Wikiverzita

Projekt: Hesla Jednoty bratrské/výročí/2018

< Projekt: Hesla Jednoty bratrské | výročí

Úvodní text

editovat

( Konečná redakce – viz http://hesla.dulos.cz/hes18idx.htm#vyroci )

w:Mikuláš Klaudyán byl vskutku renesančním mužem – úspěšný lékař a lékárník, ovládající řadu jazyků, fušoval notně i do tiskařiny: Několik let v Norimberku u Hieronyma Hoeltzela vydával české evangelické tisky, m.j. traktát biskupa Lukáše Pražského či herbář br. Jana Černého, až si u katolické cenzury vysloužil pověst nežádoucího kacíře. Proslavil se vydáním mnohabarevného alegorického listu s mapou Čech, ale začátkem roku 1518 Norimberk opustil a přestěhoval se do Mladé Boleslavi. Zde na Karmeli si hned zřídil vlastní tiskárnu, ve které během roku 1518 vydal neuvěřitelné množství publikací; z nich zejména vyniká Zákon nový, vydaný pro potřeby jednoty bratrské a utrakvistů. V polemické předmluvě vysvětluje, jak si populární tisky Pražské, Kutnohorské i Benátské bible počínají v překladech svévolně a do jazyka zavádějí nepřípustné novoty. Proto si Klaudián pro tisk upravil dřívější utrakvistický rukopis, aby se nekazila stará víra. Na obálce letošních Hesel se můžeme potěšit ukázkou z jeho 500 let starého tisku – verše hesla pro rok 2018 v kontextu zní (Zj 21,5b–7):

Aj nové činím všecky věci. A řekl mi: Piš! Neb tato slova převěrná jsú a pravá. I řekl mi: Stalo se jest. Já jsem alfa i o., počátek i konec. Já žíznivému dám z studnice vody živé darmo. Kdo zvítězí, bude těmi věcmi vládnúti a budu jemu za Boha a on bude mně za syna.

O sedm let později (1525) bratří na Karmeli tisknou překlad Nového zákona od B. Lukáše. Uvedené tisky předcházely překlad Blahoslavův; letos si připomínáme 450. výročí jeho druhého vydání v Ivančicích roku 1568; ukázku z něj jsme vybrali pro zadní stranu obálky Hesel. Bratrská tiskárna byla pak přenesena do Kralic, proslavených tiskem kompletně přeložené bible včetně apokryfů. Z bohaté produkce bratrských tisků vzpomínáme rok 1618: Poslední vydání notovaných Písní evangelických a dvoudílné Modlitby kazatelské.

Záležitosti víry a politiky se ovšem často prolínají. Prvotní nadšení nekatolíků po Rudolfově majestátu (1609) netrvalo dlouho; vloni jsme si připomínali, jak se nechali zastrašit a na zemském sněmu 1517 přijali za českého krále Ferdinanda Štýrského. Centralizace moci a rekatolisace nabírala na síle, až se bratrští stavové (Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic, Václav Budovec z Budova, Václav Vilém z Roupova, Martin Fruwein, …) spolu s lutherány (Matyáš Thurn, Jáchym Ondřej Šlik, …) a dalšími stavy rozhodli svůj odpor demonstrovat způsobem, který si letos připomínáme jako pražskou defenestraci 1618. Následuje budování stavovské armády a otevřená vzpoura proti císaři. A vzpomínáme-li letos zároveň 100. výročí konce I. světové války, nemůžeme nepřipomenout 400. výročí počátku války třicetileté s neblahými konci.

Nejednotnost, neshody, hádky, pomluvy, nekoncepčnost, lakota, touha po moci, po majetku, po pomstě – to vše jako temný stín provázelo boj za náboženskou svobodu se zbraní v ruce. Kam se jednota bratrská dostala sto padesát let po Chelčickém?

Záležitosti politiky a víry postupovaly ruku v ruce další století, zažívali jsme to za diktatury komunistů, zažíváme to i nyní. Lze se vůbec poučit z dějin? V následujících letech si můžeme postupně připomínat dobu před čtyřmi sty lety. Není to až tak dávno.

Výročí v průběhu roku

editovat

18 (2000 let)

editovat

118 (1900 let)

editovat

218 (1800 let)

editovat

318 (1700 let)

editovat

418 (1600 let)

editovat

518 (1500 let)

editovat

618 (1400 let)

editovat

718 (1300 let)

editovat

818 (1200 let)

editovat

918 (1100 let)

editovat

1018 (1000 let)

editovat

1118 (900 let)

editovat

1218 (800 let)

editovat

1318 (700 let)

editovat

1418 (600 let)

editovat
  • 1418-02-22 Nově zvolený papež w: Martin V. ve dvou bulách potvrzuje všechny dekrety proti českému kacířství, včetně zákazu laického kalicha a suspense pražské university.[1]
  • 1418-04-22 Ukončení kostnického koncilu

1468 (550 let)

editovat

1518 (500 let)

editovat
  • Zákon nový; Bratrský tisk Mikuláše Klaudiána v Mladé Boleslavi[2].
  • 1518-02-23 V Přerově zemřel biskup Tůma Přeloučský.[3]

