko na hvězdnatém nebi, nekreslila lidská ruka, ale vesmírné dalekohledy, zaměřené na planetární mlhovinu Helix NGC 7293, vzdálenou od nás asi 650 světelných let – je to pravděpodobně k nám nejbližší a nejjasnější planetární mlhovina a její stáří se odhaduje na pouhých deset tisíc let. Tuto mlhovinu v souhvězdí Vodnáře objevil před 199 lety (v roce 1824) německý astronom Karl Ludwig Harding. Jeho otec Carl Ludwig Harding byl pastorem a tak i Karl nejdříve studoval theologii v Göttingen. Jako domácí učitel pak učil syna význačného astronoma Johanna Hieronyma Schrötera, stal se jeho asistentem a posléze se vypracoval na univerzitního profesora astronomie v Göttingen. Jím objevená mlhovina nese příznačnou přezdívku Eye of God a přestavuje nám krásu spojení víry, vědy a umění.

Obě barevné předsádky si můžete prohlédnout i v PDF verzi Hesel JB 2023, které mezi různými e-knihami nabízí nakladatelství e-bohém na stránce: https://www.jine-knihy.cz/ Stačí do vyhledávacího políčka zadat Hesla.

Váš vydavatel Petr Heřman

PodstránkyEditovat

  • /SPARQL – neukázalo nic podstatného

23 (2000 let)Editovat

123 (1900 let)Editovat

223 (1800 let)Editovat

323 (1700 let)Editovat

423 (1600 let)Editovat

523 (1500 let)Editovat

623 (1400 let)Editovat

723 (1300 let)Editovat

823 (1200 let)Editovat

923 (1100 let)Editovat

1023 (1000 let)Editovat

1123 (900 let)Editovat

1223 (800 let)Editovat

1323 (700 let)Editovat

1423 (600 let)Editovat

1473 (550 let)Editovat

1523 (500 let)Editovat

1573 (450 let)Editovat

1623 (400 let)Editovat

  • 1623 – první verze rukopisu w: Labyrint světa a ráj srdce (Labirynt Swěta a Lusthauz Srdce)[17]
  • 1623 Poslední bratrský biskup Jiří Erastus opouští Ivančice v roce 1623. Pavel Petránek FB-HJB 2021-02-05, Archiv Matouše Konečného
  • 1623 Komenský opouští úkryt na Moravě a skrývá se v Čechách (Brandýs nad Orlicí); V roce1623 se rovněž dozvěděl o pohromách ve Fulneku, svém bývalém působišti, při kterých byla jeho knihovna s některými rukopisnými náčrty veřejně spálena na fulneckém náměstí. [18][19][20][21]
  • 1623 na Staroměstském rynku spáleny tělesné pozůstatky Jana Rokycany a Luciana Augustina z Mirandoly [22]
  • 1623-01-17 Snesen kalich z průčelí Týnského chrámu i socha Jiřího z Poděbrad, socha rozmlácena[23][24]
  • 1623-05-02 Komenského knihy, uložené na fulnecké radnici, byly při katolické misii v květnu 1623 spáleny.[25][26]
  • 1623-12-14 Patent císaře Ferdinanda II. o státním bankrotu[27]
  • 1623-12-13 Komenského dopis Karlovi st. ze Žerotína [Jan Amos Komenský: O sobě]

1673 (350 let)Editovat

1723 (300 let)Editovat

1773 (250 let)Editovat

  • 1773-04-01 V Dánsku založen w: Christiansfeld[28]
  • 1773-07-21 Bula Dominus ac redemptor noster – zrušení jezuitského řádu[29]

1823 (200 let)Editovat

1873 (150 let)Editovat

1923 (100 let)Editovat

1933 (90 let)Editovat

1943 (80 let)Editovat

1953 (70 let)Editovat

1963 (60 let)Editovat

1973 (50 let)Editovat

  • Československá pošta zavedla poštovní směrovací čísla.[31]

