[1] A Viděl sem nebe nové a zemi novou:
Nebo první nebe a první země pominula / a moře již není.
[2] A Já Jan viděl sem město svaté Jeruzalém nový
sstupující od Boha s nebe / připravený
jako nevěstu okrášlenou můži svému.
[3] I slyšel sem hlas veliký s nebe řkoucí
Aj stánek Boží s lidmi /
a bydlitiť bude s nimi:
a oni budou lid jeho /
a on Bůh s nimi bude,
[jsa] jejich Bohem.
[4] A setřeť Bůh všelikou slzu s očí jejich:
a smrti již více nebude /
ani kvílení /
ani křiku /
ani bolesti bude více:
nebo první věci pominuly.
[5] I řekl ten kterýž seděl na trůnu
Aj nové činím všecko.
I řekl mi / Napiš [to] /
Neboť sou tato slova věrná a pravá.
[6] I dí mi /
Již se stalo.
Jáť sem Alffa i Oméga /
počátek i konec:
Jáť žíznivému dám z studnice vody živé, darmo.
[7] Kdož svítězí,
obdržíť dědičně všecko /
a buduť jemu Bohem /
a on mi bude synem.
[8] Strašlivým pak a nevěrným, a ohyzdným,
a vražedlníkům, a smilníkům, a čarodějníkům,
a modlářům
i všechněm lhářům,
[připraven jest] díl jejich / v jezeře
kteréž hoří ohněm a sirou:
jenž jest smrt druhá.
[9] I přišel ke mně jeden z sedmi Andělů /
kteříž měli sedm kofflíkův plných sedmi ran nejposlednějších /
a mluvil se mnou řka /
Poď ukážiť nevěstu / manželku Beránkovu.
[10] I vnesl mne v duchu na hůru velikou a vysokou /
a ukázal mi město veliké / ten Svatý Jeruzalém
sstupující s nebe od Boha /
[11] mající slávu Boží
jehožto světlosť podobná k kameni nejdražšímu /
jako k kameni Jaspidu /
kterýž by byl spůsobu křištálového.
[12] A mělo zed velikou a vysokou /
v níž bylo dvanácte bran:
a na těch branách dvanácte Andělů /
a jména napsaná,
kterážto sou jména dvanáctera pokolení synů Izrahelských.
[13] Od východu [slunce] brány tři:
od půlnoci brány tři:
od poledne brány tři:
od západu brány tři.
[14] A zed města měla základů dvanácte /
a na nich jména dvanácti Apoštolů
Beránkových.
[15] A ten kterýž mluvil se mnou
měl třtinu zlattou,
aby změřil město, i brány jeho, i zed jeho.
[16] A položení města toho čtverhrané jest:
jehož dlouhost tak veliká jest jako i širokost.
I změřil to město třtinou,
[a vyměřil] dvanácte tisíců honův:
dlouhost pak jeho i širokost i vysokost
jednostejná jest.
[17] I změřil zed jeho,
[a naměřil] Sto čtyřidceti a čtyři loktů /
měrou člověka:
kteráž jest [též míra] Anděla.
[18] A bylo stavení zdi jeho Jaspis:
město pak samo zlatto čisté /
podobné sklu čistému:
[19] A základové zdi městské
všelikým kamenem drahým ozdobeni byli.
Základ první [byl] Jaspis /
druhý Zaffir /
třetí Kalcedon /
čtvrtý Smaragd /
[20] Pátý Sardonyx /
šestý Sardyus
sedmý Chryzolit /
osmý Beryllus /
devátý Topazion /
desátý Chryzoprassus /
jedenáctý Hyacinkt /
dvanáctý Ametyst.
[21] Dvanácte pak bran /
dvanácte perel [jest]:
a jedna každá brána byla z jedné každé perly:
a rynk města, zlatto čisté /
jako sklo kteréž se naskrze prohlédnouti může.
[22] Ale Chrámu sem v něm neviděl:
nebo Pán Bůh všemohoucí
chrám jeho jest, a Beránek.
[23] A to město nepotřebuje slunce
ani měsíce aby svítily v něm:
nebo sláva Boží osvítila je
a lucerna jeho jest Beránek.
[24] A národové lidí k spasení přišlých v světle jeho procházeti se budou /
a Králové zemští přenesou slávu a čest svou do něho:
[25] a brány jeho nebudou zavírány ve dne,
a nociť tam nebude /
[26] a snesou do něho slávu a čest národů:
[27] a nevejdeť do něho nic poškvrňujícího /
anebo působícího ohyzdnost a lež /
než toliko ti kteříž napsáni sou v knihách života beránkova.