1568 (450 let)

editovat
  • Nový zákon vnově do češtiny přeložený, secunda editio diligenter recognita anno 1568 – Blahoslavův překlad Nového zákona, druhá edice.
  • 1568-12-28 Ve Fulneku zemřel správce tamního sboru a skladatel duchovních písní bratr Jan Jelecký[4]
  • 1568-09-09 Příkaz k potlačení bratrských shromáždění v M. Boleslavi[5]
  • 1568-10-29 Císař Maxmilián II. vydal další mandát proti bratřím

1618 (400 let)

editovat
  • 1618 Druhé kralické vydání kancionálu Písně duchovní evangelistské (Piesně duchowní ewangelistské)[6]
  • 1618-??-?? Jan Amos Komenský vysvěcen na kněze; poté byl vyslán biskupem Jednoty Láneckým do Fulneku jako duchovní správce tamějšího bratrského sboru, pověřený současně i úkolem pečovat o při sboru zřízenou školu.[7] To je asi omyl, dle w:Jan Amos Komenský#Kněz a kazatel a jiných zdrojů byl ordinován už v roce 1616, viz: Projekt: Hesla Jednoty bratrské/výročí/2016#1616 (400 let), 1616-04-26. Ale do toho Fulneku někdy 1618 odešel.
  • 1618-03-06 Sjezd protestantské opozice v Karolinu[8][9][10]
  • 1618-03-14 Zemřel bratrský senior Matyáš Cyrus, duchovní správce Betlémské kaple.[11]
  • 1618-03-21 Císařský list zakazující květnový sjezd stavů v Karolinu[12]
  • 1618-05-21..22 Sjezd českých evangelických stavů v Karolinu[13][14][15][16][17][18]
  • 1618-05-22 Schůzka v paláci Albrechta Jana Smiřického[19][20][21][22][23][24]
  • 1618-05-23 Pražská defenestrace[25][26][27][28][29][30]Z jednoty bratrské byli přítomni dále např. Simeon Sušický, Samuel Adam z Veleslavína, Benjamin Fruwein, Jan a Pavel Kutnaurové, Melichar Vyprecht, Jan Vodňanský ml. apod.[31]
  • 1618-05-24 Sněm na pražském Hradě volí 30 direktorů, prezidentem český bratr Václav Vilém z Roupova.[32]
  • 1618-05-25 Apologie br. Martina Frueweina obhajující defenestraci[33]
  • 1618-06-02 Dekret o vypovězení jezuitů ze země a konfiskaci[34][35][36]
  • 1618-06-09 Vydán dekret zdůvodňující vypovězení jezuitů[37]
  • 1618-06-11 Patent císaře Matyáše proti rebelii[38]
  • 1618-06-?? Komenský se poprvé žení – Magdalena Vizovská: Zde (ve Fulneku) se v polovině června roku 1618 oženil se svou první ženou Majdalenkou Vizovskou, která byla mladičká vdova po starším manželovi Jiříkovi Loubském a zdědila po něm dva domy v Třebíči.[39]
  • 1618-06-16 Jindřich Matyáš Thurn táhne na Č. Budějovice a Č. Krumlov[40]
  • 1618-06-25 Moravský sněm v Olomouci v čele se Žerotínem – Morava se nepřipojí k českému povstání.[41]
  • 1618-09-19 Petr Arnošt Mansfeld obléhá Plzeň, drancování klášterů[42]
  • 1618-10-12 Slezsko se připojilo k českému povstání.
  • 1618-11-09 Bitva u Lomnice [43][44]
  • 1618-11-10 Stavovské vojsko obsazuje České Budějovice[45]
  • 1618-11-18 Zemřel 23letý Albrecht Jan Smiřický.[46][47]
  • 1618-11-21 Savojský vévoda Petr Arnošt Mansfeld dobyl Plzeň[48][49]
  • 1618-12-13 Moravský zemský sněm – opět odmítá přidat se k povstání[50]

1668 (350 let)

editovat

1718 (300 let)

editovat

1768 (250 let)

editovat

1818 (200 let)

editovat

1868 (150 let)

editovat

1918 (100 let)

editovat
  • 1918-10-28 Zákon o zřízení samostatného státu československého
  • 1918-11-03 Stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze[51]
  • 1918-11-11 Příměří v Compiègne – konec I. světové války

1928 (90 let)

editovat

1938 (80 let)

editovat

1948 (70 let)

editovat

1958 (60 let)

editovat

1968 (50 let)

editovat

1978 (40 let)

editovat

1988 (30 let)

editovat

1998 (20 let)

editovat

2008 (10 let)

editovat

2013 (5 let)

editovat

2017 (1 rok)

