Projekt: Hesla Jednoty bratrské/výročí/2018
Úvodní text
editovat( Konečná redakce – viz http://hesla.dulos.cz/hes18idx.htm#vyroci )
w:Mikuláš Klaudyán byl vskutku renesančním mužem – úspěšný lékař a lékárník, ovládající řadu jazyků, fušoval notně i do tiskařiny: Několik let v Norimberku u Hieronyma Hoeltzela vydával české evangelické tisky, m.j. traktát biskupa Lukáše Pražského či herbář br. Jana Černého, až si u katolické cenzury vysloužil pověst nežádoucího kacíře. Proslavil se vydáním mnohabarevného alegorického listu s mapou Čech, ale začátkem roku 1518 Norimberk opustil a přestěhoval se do Mladé Boleslavi. Zde na Karmeli si hned zřídil vlastní tiskárnu, ve které během roku 1518 vydal neuvěřitelné množství publikací; z nich zejména vyniká Zákon nový, vydaný pro potřeby jednoty bratrské a utrakvistů. V polemické předmluvě vysvětluje, jak si populární tisky Pražské, Kutnohorské i Benátské bible počínají v překladech svévolně a do jazyka zavádějí nepřípustné novoty. Proto si Klaudián pro tisk upravil dřívější utrakvistický rukopis, aby se nekazila stará víra. Na obálce letošních Hesel se můžeme potěšit ukázkou z jeho 500 let starého tisku – verše hesla pro rok 2018 v kontextu zní (Zj 21,5b–7):
Aj nové činím všecky věci. A řekl mi: Piš! Neb tato slova převěrná jsú a pravá. I řekl mi: Stalo se jest. Já jsem alfa i o., počátek i konec. Já žíznivému dám z studnice vody živé darmo. Kdo zvítězí, bude těmi věcmi vládnúti a budu jemu za Boha a on bude mně za syna.
O sedm let později (1525) bratří na Karmeli tisknou překlad Nového zákona od B. Lukáše. Uvedené tisky předcházely překlad Blahoslavův; letos si připomínáme 450. výročí jeho druhého vydání v Ivančicích roku 1568; ukázku z něj jsme vybrali pro zadní stranu obálky Hesel. Bratrská tiskárna byla pak přenesena do Kralic, proslavených tiskem kompletně přeložené bible včetně apokryfů. Z bohaté produkce bratrských tisků vzpomínáme rok 1618: Poslední vydání notovaných Písní evangelických a dvoudílné Modlitby kazatelské.
Záležitosti víry a politiky se ovšem často prolínají. Prvotní nadšení nekatolíků po Rudolfově majestátu (1609) netrvalo dlouho; vloni jsme si připomínali, jak se nechali zastrašit a na zemském sněmu 1517 přijali za českého krále Ferdinanda Štýrského. Centralizace moci a rekatolisace nabírala na síle, až se bratrští stavové (Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic, Václav Budovec z Budova, Václav Vilém z Roupova, Martin Fruwein, …) spolu s lutherány (Matyáš Thurn, Jáchym Ondřej Šlik, …) a dalšími stavy rozhodli svůj odpor demonstrovat způsobem, který si letos připomínáme jako pražskou defenestraci 1618. Následuje budování stavovské armády a otevřená vzpoura proti císaři. A vzpomínáme-li letos zároveň 100. výročí konce I. světové války, nemůžeme nepřipomenout 400. výročí počátku války třicetileté s neblahými konci.
Nejednotnost, neshody, hádky, pomluvy, nekoncepčnost, lakota, touha po moci, po majetku, po pomstě – to vše jako temný stín provázelo boj za náboženskou svobodu se zbraní v ruce. Kam se jednota bratrská dostala sto padesát let po Chelčickém?
Záležitosti politiky a víry postupovaly ruku v ruce další století, zažívali jsme to za diktatury komunistů, zažíváme to i nyní. Lze se vůbec poučit z dějin? V následujících letech si můžeme postupně připomínat dobu před čtyřmi sty lety. Není to až tak dávno.
