| id |
termín |
kontext |
strana
|
| 1 |
matbej |
Někdo přináší "matbeje". Peníz, který má světec nabít tajemnou silou, má potom platmost kmeje, tj. amuletu. |
40
|
| 2 |
kmej |
viz výše |
40
|
| 3 |
poďjen |
Zároveň s kvitlem obětujeme na stole světcově poďjen, menší peněžitou částku, každý podle svých možností. |
42
|
| 4 |
chevre |
My náležíme k zvláštnímu tovaryšstvu, "chevre", jehož členům se říká "jošvim", t. sedící, protože pobývají, sedí v Belzu trvale. |
42
|
| 5 |
jošvim |
viz výše |
42
|
| 6 |
kígl |
V každičkém drobečku jeho sladkého kíglu /sladký moučník/, v každé kapce jeho domácího rozinkového vína je obsažen celý Ráj se všemi nebeskými slastmi. |
43
|
| 7 |
šipica |
Avšak když má tvář počne zarůstat vousem a když mi narostly pejzy, když dovedu už poněkud hovořit jidiš a když namísto krátkého kabátu oblékám dlouhou "šipicu", svrchník podobný kaftanu, a od té doby, co nosím - jako všichni ostatní chasidové ve všední dny, černý, sametový klobouk, počíná poznenáhlu táti ledová zeď nedůvěry. |
48
|
| 8 |
esrig |
Reb Šúlem z Belzu se totiž celý, celičký, v své veliké pokoře a v své lásce k Božím příkazům vtělil do citrónu, do esrigu, který podle zákona Mojžíšova držel při sváteční modlitbě v ruce /esrog nebo etrôg, druh citrónu, dovážený z Palestiny). |
68
|
| 9 |
akšúnes |
Ano, paličatost, akšúnes, to je ta naše nejkrásnější belská ctnost. |
70
|
| 10 |
akšn |
Každý chúsid má být především akšn, to jest paličák. |
70
|
| 11 |
bekiš |
Je to (gartl) tlustý motouz z černého hedvábí, který si ovinuje kolem pasu své bekiše /kaftanu/. |
71
|
| 12 |
baal-tfile |
A o velkých svátcích opouští jeho žijící potomek a nástupce i své místo a staví se vedle modlitebního stojanu, před nímž se modlí baal-tfile. /To je zvlášť zbožný chúdid, který je, podobně asi jako v západní Evropě kantor, pověřen předříkávat modlitby. |
82
|
| 13 |
machzor |
S ním hledá rabi společně do jednoho machzoru /modlitební knihy/. |
82
|
| 14 |
lech |
Mezi chasidy Majrlovými byl také jeden — lech. To jest vážená osobnost křesťanského původu. /Slovem gój myslíme spíš sedláka./ |
89
|
| 15 |
gúles |
Je sice pravda, že ode dne, kdy zločinná ruka Titova spálila naši jeruzalémskou svatyni a Římané nás rozprašili mezi národy, do tohoto hořkého gúlesu /vyhnanství/, rostou naše útrapy hodinu od hodiny, jak nám už Mojžíš prorokoval. |
102
|
| 16 |
recíche |
Ruština zosobňuje recíche neboli násilí. |
105
|
| 17 |
nýfej |
Maďarština nýfej čili smyslnost... |
105
|
| 18 |
apikorses |
...a němčina zosobňuje to nejhorší, totiž nevěrectví – apikorses. |
105
|
| 19 |
Jeke |
Cožpak můžeme my, chasidé, za to, že oni, totiž Jekes čili Němci, ným tu naši krásnou jidiš vzali a uděali si z ní svou dáč neboli němčinu?! (...) Víte, co nosí Jeke namísto našich šelkes? (...) Na ruku si vám Jeke neoblékne henčkes, ani když jde do bálu! |
105
|
| 20 |
dáč |
Cožpak můžeme my, chasidé, za to, že oni, totiž Jekes čili Němci, ným tu naši krásnou jidiš vzali a uděali si z ní svou dáč neboli němčinu?! |
105
|
| 21 |
jouch |
Naše poctivá židovská jouch jim, jak se zdá, nešmakovala. |
105
|
| 22 |
supe |
Jedí namísto ní super. |
105
|
| 23 |
míme |
Naše míme jim nebyla pravděpodobně dost vznešená. |
105
|
| 24 |
tante |
Naše míme jim nebyla pravděpodobně dost vznešená. Dobračka stará. Vypůjčili si ji tedy také od Francouze a říkají ji tante! |
105
|
| 25 |
šelkes |
