Projekt: Hesla Jednoty bratrské/výročí/2020

Co je malými písmenky, to v Heslech 2020 nebude.

Výročí 2020

editovat

1620 – koho by při tom nebodlo u srdce?

Ve škole jsem nijak v dějepise nevynikal, byl mi z duše odporný, biflování letopočtů nebylo mou silnou stránkou. S jedinou výjimkou – kterou byl rok 1620. Veškerou historii jsem si potom dělil na dvě období – co bylo před Bílou horou a co bylo po ní.

Jiráska jsem jako malý kluk hltal stejně, jako kovbojky. A táhlo mi už na 20. rok, když jsem křtem vstoupil do tehdejší Jednoty bratrské. Často jsem ještě slýchával ty stesky, co ti katolíci, co ti jezovité, jak nám to tehdy zavařili, exil, rekatolizace, Komenský, baroko, 300 let poroby a temna. (A přitom v dobách normalizace jsme měli i s katolíky celkem dobré ekumenické vztahy.) Jak se s tím vypořádat?

Už několik let se snažím sám sebe i další čtenáře připravit na letošní rok, kdy si budeme toto neslavné 400. výročí připomínat. Nejsem historik – proto alespoň ta průběžná letmá připomenutí událostí, které k Bílé hoře postupně vedly. Jak to probíhalo, když se konečně příslušníci jednoty bratrské a další evangelíci na čas dostali k moci? Každému k modlitbám a vlastnímu zamyšlení.

Co můžeme letos očekávat? Pořady v rozhlase a televizi, učené debaty, blogy na Internetu, diskuse stejné, jako v případě pokusu o obnovení Mariánského sloupu? Anebo (konečně) někdo z evangelické strany veřejně přizná a alespoň symbolicky se omluví za spolupodíl na hrůzách třicetileté války, kterou stavovské povstání rozpoutalo, se všemi následky?

Mikuláš Dačický z Heslova: Stala se jest tu hanba, lehkost, posměch Čechuom a potracena starobylá chvála česká, následující pak zhouba a žalost převeliká! ... Tak hle pán buoh na Čechy dopustiti a je trestati ráčil a to bez pochybnosti pro hříchy jich, pejchu, marnost, nesvornost, nespravedlnost et cetera.[1]

Reakcí vítězného císaře Ferdinanda bylo okamžité zrušení Rudolfova majestátu jeho rozříznutím a ustřižením pečetí, jak můžeme vidět na barevné předsádce (u ručně vázaných Hesel). V následujícím roce bylo na Staroměstském rynku exemplárně popraveno 27 lidí – ale většina (více než milion) obyvatel pak musela zapřít svou víru anebo odejít do exilu. Bylo vše ztraceno?

Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvedeného, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český! – je známý citát z Kšaftu umírající matky jednoty bratrské Jana Amose Komenského, jehož 350. výročí úmrtí také letos 15. listopadu vzpomeneme. Na zadní předsádce ručně vázaných Hesel můžeme vidět Komenského poslední dopis (z 2. listopadu 1670), diktovaný příteli Mikuláši Drabíkovi, a na jeho konci doušku:

S modlitbami vroucnými za sebe, za sebe a za církev u vichřicích, kteréž se na všecku Evropu valí. Toto připisuji rukou vlastní, jak s ní zase vládnouti počínám. Pán Bůh s námi!

Jak víme, "skryté semeno" po dalších padesáti letech (v roce 1722) vyrašilo v Sasku na panství hraběte Zinzendorfa v podobě "obnovené jednoty bratrské". Ale "podhoubí" již bylo připravené. Připomeňme si alespoň jednu pozoruhodnou postavu exulanta, který nerezignoval:

Václav Kleych (nar. 1678), žijící v Lažanech u Litomyšle, v srdci stále nesl českobratrskou víru svých předků a přechovával studoval Bibli kralickou a další zapovězené knihy. Byv vyzrazen, uprchl s manželkou a dcerami až do saské Žitavy (1705). Živil se prací svých rukou a přitom pilně studoval němčinu a latinu. Z uspořených peněz vydal mnoho knih, které pak sám tajně kolportoval svým souvěrcům do Čech, na Moravu, Slezsko i na Slovensko – malé "špalíčky", které bylo lze snadno skrýt či nosit s sebou v kapse.

V roce 1720 tak v Žitavě vydal Nowý Zákon Pana a Spasytele nasseho Gežjsse Krýsta, z něhož jsme na obálku letošních Hesel použili verše Markova evangelia, které tak dobře korespondují i s nadějí Jana Amose Komenského a dalších pobělohorských exulantů:

A GEžjš řekl gemu: Můžessli tomu wěřiti:
wsseckoť gest možné wěřjcýmu.
A y hned zwolaw otec mládence toho s slzami, řekl:
Wěřjm Pane, spomoz nedowěře mé.

