Hesla Jednoty bratrské/2019-11-27

Středa 27. listopadu 2019Editovat

Pořád jsem o den pozadu: Ráno sice přelouskám správné Heslo, podivím se, ale zdrhaje do práce už nemám čas se s tím nějak sdělovat, a večer už ve mně pouhá představa počítačové obrazovky vzbuzuje těžký odpor :-(

Tak včera (27.XI.2019) to pro mě bylo zdánlivě celkem jednoduché, skoro jsem na to nepotřeboval ani žádnou nápovědu; ano, opět takový "profláknutý" verš, který každý známe asi skoro nazpaměť – Lv 19,2:

קְדֹשִׁים תִּהְיוּ כִּי קָדוֹשׁ אֲנִי יְהוָה אֱלֹהֵיכֶם

q·doším ttih·jú kí qádóš 'ᵃní JHWH 'ᵉlohéjxem

Doslova jsem dal: Svatí budete, protože svatý já (jsem) Hospodin Bůh váš.

Samá známá slova, jediné, na co jsem se musel podívat, bylo to druhé. Ty samohlásky THJW už dávaly tušit, že to zřejmě bude nějaký tvar slovesa býti. Z kontextu jsem si vydedukoval, že to bude asi 2.osoba plurálu, a trefil jsem se. Ale že to bude prostý kal v imperfektu, a nic složitějšího, to mě samotného překvapilo.

A o to víc je překvapivé, že naprostá většina českých překladů jde do imperativu: Buďte!

Losungen to vtipně řeší modálním slovesem "Ihr sollt heilig sein" a do našich Hesel jsme dle ČEPu dali:

Buďte svatí, neboť já Hospodin, váš Bůh, jsem svatý.

Tak jak tedy? Jak se máme vynasnažovat, abychom byli? Abychom museli? A že bychom měli.

Přímost té hebrejské logiky je až oslnivá:

1) Já (Hospodin) jsem Svatý. O tom žádná pochybnost.

2) Já (Hospodin) jsem Bůh váš. O tom už by se dalo občas pochybovat. Opravdu je (tím jediným) Bohem naším? Jestli je (bude) anebo není (nebude), o tom se rozhoduje v srdcích každého z nás – což ovšem někdy bývá trochu vratká půda.

3) Ergo kladívko, tedy, pokud platí oba výše uvedené předpoklady, pak i vy (my) JSTE (JSME) svatí. Tečka.

Prostě v tom imperfektu nepoznáme, jestli JSME anebo BUDEME, prostě je to to samé, to je něco, co trvá, trvalý stav, prostě JSME a BUDEME SVATÍ.

Jsme a budeme svatým, odděleným lidem. Ne snad, že bychom se štítili všech ostatních lidí. Ta naše oddělenost, ta svatost, je daná tím, a jedině tím – a potud, pokud ON, HOSPODIN JE A BUDE NAŠÍM BOHEM.

Tím to vše začíná – tím také začíná Mojžíšova promluva k Hospodinovu lidu.

A tím to také končí – pokud JEHO lidem nejsme a nebudeme, pak jsou zbytečná všechna další slova.

Šlus, Amen.

OdkazyEditovat