Hesla Jednoty bratrské/2021-03-03

Ne-dobré člověku

Když Bůh tvořil svět „v šesti dnech”, na konci každého dne usoudil – shlédnuv na své dílo – že „je to dobré” (Genesis 1. kapitola). Ponechme nyní stranou úvahy o tom, co v Božích dnech znamená jeden den, i to, že dnešní Heslo je vybráno z 2. kapitoly Genesis, kde je již vyskytuje Boží jméno, zatímco v 1. kapitole se ještě nevyskytovalo – což odborníci vykládají jako různé tradice stvořitelského mýtu. V 1. kapitole jsme nenašli nic, co by nebylo dobré.

Dovedeme si představit, že by Bůh stvořil něco, co by nebylo dobré? Že by nebyl spokojen s tím, co učinil? Že by prozřel a sebekriticky usoudil, že ještě musí poopravit nějakou chybku, která se mu tam vloudila?

To poprvé čteme až ve 2. kapitole na začátku 18 verše, který v hebrještině zní:

וַיֹּאמֶר יְהוָה אֱלֹהִים לֹא טוֹב הֱיוֹת הָאָדָם לְבַדּוֹ

Nepředstírám, že bych uměl hebrejsky. O to víc se mohu krásně podivovat obratům, které znalcům asi přijdou zcela normální a běžné. V ekumenickém překladu, který jsme vybrali i do našich Hesel, čteme:

I řekl Hospodin Bůh: „Není dobré, aby člověk byl sám.“

Vloni jsme se naučili, že טוֹב – tóv, znamená dobrý. Vše bylo dosud dobré. Teď se nám objevuje, že něco je lo-tóv: ne-dobré. Co je to to ne-dobré?

Většina českých překladů píše, že není dobré, aby byl člověk sám, o samotě, samotný; a kraličtí: Není dobré člověku býti samotnému. Jiné jazyky překládají alone, allein, не хорошо быть человеку одному.

Kdo může být sám, o samotě, samotný?

• Někdo, kdo žije samotný na samotě u lesa. (Ale není samotný – lišky mu tam dávají dobrou noc.)
• Poustevník v jeskyni. (A co ten jelen?)
• Starý člověk v domově důchodců…
• …

Dnešní verš nám nabízí pragmatický výklad: Každý chlap bez ženské. (??)

Mě zaujal ten obrat, použitý k vyjádření takové osamělosti: לְבַדּוֹ – l·vadó, v lexikonech i jako by itself. V Ursprachen to máme vyloženo jako für sich; gesondert – tedy, včetně příklonné předložky לְ a zájmenné přípony וֹ – doslova něco jako „k tomu, že on je sám sobě“.

A tak mě napadá, že člověk může být osamocen i mezi lidmi, pokud je uzavřený „sám v sobě“, „zavinutý sám do sebe“ – a někdo by možná řekl i narcista, egoista, sobec.