Výročí v průběhu roku
editovat18 (2000 let)
editovat118 (1900 let)
editovat218 (1800 let)
editovat318 (1700 let)
editovat418 (1600 let)
editovat518 (1500 let)
editovat618 (1400 let)
editovat718 (1300 let)
editovat818 (1200 let)
editovat918 (1100 let)
editovat1018 (1000 let)
editovat1118 (900 let)
editovat1218 (800 let)
editovat1318 (700 let)
editovat1418 (600 let)
editovat- 1418-02-22 Nově zvolený papež w: Martin V. ve dvou bulách potvrzuje všechny dekrety proti českému kacířství, včetně zákazu laického kalicha a suspense pražské university.[1]
- 1418-04-22 Ukončení kostnického koncilu
1468 (550 let)
editovat1518 (500 let)
editovat- Zákon nový; Bratrský tisk Mikuláše Klaudiána v Mladé Boleslavi[2].
- 1518-02-23 V Přerově zemřel biskup Tůma Přeloučský.[3]
1568 (450 let)
editovat- Nový zákon vnově do češtiny přeložený, secunda editio diligenter recognita anno 1568 – Blahoslavův překlad Nového zákona, druhá edice.
- 1568-12-28 Ve Fulneku zemřel správce tamního sboru a skladatel duchovních písní bratr Jan Jelecký[4]
- 1568-09-09 Příkaz k potlačení bratrských shromáždění v M. Boleslavi[5]
- 1568-10-29 Císař Maxmilián II. vydal další mandát proti bratřím
1618 (400 let)
editovat- 1618 Druhé kralické vydání kancionálu Písně duchovní evangelistské (Piesně duchowní ewangelistské)[6]
- 1618-??-?? Jan Amos Komenský
vysvěcen na kněze;poté byl vyslán biskupem Jednoty Láneckým do Fulneku jako duchovní správce tamějšího bratrského sboru, pověřený současně i úkolem pečovat o při sboru zřízenou školu.[7] To je asi omyl, dle w:Jan Amos Komenský#Kněz a kazatel a jiných zdrojů byl ordinován už v roce 1616, viz: Projekt: Hesla Jednoty bratrské/výročí/2016#1616 (400 let), 1616-04-26. Ale do toho Fulneku někdy 1618 odešel. - 1618-03-06 Sjezd protestantské opozice v Karolinu[8][9][10]
- 1618-03-14 Zemřel bratrský senior Matyáš Cyrus, duchovní správce Betlémské kaple.[11]
- 1618-03-21 Císařský list zakazující květnový sjezd stavů v Karolinu[12]
- 1618-05-21..22 Sjezd českých evangelických stavů v Karolinu[13][14][15][16][17][18]
- 1618-05-22 Schůzka v paláci Albrechta Jana Smiřického[19][20][21][22][23][24]
- 1618-05-23 Pražská defenestrace[25][26][27][28][29][30]Z jednoty bratrské byli přítomni dále např. Simeon Sušický, Samuel Adam z Veleslavína, Benjamin Fruwein, Jan a Pavel Kutnaurové, Melichar Vyprecht, Jan Vodňanský ml. apod.[31]
- 1618-05-24 Sněm na pražském Hradě volí 30 direktorů, prezidentem český bratr Václav Vilém z Roupova.[32]
- 1618-05-25 Apologie br. Martina Frueweina obhajující defenestraci[33]
- 1618-06-02 Dekret o vypovězení jezuitů ze země a konfiskaci[34][35][36]
- 1618-06-09 Vydán dekret zdůvodňující vypovězení jezuitů[37]
- 1618-06-11 Patent císaře Matyáše proti rebelii[38]
- 1618-06-?? Komenský se poprvé žení – Magdalena Vizovská: Zde (ve Fulneku) se v polovině června roku 1618 oženil se svou první ženou Majdalenkou Vizovskou, která byla mladičká vdova po starším manželovi Jiříkovi Loubském a zdědila po něm dva domy v Třebíči.[39]
- 1618-06-16 Jindřich Matyáš Thurn táhne na Č. Budějovice a Č. Krumlov[40]
- 1618-06-25 Moravský sněm v Olomouci v čele se Žerotínem – Morava se nepřipojí k českému povstání.[41]
- 1618-09-19 Petr Arnošt Mansfeld obléhá Plzeň, drancování klášterů[42]
- 1618-10-12 Slezsko se připojilo k českému povstání.
