Jan Blahoslav Kozák: Věda a duch

Info

• Autor: Jan Blahoslav Kozák
• Název knihy: Věda a duch
• Vydání:
  • 1938 vydal Jan Laichter v Praze

Obsah

Hřivna Ducha

O vědě bez ducha

Citáty:

• (s. 4–5) Pojem lidstva se nezrodil z vědomí solidarity krevní, nýbrž mravní a náboženské.
• (s. 5) Vědomí společné hříšnosti a společné potřeby milosti učinilo víc než věda. … Musíme si tudíž ve vší vážnosti položiti otázku, do jaké míry ztráta tohoto základu způsobila dnešní krisi lidství a lidstva.
• (s. 7) V devatenáctém století jsme čistili vědecké pojmy tak, že jsme z nich odklízeli zlidšťování.
• (s. 7–8) Či si snad myslíte, že není příčinné souvislosti mezi špatným pojmem práce a špatnou organisací práce? ... Nesourodost obzoru a výkonu dělá často útrapu z činnosti, která by jinak byla radostí a požehnáním.
  A odlidštili jsme i pojetí člověka. Zde přicházíme k té vědě bez ducha. …
  První etapou byl positivismus.
• (s. 8) Již předchůdce positivismu David Hume nenašel mezi duševními procesy žádného jiného pouta než asociace, tedy jen živočišný zvyk. Duše – otýpka představ (a bundle of ideas).
• (s. 8) Auguste Comte nenašel pro psychologii vůbec místa ve své soustavě věd: rozdělil ji mezi biologii a psychologii.
• (s. 8–9) Podívíme-li se blíže na positivistickou psychologii a její rozmanitá zpracování, vidíme, že má jisté, velmi trvalé základní rysy. Jest to hlavne pasivismus, tj. závislost a nesamostatnost, do níž se dostává duševní sféra člověkova. …
  …Nikoli já něco dělám a myslím, nýbrž "ono" se to uvědomí, jakmile něco probíhá čivným obloukem centripetálních a centrifigálních nervů. Analogie s fysikou je zřejmá. Jako u elektrického zvonku: drát sem, drát tam a v mozku to zazvoní.
  Typickým představitelem tohoto pojetí, této psychologie bez duše a bohužel také bez ducha, byl zesnulý prof. František Krejčí.
• (s. 12) … V americkém behaviorismu, který je pravým skandálem psychologie, se vrací vlastně k materialismu. … U behaviorismu to dostupuje vrcholu. Jak to bývá, směr nejzaostalejší se tváří jako vrchol modernosti. Těsně k němu patří také "reflektorismus Pavlovův".
• (s. 19)Je-li myšlení sestrojováním vztahů, žádná myšlenka nikdy nemůže vyjadřovati více než vztahy.
• (s. 21)Duchovní objekty nás nedeterminují příčinně, nýbrž důvodově. Jsou ratio, nikoliv kausa.
• (s. 24)Krejčí opakuje dafinici pravdy jako "shody se skutečností", která je nesmyslná, protože žádné takové srovnání možné není. Ale ani Krejčí té definici vlastně nevěří: Neboť "skutečnost o sobě" jest totéž, co transcendentno – nepoznatelno.
• (s. )

Čtenáři

• /Kychot