Diskuse s uživatelem:Juandev/Blog/Abstraktní myšlení a multičetné inteligence

Abstraktní myšlení

Člověk se dokáže naučit matematice i bez velké potřeby matematické logiky. Protože i když mnoho věcí v matematice je založeno na abstraktních pojmech, tak abstrakce je používána ve dvou základních komponentách jako symboly a modely (systémy). Takže člověk, kterému nevyhovuje matematická logika, nebo vnímat matematiku klasickým způsobem (čísla a vztahy mezi nimi), může využít například grafické reprezentace, jako jsou tabulky, grafy, obrázky. Protože také zobrazují tyto vztahy formou abstrakce pomocí symbolů a modelů. Například v grafu mohou být různé uzly a hrany použity k reprezentaci různých prvků a vztahů mezi nimi. Tyto prvky mohou být považovány za symboly, které reprezentují různé objekty nebo koncepty. Na druhé straně mohou být diagramy, grafy a schémata také považovány za formu modelů, protože tyto vizuální reprezentace poskytují zjednodušené zobrazení skutečného systému, který umožňuje zkoumat jeho vlastnosti a chování. Tyto modely umožňují lidem zkoumat složité systémy, identifikovat problémy a najít řešení.

Jiným lidem může vyhovovat slovní vyjádření (lingvistická inteligence) a takoví lidé vynikají ve slovních úlohách. I v tomto případě používají abstraktní myšlení ve formě symbolů a modelů, protože jazyk se skládá ze symbolů různého typu od znaků po slova atd. A současně jazyk obsahuje i modely ve formě gramatických pravidel. Ale co je důležitější, lze pomocí jazyka popisovat i abstraktní pojmy. Lidé s vysokou lingvistickou inteligencí mohou být schopni abstraktně myslet pomocí slov a konceptů a mohou mít schopnost analyzovat a syntetizovat informace pomocí slovních vazeb a abstraktních konceptů.

To samé platí u různých druhů her, prostřednictvím kterých lze také pochopit různé abstraktní pojmy. Prostorová inteligence se týká schopnosti vizualizace a manipulace s prostorovými vztahy a může pomoci lidem přemýšlet abstraktně o geometrických konceptech, vzorcích a strukturách. To znamená, že symboly a modely lze vnímat všemi druhy inteligence.

U jednoduchých matematických pojmů si lze dokonce poradit bez potřeby abstraktního myšlení. Například pomocí zapamatování si faktů. V případě násobilky ti stačí vědět, že 6 x 6 = 36, a nepotřebuješ k tomu znát žádné další souvislosti, aby si tuto vědomost mohl používat. Někteří lidé si například pamatují fakta a postupy na základě opakování a zapamatování, aniž by porozuměli konceptu, který stojí za těmito fakty a postupy. Toto se často používá u jednoduchých matematických úkonů, jako je například násobení čísel. Nicméně, tato metoda učení má své limity. Bez porozumění některým konceptům může být obtížné řešit složitější matematické problémy, které vyžadují více než pouhé zapamatování fakta. Kromě toho, bez schopnosti abstraktního myšlení může být obtížné aplikovat matematické koncepty na reálné situace a problémy. Kenjiro995 (diskuse) 23. 2. 2023, 01:56 (UTC)

No já si ale myslím, že neurčité grafy jsou také o obstraktním myšlení. Někdy kolem války u nás vyšla knížka, která se věnovala výuce kreslení statistiky (dokonce se tak nějak jmenovala). Kdyby se tedy matematika neučila přes abstraktní graf, ale přes graf, kde jsou v jednotlivých sloupcích panáčci (reprezentující počet lidí), nebo sudy piva (reprezetující počet sudů), tak by to byla ta správná neabstraktní cesta výuky statistiky. Takže doporučení učit logiku pomocí Eulerových či Venových diagramů, není pro mne moc velkým posunem. Je to posun ze znakové abstrakce, do grafické abstrakce. Přitom ale stačí tak málo a místo diagramů nakreslit něco reálného neabstraktního (třeba to sedadlo řidiče a jak řídící jednotka vyhodnocuje co má udělat).

Hlavně proč by se lidi měli učit umět myslet abstraktně? Matematika je znejdnodušený abstraktní popis, neabstraktní reality. Vztahy v realitě jsou průměrně inteligentnímu člověku jasné i bez matematiky. Takový člověk, může matematické symboly přijmout jako slova cizího jazyka a nemusí se vůbec trápt s abstraktním myšlením.

Ano, řekl bych že docela dost lidí, se matamatiku učí jako fakt. Leckdy zjistíš, že matematice nerozumí ani tvůj vyučující, protože neví, jak jsme došli k tomu že 6 x 6 = 36. Takže je otázka proč týrat studenty s testy z matematiky, když se to řada z nich může nabiflovat jako fakta, ale v praxi to pak stejně neumí použít. To tu ostatně psala Denisa, že dnes je škola o neustálém zkoušení a na nic jiného není čas. Juandev (diskuse) 17. 4. 2023, 17:39 (UTC)

Zapamatování faktu

Trošku z jiného soudku. Řeším teď pochopení syntaxe Bash a řeším to i otázkami typu proč 6 x 6 není 38. Málo kdo ti ale odpoví. Buď ti na to řeknou že 6 x 6 je prostě 36, nebo tu otázku smetou ze stolu, jako špatnou otázku. Takže odtud také plyne moje podezření, že hromada lidí (včetně učitelů) nerozumí podstatě té informace, ale pouze se naučí fakta a s těmi nějak operují. Ale je fakt, že nejvíc narážím právě u otázek základních - syntaxe Bash, kdybyž občas podám stejnou otázku, ale u operace daleko méně známé, nebo složitější (například nějaké integrace s jednou neznámou), tak odpověd dostaneš spíš. Juandev (diskuse) 18. 4. 2023, 13:46 (UTC)