Váš vydavatel Petr Heřman

Podstránky

editovat

20 (2000 let)

editovat

120 (1900 let)

editovat

220 (1800 let)

editovat

320 (1700 let)

editovat

420 (1600 let)

editovat

520 (1500 let)

editovat

620 (1400 let)

editovat

720 (1300 let)

editovat

820 (1200 let)

editovat

920 (1100 let)

editovat

1020 (1000 let)

editovat

1120 (900 let)

editovat

1220 (800 let)

editovat

1320 (700 let)

editovat

1420 (600 let)

editovat

1470 (550 let)

editovat

1520 (500 let)

editovat

1570 (450 let)

editovat

1620 (400 let)

editovat

[3]

  • 1620-01-15 Česko-Uherská konfederační smlouva [4]
  • 1620-02-07 Přísaha Moravanů králi – Karel st. ze Žerotína odmítl.[5]
  • 1620-02-27 Přísaha slezských poddaných[6]
  • 1620-03-17 Umučen Jan Sarkander
  • 1620-03-26..1620-05-11 Březnový generální sněm v Praze – s čekáním na Moravany začal až 27.3.[7][8]
  • 1620-04-27 Bratr Berka z Dubé se na sněmu přimlouvá za dynastii – aby byl Jindřich Friedrich zvolen čekancem[9]
  • 1620-08-20 Kapitulace hornorakouských stavů[10]
  • 1620-08-26 Král Friedrich vyhlašuje půst a modlitby[11]
  • 1620-08-27 Maxmiliánovo vojsko vstoupilo do Čech[12]
  • 1620-11-08 Šarvátka na Bílé hoře
  • 1620-11-09 Český král Friedrich Falcký prchá z Prahy; lutheráni u Salvátora slouží Te Deum.[13]
  • 1620-11-10 Kapitulace Prahy
  • 1620-11-11 Vyrabování Prahy[14]
  • 1620-11-13 Odevzdání konfederací císaři;[15] 201 šlechticů prosí císaře o milost (revers) [16];
  • 1620-11-19 Te Deum ve Svatovítské katedrále[17]
  • 1620-11-21 Friedrich Falcký se obrací k sjednoceným stavům říše, kde za hlavní příčinu neúspěchu vidí, že strana evangelická tak jednosvorná mezi sebou není, za jednoho člověka při sobě opravdově nestojí, a jedni druhých skutečně nefedrují a nezastávají, jak se to po straně papeženecké zřetelně děje.[18]
  • 1620-11-23 Ferdinand II. přestřižením zrušil platnost Rudolfova majestátu
  • 1620-12-17 Začíná slezský zemský sněm[19]
  • 1620-12-10 Friedrich Falcký ve Vratislavi hovoří s koželuhem Kotterem, jehož proroctví nechá tisknout J. A. Komenský.[20]
  • 1620-12-13 Sněm Moravanů v Brně kapituloval před císařským vojskem

1670 (350 let)

editovat

1720 (300 let)

editovat

1720- Nový zákon (vydal Václav Kleych)

1770 (250 let)

editovat

1820 (200 let)

editovat

1870 (150 let)

editovat
  • 1870-04-12 Na Malém Rohozci se narodil Josef Pekař

1920 (100 let)

editovat
  • 1920-01-08 Založena Církev československá

1930 (90 let)

editovat

1940 (80 let)

editovat

1950 (70 let)

editovat

1960 (60 let)

editovat

1970 (50 let)

editovat

1980 (40 let)

editovat

1990 (30 let)

editovat

2000 (20 let)

editovat

2010 (10 let)

editovat

2015 (5 let)

editovat

2019 (1 rok)

editovat

Poznámky

editovat

Zdroje a reference

editovat
  1. 450. výročí narození Mikuláše Dačického z Heslova
  2. ČORNEJ s.155
  3. 13. listopadu
  4. Jiří Fremr: Konfederace a konfederační ujednání na počátku 17. stoletía jejich vzory, Plzeň 2017, rigorozní práce, str. 99
  5. Jaroslav ČECHURA: Zimní král anebo české dobrodružství Fridricha Falckého, Praha 2004, str. 112
  6. ČECHURA 2004, str. 113
  7. ČECHURA 2004, str. 119
  8. ČECHURA 2004, str. 159
  9. ČECHURA 2004, str. 120. Tu samou argumentaci uplatnil již v srpnu 1619 – v protikladu s Konfederací zemí Koruny české, vyhlášenou 1619-07-31 – někdejší prezident diraktoria, nynější nejvyšší kancléř, bratr Václav Vilém z Roupova
  10. ČECHURA 2004, str. 245
  11. ČECHURA 2004, str. 164
  12. ČECHURA 2004, str. 164
  13. ČECHURA 2004, str. 312
  14. ČECHURA 2004, str. 315
  15. ČECHURA 2004, str. 316
  16. ČECHURA/ČERMÁK 2015 > 34:20 – Roku 1826 objevil materiál Palacký v Roudnickém archivu
  17. ČECHURA 2004, str. 317
  18. ČECHURA 2004, str. 329
  19. ČECHURA 2004, str. 330
  20. ČECHURA 2004, str. 345

Externí odkazy

editovat

Související stránky

editovat