Historie peněz a bankovnictví/Černé pondělí 1987

Úvod

Pondělí 19. října 1987 se zhroutily akciové trhy. Krach na burze začal v Hongkongu a rozšířil se do západní Evropy a také zasáhl Spojené státy americké. Došlo ke strmému propadu na všech dvaceti třech ekonomicky a industriálně důležitých zemích. Zasaženy byli Malajsie, Mexiko, Nový Zéland, Hongkong, Austrálie, Singapur, Rakousko, USA, Japonsko atd. Za důsledek akciové krize se považuje nerovnováha mezi nákupy a prodeji akcií, kterou způsobil velký objem obchodů, na což nebyl systém dimenzován a proto se zpožďovali informace o stavu akcií. Zpoždění informací se projevilo neaktuálností cen akcií, kdy akcie zůstávali chvíli výší, než ve skutečnosti byli. Když makléři zjistili, že se informace zpožďují, uvědomili si, že nedokáží včas kupovat a prodávat, tedy že nedokáží na vývoj akcií reagovat dost rychle. Což následně vedlo k panice na trzích. Když jste kupovali nebo prodávali akcie, najednou jste nevěděli jaká je aktuální cena a obchod na slepo způsoboval ztráty. Najednou se makléři zdráhali obchodovat. Což vedlo k poklesu cen akcií.

Než přišla krize

Hospodářský vzestup v osmdesátých letech se zrodil uprostřed politicky velmi napjaté situace. V prezidentských volbách roku 1980 přesvědčivě zvítězil republikánský kandidát Ronald Reagan. Nový prezident se snažil ze všech sil pozvednout americké sebevědomí, které nemálo utrpělo vietnamskou válkou a aférou Watergate. Pošramocená pozice světového lídra se měla obnovit především novými úspěchy na poli vojenském a hospodářském. Reagan nejprve výrazně snížil daně, čímž podpořil investice a podnikatelské klima a omezil federální výdaje, zejména v sociální oblasti. Současně enormně zvýšil výdaje na zbrojení a v roce 1983 vyhlásil program Strategické obranné iniciativy (SDI), který byl často nazýván programem „hvězdných válek“. Obranný systém vybavený nejmodernějšími technologiemi a umístěný v kosmu měl chránit Spojené státy před jaderným útokem. Tato Reaganova razantní a nekompromisní politika naplnila počátkem osmdesátých let světový tisk opět obavami z atomové války, ale v konečném důsledku urychlila rozpad sovětského impéria.

V roce 1982 měl americký akciový trh za sebou dlouholetý půst. Index Dow Jones Industrial, který se 14. listopadu 1972 poprvé přehoupl přes laťku 1000 bodů (1003,2 bodů), nyní po více než deseti letech, po mnoha propadech a vzestupech, konečně doklopýtal k hodnotě 1100 bodů, kterou poprvé zdolal 24. února 1983 (1121,8 bodů). Nálada na evropských trzích také nebyla příliš optimistická a nic neukazovalo na brzký obrat. Ale právě v této době se zrodil jeden z nejdelších býčích trhů v historii. Na začátku tohoto boomu stál, jako už tolikrát předtím, americký akciový trh. Reaganův hospodářský stimul začal přinášet své první ovoce. Třetí srpnový týden přinesl na Wall Street vyloženou euforii, která se posléze rozšířila do celého světa. Tak se zrodila "superhaussa" - nevídaný akciový boom, který s kratšími přestávkami trval vlastně až do jara roku 2000. Dow Jones přidal do roku 1986 téměř tisíc bodů.

Po nástupu Ronalda Reagana vzrostla také po delším čase obliba amerického dolaru. Když pak ale v únoru 1985 posílila americká měna o dalších 20 %, ozývaly se hlasy, že je toto posilování dolaru nepřiměřené. Proto se státy G5 (USA, Japonsko, Velká Británie, Francie a Spolková republika Německo) téhož roku dohodly na devalvaci dolaru. To zpočátku přineslo pozitivní výsledky, ale později obrovský americký deficit způsobil, že se dolar opět dostal pod velký tlak.

22. 2. 1987 se ministři financí a šéfové centrálních bank nejvýznamnějších západních ekonomik shodli na stabilizaci měnových kurzů na současné úrovni. Na základně této dohody z Louvru se zafixoval směnný kurz dolaru k západoněmecké marce v kurzu 1:1,8. Burzy reagovaly na dohodu dalším posilováním. 25. srpna 1987 pokořil Dow Jones Industrial Average historický vrchol. Zastavil se na hodnotě 2722,4, když vystoupal z hodnoty 776,9 v srpnu roku 1982. DAX dosáhl vrcholu 17. 8. 1987 na hodnotě 1570,3 bodů.

Již v červnu 1987 však varoval ekonom Kostolany, který sledoval přehřátou německou burzu, před hrozícím krachem: "V tomto okamžiku již nespekuluje na burze žádný z velkých hráčů. Dnes již zde nelze vydělat žádné peníze. Všichni silní již dávno zinkasovali tučné zisky a trh opustili. Nyní patří burzy roztřeseným, kteří nedisponují ani penězi, ani trpělivostí, ale ani potřebnými schopnostmi, aby vyvodili ze všech souvislostí správné závěry."

Krize

V pondělí 19. 10. 1987 zažily akciové trhy ve Spojených státech největší akciový propad ve své historii. Mezi investory je tento den přezdíván jako Krvavá lázeň. DJIA klesl za jediný den o 508 bodů, což představovalo pád 22,61 %, a to je téměř dvakrát větší pokles oproti krachu v říjnu 1929, kde byl úbytek 11,70 %. Poklesem tržní kapitalizace se z burzy vypařilo během jediného dne téměř 479 miliard USD. Index se snížil z hodnoty 2246,7 na hodnotu 1738,7. Následující den dokonce index spadl na úroveň 1616,2, před koncem obchodování ale posílil na 1841 bodů.

Kvůli globalizaci světa a propojení burz se panika z Wall Street rychle přesunula na další akciové trhy. Australská burza spadla o 40 %, španělská téměř o třetinu. Index DAX tento den klesl o 9,39 %. Nad maxima z roku 1987 se DJIA poprvé dostal až o téměř 2 oky později, v srpnu 1989.