Měření krevního tlaku

Měření krevního tlaku – příprava slajdů pro výuku.

Odkazy

w: Měření krevního tlaku
w:en: Blood pressure
souběžně vznikající stránka v angličtině:
- en: Blood pressure measurement – asi 700 tis. odkazů na Google
- en: Measurement of blood pressure – asi 4 mil odkazů na Google – zvolen tento termín

Jednotky tlaku

Jednotky SI

Metrický systém: The International System of Units (French: "le Système international d'unités")

Pa = hlavní jednotka SI, kterou bychom měli používat
Pa = "Pascal" (dle francouzského fyzika)
definice:
- 1 Pa = 1 N/m² = 1 kg.m^-1.s^-1

kde N je Newton jakožto hlavní jednotka síly:
1 N = 1 kg.m.s^-2

Tradiční jednotky

mmHg = výška rtuťového sloupce s odpovídajícím hydrostatickým tlakem na dně
1 mmHg = 1 torr
(jméno jednotky podle italského fyzika Toricelliho)

Barometrický tlak

Pro odvození převodních vztahů je dobré si pamatovat 750 mmHg = 750 torr = 100 kPa = 1 bar což je tlak jen o něco málo nižší než normální barometrický tlak (760 torr).

a tudíž:

1 torr = 100/750 kPa = 0.133 kPa
1 kPa = 750/100 torr = 7.5 torr

Normální diastolický tlak je přibližně 10x nižší: 75 mmHg = 75 torr = 10 kPa (To je ovšem míněno jako přetlak oproti barometrickému tlaku, ne, že by v tepnách byl podtlak!)

Tepenný tlak

Běžně nazývaný tlak krve (TK):

Není konstatntní, je to funkce času
V průběhu srdečního cyklu se jeho hodnota neustálě mění mezi dvěma extrémy:
- Diastolický tlak = "dolní"
- Systolický tlak = "horní"

U zdravého odpočívajícího člověka můžeme naměřit například takovýto tlak:

110/75 torr (zapisujeme jakoby zlomek, ale čtemě jako 110 na 75), což značí:
- systolický tlak: 110 torr
- diastolický tlak: 75 torr
Normální tlak je uvažován v rozpětí:
- systolic pressure: 90 – 119 torr
- diastolic pressure: 60 – 79 torr
Nižší hodnoty jsou příznakem hypotense
Vyšší hodnoty jsou příznakem hypertese, případně hraniční hypertense.

Tlaková amplituda = rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem:

A = P_syst - P_diast

Střední arteriální tlak můžeme odhadnout jako:

 P_stř. ~ (P_syst./3) +  (2 . P_diast./3)

Metody měření

Invazivní (krvavé)metody – možné užití se například při chirurgických výkonech, v experimentální medicíně atp.
- Jedná se o přímé měření tlaku, kdy je do tepny zavedena kanyla, spojená s manometrem
Neinvazivní (nepřímé) metody – užívají se běžně. Jsou to:
- Manuální metody
  - Auskultační (poslechová) metoda
  - Palpační metoda
  - Oscilometrická metoda
- Automatické a poloautomatické metody

Auskultační metoda

Pomůcky

Soubor:Mercury sphygmomanometer img_0674.jpg

Tonometr = přístroj na měření TK, sestává z:
- rtuťového manometru
- nafukovací manžety k zaškrcení paže
- pumpovací gumový bolónek
fonendoskop

Teorie

nepřímou metodou se měří arteriální tlak v brachiální tepně, procházející paží
kolem paže je omotána manžeta
manžeta se nafoukne vzduchem, tlak se (dle Pascalova zákona) přenese měkkými tkáněmi až k brachiální tepně, která je tak zaškrcena
distálním směrem od manžety je v blízkosti brachiální tepny (poblíž loketní jamky) umístěn stetoskop
potom můžeme rozlišit následující situace:
- jestliže je tlak v manžetě vyšší než systolický, dojde k úplnému zaškrcení tepny, takže jí neprochází žádná krev a fonendoskop nezachytí žádný zvuk
- jestliže je tlak v manžetě nižší než systolický, k zaškrcení tepny nedojde a krev prochází normálně v průběhu celého srdečního cyklu
- jestliže hodnota tlaku v manžetě leží mezi diastolickým a systolickým tlakem, dojde pouze k částečnému zaškrcení tepny, průtok krve je narušen a periodicky přerušován – krev neprochází v průběhu celého srdečního cyklu, ale pouze v během systoly → to se navenek projeví jako tzv. Korotkovovy šelesty, ozývající se v rytmu, kterým bije srdce