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ ČORNEJ, Petr. 30. 7. 1419 První pražská defenestrace – krvavá neděle uprostřed léta. 1. vyd. Praha: Havran, s. r. o., 2010. 192 s. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 978-80-87341-00-1. S. 57. 
  2. ↑ České muzeum stříbra: Nový zákon, Mladá Boleslav 1518
  3. ↑ PETRASOVÁ, Karolina. Tůma Přeloučský – Osobnost a dílo zapomenutého biskupa v kontextu nejstarších dějin jednoty bratrské. Praha, 2006. 184 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc.. s. 70. Dostupné online.
  4. ↑ Ernest Heins: Zlatá doba prostějovského knihtisku, in: KROK, ročník 2/2005, č. 4, str. 21
  5. ↑ MOLNÁR: Boleslavští bratří, s. 206
  6. ↑ Obsah
  7. ↑ Otta z Losu: Jan Amos Komenský a Jednota bratrská 1
  8. ↑ PEKAŘ, Josef. Ilustrace obálka Pavel Büchler. Praha: Rozmluvy, 1990. 419 s. ISBN 0-946352-70-4. S. 159–160. Reedice pražského vydání z roku 1970, které šlo do stoupy. 
  9. ↑ PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 137–138. 
  10. ↑ LIŠKA, Vladimír. Staroměstská poprava českých pánů a měšťanů. 1. vyd. Praha: Nakladatelství XYZ ve společnosti Albatros Media a. s., 2016. 250 s. ISBN 978-80-7505-356-5. S. 81–82. 
  11. ↑ Betlémská kaple, Praha 1922, s. 70
  12. ↑ MACHÁČEK, Fridolin. Defenestrace pražská r. 1618. Český časopis historický, 1908, roč. XIV, s. 299. Dostupné online.
  13. ↑ w: Pražská defenestrace (1618)#Předehra
  14. ↑ w:České stavovské povstání#Pražská defenestrace
  15. ↑ PEKAŘ, str. 159–162
  16. ↑ PETRÁŇ, str. 138–145
  17. ↑ KUČERA, Jan Pavel. 8. 11. 1620 Bílá hora; o potracení starobylé slávy české. 1. vyd. Svazek 7. Praha: Havran, 2003. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 80-86515-24-9. S. 62. 
  18. ↑ LIŠKA, str. 84–91
  19. ↑ w: Pražská defenestrace (1618)#Průběh události
  20. ↑ w:České stavovské povstání#Pražská defenestrace
  21. ↑ PEKAŘ, str. 162
  22. ↑ PETRÁŇ, str. 145–147
  23. ↑ KUČERA, str. 62
  24. ↑ LIŠKA, str. 91–94
  25. ↑ w: Pražská defenestrace (1618)#Průběh události
  26. ↑ w: České stavovské povstání#Pražská defenestrace
  27. ↑ PEKAŘ, str. 162–166
  28. ↑ PETRÁŇ, str. 148–191
  29. ↑ KUČERA, str. 62–64
  30. ↑ LIŠKA, str. 94–103
  31. ↑ MACHÁČEK str. 307
  32. ↑ PETRÁŇ, str. 192–193, uvádí "dva dny po defenestraci, což by bylo 1618-05-25, WP uvádí, že Bylo obnoveno den po defenestraci 24. května
  33. ↑ KOBROVÁ str. 13
  34. ↑ LIŠKA, str. 107
  35. ↑ KUČERA, str. 73, uvádí, že to bylo usneseno již na sněmu květnovém a potvrzeno na českém sněmu 1618-06-25, "na věky"
  36. ↑ KOBROVÁ str. 15. uvádí že rozkaz nařizující jezuitským kolejím do týdne opustit království byl vydán 1. června
  37. ↑ KOBROVÁ str. 15
  38. ↑ LIŠKA, str. 111
  39. ↑ Český rozhlas, radio Praha, Zdeňka Kuchyňová (2013-04-12): J. Á. Komenský prožil ve Fulneku nejšťastnější období života
  40. ↑ KUČERA, str. 75
  41. ↑ KUČERA, str. 74
  42. ↑ KUČERA, str. 78
  43. ↑ w: Seznam bitev třicetileté války#Česko-falcká válka (1618–1623) – Nepřesvědčivé vítězství stavovského vojska vedeného Jindřichem Matyášem Thurnem nad císařským vojskem vedeným Karlem Bonaventurou Buquoyem
  44. ↑ KUČERA, str. 81: Průběh bitvy dodnes zůstává sporný. … O nějakém rozhodném vítězství sotva mohla být řeč.
  45. ↑ LIŠKA, str. 113
  46. ↑ PETRÁŇ, str. 208–209
  47. ↑ KUČERA, str. 85
  48. ↑ Reference viz též výše u data 1618-09-19 Obléhání Plzně
  49. ↑ w: Seznam bitev třicetileté války#Česko-falcká válka (1618–1623) – První záznamůhodná bitva třicetileté války. Generál dělostřelectva ve službách českých stavů, Petr Arnošt Mansfeld, dobyl dobře opevněnou Plzeň.
  50. ↑ KUČERA, str. 82–84
  51. ↑ Milena Bartlová (2017-09-11): Mariánský sloup ještě jednou?

Další odkazy a zdroje

editovat
Citováno z „https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Projekt:_Hesla_Jednoty_bratrské/výročí/2018&oldid=97185“