- 1618-11-09 Bitva u Lomnice [43][44]
- 1618-11-10 Stavovské vojsko obsazuje České Budějovice[45]
- 1618-11-18 Zemřel 23letý Albrecht Jan Smiřický.[46][47]
- 1618-11-21 Savojský vévoda Petr Arnošt Mansfeld dobyl Plzeň[48][49]
- 1618-12-13 Moravský zemský sněm – opět odmítá přidat se k povstání[50]
1668 (350 let)
editovat1718 (300 let)
editovat1768 (250 let)
editovat1818 (200 let)
editovat1868 (150 let)
editovat1918 (100 let)
editovat- 1918-10-28 Zákon o zřízení samostatného státu československého
- 1918-11-03 Stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze[51]
- 1918-11-11 Příměří v Compiègne – konec I. světové války
1928 (90 let)
editovat1938 (80 let)
editovat1948 (70 let)
editovat1958 (60 let)
editovat1968 (50 let)
editovat1978 (40 let)
editovat1988 (30 let)
editovat1998 (20 let)
editovat2008 (10 let)
editovat2013 (5 let)
editovat2017 (1 rok)
editovatReference
editovat- ↑ ČORNEJ, Petr. 30. 7. 1419 První pražská defenestrace – krvavá neděle uprostřed léta. 1. vyd. Praha: Havran, s. r. o., 2010. 192 s. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 978-80-87341-00-1. S. 57.
- ↑ České muzeum stříbra: Nový zákon, Mladá Boleslav 1518
- ↑ PETRASOVÁ, Karolina. Tůma Přeloučský – Osobnost a dílo zapomenutého biskupa v kontextu nejstarších dějin jednoty bratrské. Praha, 2006. 184 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc.. s. 70. Dostupné online.
- ↑ Ernest Heins: Zlatá doba prostějovského knihtisku, in: KROK, ročník 2/2005, č. 4, str. 21
- ↑ MOLNÁR: Boleslavští bratří, s. 206
- ↑ Obsah
- ↑ Otta z Losu: Jan Amos Komenský a Jednota bratrská 1
- ↑ PEKAŘ, Josef. Ilustrace obálka Pavel Büchler. Praha: Rozmluvy, 1990. 419 s. ISBN 0-946352-70-4. S. 159–160. Reedice pražského vydání z roku 1970, které šlo do stoupy.
- ↑ PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 137–138.
- ↑ LIŠKA, Vladimír. Staroměstská poprava českých pánů a měšťanů. 1. vyd. Praha: Nakladatelství XYZ ve společnosti Albatros Media a. s., 2016. 250 s. ISBN 978-80-7505-356-5. S. 81–82.
- ↑ Betlémská kaple, Praha 1922, s. 70
- ↑ MACHÁČEK, Fridolin. Defenestrace pražská r. 1618. Český časopis historický, 1908, roč. XIV, s. 299. Dostupné online.
- ↑ w: Pražská defenestrace (1618)#Předehra
- ↑ w:České stavovské povstání#Pražská defenestrace
- ↑ PEKAŘ, str. 159–162
- ↑ PETRÁŇ, str. 138–145
- ↑ KUČERA, Jan Pavel. 8. 11. 1620 Bílá hora; o potracení starobylé slávy české. 1. vyd. Svazek 7. Praha: Havran, 2003. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 80-86515-24-9. S. 62.
- ↑ LIŠKA, str. 84–91
- ↑ w: Pražská defenestrace (1618)#Průběh události
- ↑ w:České stavovské povstání#Pražská defenestrace
- ↑ PEKAŘ, str. 162
- ↑ PETRÁŇ, str. 145–147
- ↑ KUČERA, str. 62
- ↑ LIŠKA, str. 91–94
- ↑ w: Pražská defenestrace (1618)#Průběh události
- ↑ w: České stavovské povstání#Pražská defenestrace
- ↑ PEKAŘ, str. 162–166
- ↑ PETRÁŇ, str. 148–191
- ↑ KUČERA, str. 62–64
- ↑ LIŠKA, str. 94–103
- ↑ MACHÁČEK str. 307
- ↑ PETRÁŇ, str. 192–193, uvádí "dva dny po defenestraci, což by bylo 1618-05-25, WP uvádí, že Bylo obnoveno den po defenestraci 24. května
- ↑ KOBROVÁ str. 13
- ↑ LIŠKA, str. 107
- ↑ KUČERA, str. 73, uvádí, že to bylo usneseno již na sněmu květnovém a potvrzeno na českém sněmu 1618-06-25, "na věky"
- ↑ KOBROVÁ str. 15. uvádí že rozkaz nařizující jezuitským kolejím do týdne opustit království byl vydán 1. června
- ↑ KOBROVÁ str. 15
- ↑ LIŠKA, str. 111
- ↑ Český rozhlas, radio Praha, Zdeňka Kuchyňová (2013-04-12): J. Á. Komenský prožil ve Fulneku nejšťastnější období života
- ↑ KUČERA, str. 75
- ↑ KUČERA, str. 74
- ↑ KUČERA, str. 78
- ↑ w: Seznam bitev třicetileté války#Česko-falcká válka (1618–1623) – Nepřesvědčivé vítězství stavovského vojska vedeného Jindřichem Matyášem Thurnem nad císařským vojskem vedeným Karlem Bonaventurou Buquoyem
- ↑ KUČERA, str. 81: Průběh bitvy dodnes zůstává sporný. … O nějakém rozhodném vítězství sotva mohla být řeč.