Průběh vyšetření

Soubor:Sphygmomanometer-placing cuff img_0748.jpg Soubor:Sphygmomanometer-placing stetoscope img_0747.jpg Soubor:Sphygmomanometer-observing collumn img_0746.jpg

Vyšetřovaná osoba sedí v klidu s podepřeným loktem
Omotáme paži manžetou ne příliš volně ani příliš těsně; konec pásky zastrčíme, by se samovolně neuvolnil
Zavřeme ventilek u balónku
Rychlými stisky balónku naplníme manžetu stlačeným vzduchem a přitom sledujeme rtuťový sloupec na manometru
Když tlak vzduchu v manžetě o něco převýší očekávanou hodnotu systolického tlaku, přestaneme pumpovat (u lidí s normálním tlakem stačí zpravidla napumpovat 150 – 160 torr).
Fonendoskop umístíme nad brachiální tepnu. Správné umístění může vyžadovat chvíli cviku, optimální místo zpravidla najdeme mezi spodním okrajem manžety a loketní jamkou, ale je možné i zasunout fonendoskop částečně pod manžetu.
Povolíme mírně vypouštěcí ventilek, tak, aby sloupec rtuti v manometru pomalu klesal.
Zároveň s upouštěním tlaku v manžetě pozorně nasloucháme, abychom zaslechli první Korotkovou ozvu a zapamatujeme si výšku rtuťového sloupce v okamžiku, kdy jsme ji poprvé zaslechli
Za stálého naslouchámí fonendoskopem necháme sloupec rtuti neustále pomalu klesat a zároveň si povšimneme, že jeho pokles není zcela plynulý, ale pokaždé během systoly mírně poskočí. Tento fenomén nám pomůže určit hodnotu systolického i v případě, že jsou zvuky ve fonendoskopu málo výrazné, a dokonce může být využit k měření tlaku zcela bez použití fonendoskopu: tomu se říká oscilometrická metoda.
Zapamatujeme si výšku tlaku v okamžiku, kdy Korotkovovy fenomény vymizí (zároveň s oscilometrickým fenoménem)
Nyní můžeme vzduch z manžety zcela vypustit.
Zapíšeme hodnoty systolického a diastolického tlaku, jak jsme si je zapamatovali (obvykle s přesností na 5 torr).
Pokud máme pochybnosti, můžeme měření tlaku zopakovat. Pokud se opakované měření kryje s předcházejícím s přesností na 5–10 torr, můžeme být s měřením spokojeni.
Vícenásobné měření tlaku na jedné paži může být vyšetřované osobě nepříjemné. Proto můžeme měření opakovat na opačné paži.

Poloautomatická metoda

Soubor:Sphygmomanometer Omron M1 Classic img_0691.jpg

Pracuje na principu svrchu zmíněné oscillometrické metody
V současné době se jedná o digitální přístroje, řízené mikroprocesorem.
Automatické přístroje samy nafouknou manžetu na příslušný tlak
U poloautomatických přístrojů (jakým je např. Omron M1 Classic) pumpujeme vzduch do manžety balónkem jako při manuální metodě.
U každého přístroje si před použitím pročtěte pozorně návod k použití! I když princip měření může být podobný, jednotlivé kroky měření a další možnosti se mohou u různých výrobků lišit.

Úkol

Změřte si vzájemně tlak krve pomocí auskultační metody
Měření proveďte pro levou i pravou paži. Výsledky by se neměly lišit o více než 10 torrů.
Vypočtěte tlakové amplitudy a odhadněte hodnoty středního arteriálního tlaku.
Převeďte si v protokolech hodnoty v torrech na kPa.
Vyšetřete palpací a. radialis srdeční frekvenci (stačí měřit 15 sekund a pak převést na minutovou).
Srovnejte si naměřené hodnoty s údajem digitálního tonometru.
Vyšetřovaná osoba vykoná 20 rychlých dřepů v průběhu jedné minuty
Bezprostředně po tělesném cvičení změříme puls a tlak. Nejdříve začneme měřit puls a poté tlak, ale obě vyšetření můžou probíhat najednou tak, že jeden vyšetřující sleduje na jedné ruce puls, zatímco druhý na opačné paži měří tlak.
Měření pulsu a tlaku ještě zopakujeme jednu a dvě minuty po skončeném cvičení. Přitom si všímáme, jak rychle se hodnota srdeční frekvence i tlaku vrací ke klidovým hodnotám.
Diskutujeme výsledky měření, srovnáme s normami, porovnáme hodnoty u jednotlivých členů skupiny a učiníme závěr.