Historie peněz a bankovnictví/Mechanika finančních krizí/Krize hodnot

Popis hypotézy

Finanční krizi zapříčiňuje krize hodnot v podobě zadlužování, života na dluh, fiskální nezodpovědností, konzumním způsobem života, korupcí a postupná ztráta etických pravidel a krizí kultury. Hypotéza zkoumá jaký vliv mají tyto faktory na vznik a průběh finančních krizí.

Sběr informací

Krize hodnot:

1. fiskální nezodpovědnost
   1. Zadlužení států (w:Státní dluh)
   2. Zadlužování firem/podniků/společností/korporací
   3. Zadlužování občanů
2. konzumní společnost
   1. w:Plánované zastarávání
      1. Zmenšování životního cyklu výrobku
      2. Kazítka v produktech
      3. Levný materiál s nízkou životností
   2. Když chceš být šťastný nakupuj
      1. Závislost na nakupování (shopaholismus, w:Oniománie)
   3. Fast food a sedavý život
3. Krize etiky
   1. Korupce
   2. Zisk na úkor životního prostředí
   3. w:Reklama pro děti
4. Krize kultury

Fiskální nezodpovědnost

Slovo "fiskální" se vztahuje k penězům. Nejčastěji se však slovo vztahuje k veřejným penězům nebo vládním výdajům. Pod pojmem fiskální nezodpovědnost se rozumí nerovnováha mezi přijmi a výdaji, která vede k zadlužování a prohlubování zadlužování. Fiskální nerovnováha je znázorněna výsledkem hospodaření v podobě deficitu (dluhu) a v účetnictví se tímto rozdílem výsledku hospodaření zabývá termín saldo. Termín saldo všeobecně znamená rozdíl mezi kladnými a zápornými položkami, využívá se taktéž k označení stavu pohledávek, účtu nebo dluhu. V literatuře se také státní dluh znázorňuje jako velikost dluhu v procentech vůči HDP (například: dluh ve víši 25% HDP).

Saldo lze vyjádřit pomocí regresní rovnice $def_{f}\equiv b_{0}+b_{1}y_{t}+b_{2}def_{t-1}+e_{t}$

$def_{t}$ ... saldo (deficit) veřejných rozpočtů jako procento HDP
$y_{t}$ ... odchylka tempa růstu HDP od svého průměru
$e_{t}$ ... náhodný šok
$b_{0}$ ... konstanta
$b_{1}$ ... parametr citlivosti salda veřejných financí na odchylku v tempu růstu HDP
$b_{2}$ ... parametr závislosti salda veřejných financí na svojí předchozí hodnotě

• Používání mimorozpočtových fondů znemožňuje srovnání strukturálních sald státních rozpočtů mezi zeměmi.
• Použití produkční mezery (odhadnuté pomocí HP filtru) vedlo ke špatným výsledkům.
• Použití aproximace pomocí odchylek temp růstu je vhodnější, protože při schvalování rozpočtu se v návrzích operuje s odhady temp růstu HDP.

Protože platí, že
$E(def_{t})=E(b_{o})+E(b_{2}def_{t-1})+E(e_{t})=b_{0}+b_{1}E(y_{t})+b_{2}E(def_{t-1})+0=b_{0}+b_{1}0+b_{2}E(def_{t})\Rightarrow E(def_{t})={\frac {b_{0}}{1-b_{2}}}$

pak můžeme fiskální nezodpovědnost zkoumat na základě podílu ${\frac {b_{0}}{1-b_{2}}}$, který můžeme interpretovat jako průměrné strukturální saldo veřejných financí vyjádřené jako procentní podíl tohoto salda na HDP.

