Historie peněz a bankovnictví/Stockholmská banka 1661

Důvody tisku papírových peněz v Evropě

Dosud bohaté Španělsko, jenž si svou moc a bohatství získalo především díky novým koloniím v novém světě (Ameriky) a taktéž některých částí Afriky, začíná ztrácet půdu pod nohami. Na bohatství z nových kolonií mají zálusk také Anglie a Francie a měli jej i Turci. Španělská koruna začala trpět nedostatkem peněz, proto si po celé Evropě napůjčovala velké množství peněz a to na vysoký úrok. Právě proto v letech 1557, 1575, 1607 a konečně v roce 1627, muselo Španělsko vyhlásit bankrot. Hodně peněz si půjčila i od Italských Benátčanů.

Španělskem vypůjčené peníze logicky chyběli i věřitelům. Díky Španělským dluhům chyběli peníze i Evropě. Španělsko se bankrot z roku 1627 nažilo řešit převodem speciálních státních dluhových smluv zvaných asinetos na neumořitelné státní dluhopisy nazývané juros. Investované (přesněji řečeno dlužené) peníze tak byli zablokované a to ve formě, jenž povede k velkým ztrátám (pomalé oddlužení s vysokými úroky a dalšími požadavky).

Založení Stockholmské banky

Vlivem Španělského bankrotu začaly Evropě docházet kovové peníze. Ve Švédsku byly v 17. století platebním prostředkem měděné pláty, které začaly být pro svou hmotnost nevhodné a rychle také ztrácely svou hodnotu.
Na scéně se objevil Nizozemský obchodník Johan Palmstruch, který v roce 1657 založil Stockholmskou banku a navrhnul vydávání dočasných úvěrových peněz. Ty si jejich majitel mohl kdykoliv vyměnit za měděné nebo stříbrné mince.
První evropskou bankovku vydala Palmstruchova Stockholmská banka 16. července 1661. Počáteční úspěch ale vedl k vydání přílišného množství bankovek a Stockholmská banka tak neměla dostatek kovových platidel a v roce 1667 zkrachovala. "Otec" První Evropské bankovky byl dokonce uvězněn. Brány věznice opustil v roce 1670 a o rok a později, ve svých 60 letech zemřel.

Význam Stockholmské banky

Události jsou významné nejen z důvodu počátku bankovek (papírových peněz) v Evropě, ale také s pohledu bankovnictví. Bankovky se mají brzy změnit ve státovky což, povede ke vzniku centrálního bankovnictví.