- ↑ LIŠKA, str. 113
- ↑ PETRÁŇ, str. 208–209
- ↑ KUČERA, str. 85
- ↑ Reference viz též výše u data 1618-09-19 Obléhání Plzně
- ↑ w: Seznam bitev třicetileté války#Česko-falcká válka (1618–1623) – První záznamůhodná bitva třicetileté války. Generál dělostřelectva ve službách českých stavů, Petr Arnošt Mansfeld, dobyl dobře opevněnou Plzeň.
- ↑ KUČERA, str. 82–84
- ↑ Milena Bartlová (2017-09-11): Mariánský sloup ještě jednou?
Další odkazy a zdroje
editovat- F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech: 1618
- w: České stavovské povstání
- w: Pražská defenestrace (1618)
- Česká čítanka: w: Mikuláš Dačický z Heslova: Paměti XIII – Léta 1575–1626: 1616-1620
- GINDELY, Antonín. Dějiny českého povstání léta 1618. 1. vyd. Díl I. Praha: F. Tempský, 1870. 424 s. online.
- GINDELY, Antonín. Dějiny českého povstání léta 1618. 1. vyd. Díl II. Praha: F. Tempský, 1878. 336 s. online.
- GINDELY, Antonín. Dějiny českého povstání léta 1618. 1. vyd. Díl III. Praha: F. Tempský, 1878. 385 s. online.
- GINDELY, Antonín. Dějiny českého povstání léta 1618. 1. vyd. Díl IV. Praha: F. Tempský, 1880. 471 s. online.
- KOBROVÁ, Lenka. Martin Fruwein. Praha, 2006. 56 s. Bakalářská práce. Filozofická fakulta UK, Ústav českých dějin. Vedoucí práce prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc.. Dostupné online.
- Jan Horák: Lidovky 2017-07-10: Bílá hora, porážka stavů, rekatolizace, české církve zúčtují s ‚dobou temna‘ Interpretovat politicko-náboženské střety v době (po)bělohorské si vzala za své Komise pro církevní dějiny 17. století, jež se poprvé sešla minulý týden. … Do komise zasedli jak nejvyšší představitelé katolických duchovních, tak zástupci Ekumenické rady církví. Právě účast představitelů rady sdružujících jedenáct nekatolických církví má přispět k pluralitě názorů, současně se od ní čeká posílení vztahů mezi jednotlivými křesťanskými organizacemi. „Smyslem práce komise by mělo být prohloubení ekumenického dialogu a spolupráce, ale i výzva do širší společnosti, že je nutné stavět na tom, co nás spojuje, a nehledat to, co nás rozděluje,“ podotkl k tomu pražský arcibiskup Dominik Duka. … „Jakkoli práce komise bude postavena na odborné základně historiků, je její ambice širší – přeje si zároveň oslovit i širší veřejnost, církevní i necírkevní,“ sdělil k tomu serveru Lidovky.cz Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví v ČR. Byla to právě rada spolu Českou konferencí biskupů, které letos na jaře o vzniku a složení komise rozhodly. „Klade za cíl překonat některé panující předsudky a nahlédnout toto obtížné období našich dějin s dějinným odstupem optikou smíření,“ uzavírá Vinš.
- s:Vlastenský slovník historický:
- s:Ottův slovník naučný/Čechy/Dějepis politický, věk střední
- Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR: Digitální knihovna "České sněmy"
- Rudolf Dvořák: Dějiny markrabství moravského