1983 (40 let)Editovat

1993 (30 let)Editovat

2003 (20 let)Editovat

2013 (10 let)Editovat

2018 (5 let)Editovat

2022 (1 rok)Editovat

ReferenceEditovat

  1. w:de: Jan Blahoslav
  2. PUMPRLA, Václav. Knihopisní autoři podle působnosti v teritoriu současného Olomouckého kraje. In Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2005. [s. l.] : Filosofický ústav AV ČR Http://www.nusl.cz/ntk/nusl-37862; Blahoslav – str. 235–236;241. Dostupné online. S. 231-243.
  3. PUMPRLA, Václav. Olomoucký kraj podle autorů: PŘÍLOHA k článku Knihopisní autoři podle působnosti v teritoriu současného Olomouckého kraje. In Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2005. [s. l.] : Filosofický ústav AV ČR Dostupné online. S. 1-63.
  4. JANÁČEK, Josef. Jan Blahoslav. [s.l.]: Svobodné Slovo, 1966. 190 s. Databáze knih, Google Books. 
  5. ČRo Dvojka Josef Veselý(2020-05-21): 329. schůzka: Jan, syn Blažkův – Toulky českou minulostí
  6. Komenský a Přerov: Jan Amos Komenský o svém pobytu v Přerově. Z díla Komenského vybral a komentáři doprovodil Jiří Lapáček, vydal Okresní úřad v Přerově – neprodejné. Str. 16: Přerovské bratrské školství: Na svého učitele Jana Wolfa vzpomínal přerovský rodák, biskup jednoty a a předchůdce Komenského Jan Blahoslav, jako na muže příkladného v ochotnosti, přívětivosti, opatrné mluvnosti, pobožnosti, vážnosti, v jímání lidí milostí k sobě atd. Byl příjemným kazatelem, písařem, znalým němčiny a dobrým hospodářem, skladatelem písní. Latinu prý příliš neuměl, a proto byl učený; uměl i fyziku. Ref: Nekrologium Jednoty bratrské. Citována dle Janáček, J: Jan Blahoslav. Praha 1966, s. 187.
  7. PUMPRLA-PŘÍLOHA str. 25. Michalec, Martin (1504-1547)
  8. prostejov.evangnet.cz: Olga Čermáková: Z historie prostějovského sboru
  9. Jan K. Čeliš: Goldberg – místa Albrechta z Valdštejna
  10. Deutsche Biographie: Trotzendorf, eigentlich Valentin Friedland
  11. Bibliografie dějin Českých zemí, HÚ AV ČR: Trotzendorf, Valentin, 1490-1556
  12. Zeno.org: Trotzendorf
  13. Barbora Komancová (2012-05-20):Cesty Pražanů za vzděláním na prahu novověku na příkladu gymnázií ve Zhořelci a v Altdorfu – bakalářská práce, s. 19
  14. Lutherovo dědictví v Horní Lužici, severních Čechách a Dolním Slezsku, s. 34: Trotzendorfův památník
  15. Blahoslav na překlad SZ pomýšlel – viz Esrom Rüdinger, JUST: Biblický humanismus Jana Blahoslava, str. 114
  16. R. Říčan: Dějiny Jednoty bratrské, s.125
  17. Labyrint světa a ráj srdce text původního vydání z roku 1623 – reprint Práh 2019, ISBN 978-80-7252-814-1
  18. s: P. Bonaventura z Kolína, kapucin, reformator města Fulneku
  19. Muzeum JAK Uherský Brod: Jan Amos KOMENSKÝ - život, dílo, odkaz
  20. Karel Rýdl: Jan Ámos Komenský a východní Čechy (1623-1628)
  21. kosmas.cz: Jan Ámos Komenský a východní Čechy 1623-1628
  22. [http://www.tyn.cz/cz/index.php?stranka=bodov-historie-tnskho-chrmu Bodová historie Týnského chrámu[
  23. Kalich na průčelí Týnského chrámu (2018)
  24. FERUS Jiří ?1585-?21.1.1655
  25. labyrint.cz: Jan Amos Komenský *1592 — †1670
  26. pohromy ve Fulneku
  27. w: 1623#Události
  28. w: 1773#Události
  29. F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech: 1773
  30. biblio.hiu.cas.cz: Schiller, Renatus, 1923-1986
  31. https://cs.wikipedia.org/wiki/1973

OdkazyEditovat

Další zdrojeEditovat