Historie peněz a bankovnictví/Ropný šok 1973-1974

Úvod

Tato práce se zabývá vznikem a důsledky ropného šoku, který znamenal konec éry levné ropy v roce 1973. Díky energetické krizi na začátku 70. let 20. století, kdy nabídka sotva stačila vysoké poptávce po ropě, měly poprvé zemně vyvážející ropu (především blízký východ) převahu při vyjednávání s velkými ropnými společnostmi (spojené státy a Evropa). V říjnu 1973 těžaři z blízkého východu omezili těžbu ropy a zavedli embargo na Spojené státy, jako odplatu za americkou podporu Izraeli během jomkipurské války. Zneužili tak nebezpečnou situaci k umělému vyvolávaní nedostatku ropy na trhu.

A tak se tehdy z ropy stala zbraň. Novinovým titulkům vévodili pojmy ropná zbraň, energetická bezpečnost, hrozba embarga. V souvislosti s tím tvrdil Írán, že "máme bohaté energetické zdroje, kontrolujeme největší a nejcitlivější energetické cesty na světe."

Než přišel ropný šok

Ke konci roku 1973 došlo k další izraelsko-arabské válce, která byla tentokrát tajně připravena koalicí arabských států. Poté, co se po mnoha dnech přiklonilo válečné štěstí na stranu Izraele, rozhodli se zástupci arabských států sdružených v Organizaci zemí vyvážejících ropu, použít ropu jako zbraň a zavedli embargo na Spojené státy americké jako odplatu za jejich vojenskou podporu Izraele během této války.

Spolu s embargem byla omezena i samotná těžba ropy, což vyhnalo její cenu prudce nahoru. Výpadek těžby otřásl zeměmi, které byly na jejím dovozu závislé. Do prvního šoku byla ropa relativně levná. Po těchto událostech už civilizace nikdy nevnímala ropu jako samozřejmost. Což se projevilo také na kultuře. Od roku 1978 až do roku 1991 běžel v USA televizní seriál na pokračování jménem Dallas. Sága rodu Ewingovců, bohaté rodiny ropných magnátů společnosti Ewing Oil. Seriál má 356 dílů a vykresluje svět bohatých magnátů a tím podtrhuje důležitost ropy. Od doby ropného šoku se řeší spotřeba aut, hledají se alternativní zdroje, zpřísňuje se legislativa. Takže nebýt ropného šoku, svět by mohl vypadat dosti jinak.

Více než tři čtvrtě století od vzniku automobilů řešili konstruktéři hlavně funkčnost vozů, techniku, výkon, prostor pro posádku, pohodlí a výbavu. U sportovnějších vozů se více soustředili na sílu motoru a jízdní vlastnosti, kupříkladu vyspělejší podvozek a brzdy. Do té doby nikoho nezajímalo kolik benzínu spotřebují. Byl totiž laciný, a to dlouhodobě. Dokud nepřišel rok 1973.

Za zmínku stojí také skutečnost, že od poloviny srpna roku 1971 nebyl americký dolar vázán na cenu zlata, protože prezident Nixon zrušil takzvaný zlatý standard. Šlo o zásadní změnu, protože dolar se užíval jako hlavní mezinárodní účtovací měna, a to i v obchodu s ropou. Ropný šok tak neovlivnil pouze cenu ropy, ale také hodnotu samotného dolaru, který bylo nutné stabilizovat jinak než zlatem, protože už na zlato nebyl vázán. Proto v letech 1973 a 1974 vzrostla inflace na 7% první rok a druhý rok až 11%. Zatímco o před šokem (1972) byla pouze 3,2%. Ve srovnání s jinými zeměmi byla situace USA ještě relativně dobrá.

Ovšem také akciové burzy neměly z ropné krize žádnou radost. Propad zaznamenal německý index DAX i americký index Dow Jones.

Rostoucí inflace a každoroční deficit z vývozu kapitálu posílal dolů americkou měnu. Nixon se pokusil léčit inflaci zvýšeným daní a snížením rozpočtu (fiskální zodpovědnost), což však demokratický kongres odmítl. Proto se Nixon pokusil přemluvit FED, aby zvýšila úrokové sazby a snížila zásoby peněz v oběhu. FED vyhověl a následkem toho došlo k propadu burzy a posunulo americkou ekonomiku do takzvané Nixonovy recese. Hospodářská situace se zlepšila až v roce 1975, kdy inflace klesla z 11% na 9,1%. V roce 1976 na 5,8%.

Tehdy to byl Paul Volcker, šéf FEDu, který se proslavil receptem na krocení inflace, i když podnět k tomu zadal prezident Nixon. Volcker se nebál vyšponovat úroky do závratných výšek a to navzdory ekonomickým ranám, které to přineslo. Byla to drsná medicína a lidé významně zchudli, ale do dvou až tří let inflaci zkrotil.

Pozitivním důsledkem krize byla všeobecná snaha vymanit se aspoň částečně z této neblahé závislosti na arabské ropě a začalo hledání alternativních zdrojů.

Jomkipurská válka

Jomkipurská válka vypukla 6 října 1973 ve 14:00, když koalice Egypta a Sýrie za podpory dalších arabských zemí zahájili během nejvýznamnějšího židovského svátku Jom kipur neohlášený a nevyprovokovaný překvapivý útok na Izrael v oblasti Suezského průplavu a na Golanských výšinách. Egyptské jednotky napadli pevnosti Bar Levovy linie.