Ani naše šelkes /šle/ se pro ně nehodily. (...) Víte, co nosí Jeke namísto našich šelkes? |
105
|
| 26 |
hózntrégr |
Víte, co nosí Jeke namísto našich šelkes? – Hózntrégr! Jako kdyby třebas krejčovský učedník, kterého jiho mistr pošle, aby zákazníkovi donesl kalhoty, byl – šlemi. |
105
|
| 27 |
henčkes |
Na ruku si vám Jeke neoblékne henčkes, ani když jde do bálu! |
105
|
| 28 |
handšů |
Na ruku si vám Jeke neoblékne henčkes, ani když jde do bálu! Víte, co má na ruce? Obouvá si prosím – botu na ruku: handšů... |
105
|
| 29 |
boťár |
Takoví jsou tihle Němci boťárové, neomalenci. |
105
|
| 30 |
zejde |
Ba dokonce i nad naším dědou, nad naším ctihodným zejde, a nad naší moudrou babe ohrnují praví Němci nezdvořile nosy, ač je mají beztak mrňavé, jako jsou nosíčky nepodařených nedochůdčat. |
105
|
| 31 |
babe |
Ba dokonce i nad naším dědou, nad naším ctihodným zejde, a nad naší moudrou babe ohrnují praví Němci nezdvořile nosy, ač je mají beztak mrňavé, jako jsou nosíčky nepodařených nedochůdčat. |
105
|
| 32 |
grósfátr |
Oni tam na Západě chtějí totiž mít grósfátr a grósmutr. Hlupáci! |
105
|
| 33 |
grósmutr |
Oni tam na Západě chtějí totiž mít grósfátr a grósmutr. Hlupáci! |
105
|
| 34 |
grós |
Vždyť právě naopak jsou dědečkové a bbabičky obyčejně jen takoví docela malinkatí a ne grós. |
105-106
|
| 35 |
erdepfl |
Když chudý Němec ráno vstává a ptá se ženy, co bude dnes k obědu, slyší každý den stejnou odpověď: Erdepfl. |
106
|
| 36 |
kartofln |
Když chudý Němec ráno vstává a ptá se ženy, co bude dnes k obědu, slyší každý den stejnou odpověď: Erdepfl. Jen tak někdy pro změnu má také kartofln. |
106
|
| 37 |
kartofljes |
My také ovšem jíme jen brambory a zas jen brambory, ale přece máme každý den něco jiného: v neděli kartofljes, v pondělí žemakes, v úterý erdepl, ve středu bulbes, ve čtvrtek barbuljes, v pátek třebas krupmírn a na svatý šabes si uděláme kígl-bramboráček. |
106
|
| 38 |
žemakes |
My také ovšem jíme jen brambory a zas jen brambory, ale přece máme každý den něco jiného: v neděli kartofljes, v pondělí žemakes, v úterý erdepl, ve středu bulbes, ve čtvrtek barbuljes, v pátek třebas krupmírn a na svatý šabes si uděláme kígl-bramboráček. |
106
|
| 39 |
erdepl |
My také ovšem jíme jen brambory a zas jen brambory, ale přece máme každý den něco jiného: v neděli kartofljes, v pondělí žemakes, v úterý erdepl, ve středu bulbes, ve čtvrtek barbuljes, v pátek třebas krupmírn a na svatý šabes si uděláme kígl-bramboráček. |
106
|
| 40 |
bulbes |
My také ovšem jíme jen brambory a zas jen brambory, ale přece máme každý den něco jiného: v neděli kartofljes, v pondělí žemakes, v úterý erdepl, ve středu bulbes, ve čtvrtek barbuljes, v pátek třebas krupmírn a na svatý šabes si uděláme kígl-bramboráček. |
106
|
| 41 |
barbuljes |
My také ovšem jíme jen brambory a zas jen brambory, ale přece máme každý den něco jiného: v neděli kartofljes, v pondělí žemakes, v úterý erdepl, ve středu bulbes, ve čtvrtek barbuljes, v pátek třebas krupmírn a na svatý šabes si uděláme kígl-bramboráček. |
106
|
| 42 |
krupmírn |
My také ovšem jíme jen brambory a zas jen brambory, ale přece máme každý den něco jiného: v neděli kartofljes, v pondělí žemakes, v úterý erdepl, ve středu bulbes, ve čtvrtek barbuljes, v pátek třebas krupmírn a na svatý šabes si uděláme kígl-bramboráček. |
106
|
| 43 |
kígl |
