Pivo/Suchdolský Jeník (Na Farmě)

Suchdolský Jeník se vyrábí ve školním minipivovaru ČZU na Technické fakultě. Suchdolský Jeník je 12% světlý nefiltrovaný a nepasterizovaný ležák, který se uchovává v sudech či lahvích.

Při prvním koštu koštovali Juandev a Kychot, Juan s gulášem. Pak se vydali na obhlídku malebného okolí a samotného pivovaru a zalomili do sebe ještě dva kousky.

„Musím říct, že barvou mi Suchdolský Jeník připomínal spíše pivo polotmavé. Nicméně podle všeho se však jedná o světlý ležák. Zajímavé mi také připadaly speciální skleničky do kterých se rozlévá, takové pučmelounky z tlustého skla. I vůně byla dobrá, taková tvrdá nefiltrovaná vůně - chuť však zklamala. Navíc ve spojení s pálivým gulášem, začal Jeník míchat chutě - což nemám rád a zvláště mi to dělají piva polotmavá. Napřed nic, a pak po chvíli hořká část v zadní části, načež se vám to vrátí a máte sladko ve předu. Nicméně druhý košt tohoto dvojkoštu byl již lepší. Opět člověka vzruší silná vůně nefiltrovaného piva, po omočení jazyka se však vytrácí. Hezká je ale i pěna, taková těžká mléčná. I když se velmi rychle čepice rozplyne, slabý povlak s vámi jede až na dno, což brání erozi moku. Čili, řekl bych, perfektní v mechanických vlastnostech, horší v chuti. Zajímavé a hezké taktéž bylo, že ač je to pivo nefiltrované, nepozoroval jsem žádný zákal.“--Juandev 19. 5. 2009, 15:03 (UTC)
"Speciální skleničky" byly soudkovité půllitry, příjemného tvaru, s nápisem "Jeník". Barva mi vůbec nepřipomínala polotmavé pivo, prostě obvyklá barva 12° ležáku, na jakou jsme zvyklí. Ale překvapil stupeň průzračnosti, kterou by pijan u nefiltrovaného kvasnicového piva ani neočekával – nejspíš šlo o silné vyčeření a dekantaci. První, co mě zaujalo, byla příjemná vůně. Řekl bych, že taková vůně prozrazuje skutečně čerstvě uleželá piva, která před nedávnem opustila ležácký sud. Pěna byla přiměřená, poločas poklesu cca 5 min. Pivo jsem pil bez jídla. První napití bylo překvapivé tím, že na rozdíl od vůně se chuť zdála jako poměrně nevýrazná. Teprve po chvíli začala chuť pronikat, a to nejprve hořká chuť chmele do zadního patra. Po vypití asi poloviny půllitru se začala rozšiřovat směrem dopředu na střed patra. Pak byla asi hodinová pauza, kdy jsme se snažili v areálu univerzity najít i další výčepní stolice s naraženým Jeníkem, leč bezvýsledně. Vrátili jsme se proto na výchozí stanoviště a pokračovali dalšími půllitry Jeníka. Bylo zajímavé, že chuť jakoby pokračovala v postupu, a teprve u druhého půllitru jakoby skápla z patra až na kořen jazyka, který ucítil ty pravé chmelové hořčiny. To, co nastávalo u prvního půllitru na patře, se u druhého půllitru opakovalo na jazyku, tj. chuť chmele postupovala pomalu od kořene jazyka vpřed do jeho poloviny, kde se zastavila. Zároveň u druhého půllitru se začal nezřetelně projevovat i ten pocit, jako že to pivo začíná stoupat i do hlavy, ale opět odzadu, směrem od zátylku. Spíš to připomínalo dost prokvašenou třináctku. U třetího půllitru došlo k dalšímu postupu, ale nikoliv v původním směru vpřed na jazyk, ale pod jazyk. V tu chvíli se projevila chuť piva jako dokonalá a necítili jsme potřebu dále pokračovat v degustaci, proto jsme zaplatili a spokojeni opustili výčepní prostor. --Kychot 19. 5. 2009, 20:13 (UTC)

Jak a z čeho se pivo vyrábí

editovat

Jak se pivo uchovává

editovat

V sudech či lahvích s patentním uzávěrem, určeno ke spotřebě do jednoho měsíce.

Jak se točilo

editovat
  1. Bohužel jsme opět neviděli na pípu. Ale vzhledem k tomu, jaký personál se Na Farmě pohybuje, tak bych řekl, že klasicky.