Související

Pády říší

Příčiny pádů říší:

1. Korupce - má souvislost s krizí hodnot
2. Nepotismus
3. Odcizení
4. Živelné pohromy - nemá souvislost s krizí hodnot
5. Vláda hloupých a následný ekonomický rozpad - má souvislost s krizí hodnot

Příčiny pádu říše Římské:

1. obecně
   1. Mravní dekadence - má souvislost s krizí hodnot (Krize etiky)
   2. Nízká porodnost - růst blahobytu chtěli podpořit růstem počtu dětí, první císař Augustus zaváděl opatření pro zvýšení porodnosti a velké rodiny platily menší daně.
   3. Živelné pohromy - nemá souvislost s krizí hodnot
   4. Vlny imigrantů - souvislost třeba teprve určit. Germánské a Asijské kmeny se po celá staletí úspěšně integrovaly do římské společnosti. Působily ve vojenské službě a v pomocných záborech. Postupně se styl starousedlíky. Někteří se stali i generály.
   5. Korupce římských úředníků - má souvislost s krizí hodnot
   6. Nástup křesťanství
   7. Titul císaře se postupně stává bezvýznamným - má souvislost s krizí hodnot
2. Příčiny podle historika Edvarda Gibbona
   1. Valná většina obyvatelstva preferuje zábavu před prací.
   2. Tradiční role otců jako živitelů rodiny je zpochybňována, množí se rozvrácené vztahy a svobodně žijící matky bez otců.
   3. Senioři jsou zanedbávání. Lidé pečují o domácí mazlíčky více než o svoje staré rodiče.
   4. Literatura a umění se stávají bezduchými. Vytváří se planá zábava za každou cenu. Takzvaná umělecká díla jsou ošklivá, nevkusná, nic neříkající, ale přesto za ně bohatí zaplatí horentní sumy.
   5. Čestná vojenská služba vlastní je odmítána, zpochybňována, vysmívána a posléze zákonem zrušena. Armádu tvoří nájemní žoldnéři (komentář: například Germáni a Asijaté)
   6. Lidé pilně pracující jsou zesměšňováni a jako vzor se staví prázdní pokrytci, populisté, pochybní umělci a takzvané celebrity.
   7. Daňové zatížení obyvatelstva stále roste a stát přerozděluje neúměrně vysoké částky. Lidé se nebojí nepracovat, protože stát se o ně vždy nějak postará.
   8. Úroveň vzdělání rapidně klesá.
   9. Státní dluh roste do nikdy nesplatitelné výše.
   10. Přestává se vyrábět a pěstovat, protože výroba doma je moc drahá a potraviny a výrobky se dovážejí z ostatních provincií.
   11. Kdo se dostal do pozice, kde může ze státního majetku krást, většinou tak činí. Postižitelnost těchto zločinů je velmi malá.
   12. Početí a výchova dětí je vnímáno jako obtěžující a děti se rodí stále méně.
   13. Léty osvědčené mechanizmy, chránící poctivé před podvodníky, náhle selhávají.
   14. Veřejné funkce se stávají předmětem kořisti, zisku, udělují se za úplaty, a kdo je získal, chce z nich kořistit, aby se mu vložený úplatek několikanásobně vrátil.
   15. Staletími předků prověřené hodnoty - jako je čest, smysl pro povinnost, zodpovědnost, nadšení pro práci, pro dobročinnost, zápal pro věci veřejné, jsou vysmívány a zesměšňovány.
   16. Šíří se cynizmus.
   17. Šíří se plýtvání, nestřídmost, znevažování znalostí, dovedností a poctivé práce.
   18. Do země přichází velké množství cizinců.
   19. Politikové nadbíhají iluzi, která si vynucuje zábavu a statní podpory (chléb a hry)
   20. Občané římské říše stále na všechno nadávají.

Pády firem

Příčiny pádu firem:

1. nedosažení zisku, zato dosažení ztráty
2. nízká kupní síla
3. špatně stanovená cena produktu nebo služby
4. podvody z účetnictvím
5. hazardování s majetkem firmy nebo svěřeným majetkem
6. ztráta zaměstnanců špatnou nebo žádnou péčí o zaměstnance (těžká práce, pracovní šikana, špatné využívání motivačních technik, špatné zaškolování, šetření na špatných místech)

Pád společnosti w:Enron:

1. V únoru 2001 převzal funkci generálního ředitele Jeffrey Skilling, který se pozice vzdal nečekaně už v srpnu. Brzy začali vycházet najevo účetní podvody.
2. Enron nadhodnocoval své účetnictví kvůli zajištění hodnoty akcií.
3. Skandál tehdy vyvolal šok na Wall Street a rozpoutal vlnu podobných případů.