My také ovšem jíme jen brambory a zas jen brambory, ale přece máme každý den něco jiného: v neděli kartofljes, v pondělí žemakes, v úterý erdepl, ve středu bulbes, ve čtvrtek barbuljes, v pátek třebas krupmírn a na svatý šabes si uděláme kígl-bramboráček. |
106
|
| 44 |
habe |
Každý rebe má své asistenty. Říkáme jim gabújim. Také svatý reb Naftúli měl takového gabe. |
106
|
| 45 |
mafsik zán |
Některé své výkony nesmíme „přetrhnout“, přerušit slovem. Mafsik zán tomu říkáme židovsky. |
107
|
| 46 |
lechájim |
Přitom si podáváme ruce a přejeme všem lechájim. To znamená živijó. |
108
|
| 47 |
púric |
Púric, tj. šlechtic, dal dědečka ubičovat a babička zemřela žalem. |
112-113
|
| 48 |
bekiše |
Sváteční bekiše /kaftan/ se dědila z otce na syna do třetího a čtvrtého pokolení, a když z všední visely cáry, nebolelo to ani nejbohatší. |
114
|
| 49 |
mojl |
Taky mojl /obřezávač/ je tu. |
117
|
| 50 |
batlen |
Takový to byl batlen; člověk k Ničemu... |
130
|
| 51 |
piške |
Vyňal svou piške, chci říci tabatěrku, piške otevřel a opět zavřel a položil před sebe. |
132
|
| 52 |
fčejle |
Vytáhl Jíde Herš svou fčejle, chci říct kapesník, přistoupil k Avrám Simcheovi a rozprostřel mu fčejle před obličej. |
133
|
| 53 |
špic |
Má to takovou trochu jinačí špic neboli, jak vy říkáte, jinou pointu. |
143
|
| 54 |
hislaháves |
Takovéhle vytržení nazýváme hislaháves, vzplanutí. |
145
|
| 55 |
kire |
Kire, to je císař pán, chtěl, aby židovští mládenci sloužili u vojska, svatý rebe reb Mélech nechtěl. Svatému rebe reb Mélechovi by nebývalo bylo zatěžko vůli vídeňského kire zlomit. |
148
|
| 56 |
pírim |
Kdyby to bylo o pírim, chci říci masopustu, řekli byste, že svatý rebe reb Mélech takhle žertuje. |
150
|
| 57 |
amracim |
Znaménka samohlásková najdete například v modlitebních knihách, které jsou netoliko pro učence, ale též pro děti a pro amracim, chci říci pro lid nezvdělaný. |
152
|
| 58 |
tútriš |
Žáci ovšem slovu nerozuměli. Neboť tútriš, to jest maďarsky, neznali. |
196
|
| 59 |
chojze |
Přímým potomkem svatého Šeló byl náš reb Jákev Jicchek Lévi iš Horovic z Lublína, slavný chojze, th. jasnovidec. |
204
|
| 60 |
chasine |
„Chtěl jsem se trochu pobavit,“ vypravoval jim na dotaz. „Šel jsem tedy na trh. Měla tu být chasine /svatba; odbývá se vždy pod širým nebem/. (...)“ |
206
|
| 61 |
talis |
Tak jsem tedy vzal peníze, které jsem od vás cestou vydělal, koupil jsem pěkný talis /modlitební plášť/, pravý turecký a daroval jsem jej nevěstě pro toho jejího ženicha. |
206
|
| 62 |
balmemr |
Svatý Lublínský vystoupil na povýšené místo balmemr, z něhož se předčítá slovo Boží. |
206
|
| 63 |
gilgl |
Znovu a znovu se musili všichni tři zroditi, pokud jejich věc nebude vyřízena podle Zákona. Nyní se tak stalo. Tvou zásluhou jsou vykoupeni z gilglu, věčného kolotání. |
208
|
| 64 |
tykn |
Napravení, jež světcové duším mrtvých udělují – o hříšnících říkáme i zaživa, že jsou „mrtví“ – je zvláštní amgická operace, tajemný zásah třetí duchové ruky kabalistovy do útrob choré duše; zásah, jimž jsou neřestmi pokřivené její orgány napraveny. Takovému napravení říkáme „tykn“. |
209
|
| 65 |
chabadník |
Proti téhle logice nelze arci nic namítat. Ani z hlediska jemné etiky libávičských chabadníků ne, neřku-li nás, belzských chňaků. |
250
|
| 66 |
chňak Proti téhle logice nelze arci nic namítat. Ani z hlediska jemné etiky libávičských chabadníků ne, neřku-li nás, belzských chňaků. |
250
|
