Diskuse:Metody výuky cizích jazyků

Poslední komentář: před 10 lety od uživatele Kusurija v tématu „Přejmenovat

Cizích?

editovat

Je nutné do toho podnázvu (vysvětlení) dávat to slovo "cizích", když už to není přímo v názvu projektu? --Kychot 6. 1. 2009, 05:28 (UTC)Odpovědět

Já bych to zatim nehrotil. BTW, nic ti nebrání to přesunout.--Juandev 6. 1. 2009, 05:38 (UTC)Odpovědět

Já to nechci přesouvat, spíš bych jen odstranil to slovo "cizích" a ten výzkum dělal vcelku, tak by mi to přišlo zajímavější, než to dělat izolovaně. Protože si myslím, že nejvíc problémů v té metodologii vzniká právě tím, že se to dělá izolovaně a zaměřuje se to pak vyloženě jen na ty cizí a nebere se v úvahu ten celý kontext. Ale pokud ty to chceš omezit jen na ty cizí, tak pak bych tohleto tvoje asi přesunul na název, kde by bylo to "cizí", a výzkum s tímhle názvem by pak sloužil pro komplexní studium výuky všech jazyků, nejenom cizích. (Abychom se pak o půl roce nemuseli handrkovat podobně jako s Jkl kvůli varhanům, když podle mě varhany jsou píšťalové a podle něj i elektrické se mohou nazývat jen "varhany" a pak je problém to po půl roce vše přejmenovávat i s podstránkami). --Kychot 6. 1. 2009, 09:40 (UTC)Odpovědět

No já si myslím, že výuka cizích a mateřského jazyka je dost odlišná oblast. Já to tedy přesunu, budu se specialisovat a ty tu můžeš filosofovat.--Juandev 6. 1. 2009, 17:36 (UTC)Odpovědět

Tak OK. Ono nejde jen o mateřský jazyk, ale třeba i o "otcovský" (když matka a otec mluví na dítě různými jazyky, tedy bilingvismus), no a do těch "mateřských" byzh zahrnul třeba i fyziku, když k nám promlouvá matka Příroda atd. No já myslel, že buchom tu taky mohli řešit tu věc, jak to že Juan zvládá perfektně cizí jazyky a má problémy s mateřštinou a jak to spolu souvisí a třeba vykopat toho zakopanýho psa. --Kychot 6. 1. 2009, 19:15 (UTC)Odpovědět

BTW jsi to vzal za špatný konec. Juan česky umí dobře, co mu dělá problémy je písemný projev. Juan píše jako prase i v angličtině či španělštině. Čili spíš by jsme měli řešit, jestli existuje elektronická disgrafie.--Juandev 6. 1. 2009, 19:18 (UTC)Odpovědět

Já myslím, že za dobrý konec – původně. Pokud umíš (tedy asi míněno mluvit) dobře česky, anglicky i španělsky a přitom píšeš jako prase v češtině, angličtině i španělštině, tak jaký pak je rozdíl v tom, jestli se jedná či nejedná o cizí jazyk? Jinak jsem to kdysi konzultoval s manželkou a ta říkala, že to prý není žádná dysgrafie, že je to prostě neznalost gramatiky. Ale já nevim. --Kychot 6. 1. 2009, 22:45 (UTC)Odpovědět

Hele mě je to jedno. Alespoň se ukazuje, že wiki společnost je tolerantní, když nebuzeruje, ty co neuměj jazyk. Jako buď rád, že jsem se s tvojí manželkou nedostal do křížku. Tím nic nechci obhajovat, ale jak víme, tak napřed byl jazyk a pak vzniklo písmo. Je samozřejmě jasné, že když kladeš v en v písemném projevu špatně předložky, že je budeš klást i v mluveném slově. Otázka pak je, k čemu ten jazyk máme. Já se neučím jazyky proto, abych měl vynikající písemnej výstup. Nicméně jsem vypozoroval, že řada cizinců si daleko více cenní dobrou výslovnost a intonaci, než gramatickou správnoust. Jasně, za něco si můžu sám, ale za co může škola a rodina. Na wp má furt někdo tendenci mi pomáhat, že mě opravuje s tím že mi pomáhá. Já si to nemyslím - on mi někdo dicky opraví a já se nad tím zamyslím a uvědomím si to. Kdybych si to neuvědomil, tak je to na místě. Pokud ale rozumím tomu, jakou chybu jsem udělal, tak je chyba někde jinde a i řešení je někde jinde. To máš jako s matematikou. Jsou lidi:
  • kteří tomu vůbec nerozumí, jako např. postupu a podobně - musí jim to někdo vysvětlit a pak:
  • jsou lidi, kteří tomu rozumí, ale dělají početní chyby (sem se řadím já, jediným lékem je tvrdě pravidelně počítat furt dokola - stejně, jako když se učíš psát všema deseti. Mám ale pocit, že ten lék u mě nebyl trvalím a teď zpětně bych ty početní chyby zase začal dělat)
  • lidi, kteří tomu rozumí a nedělají početní chyby
Pak samozřejmě existuje skupina lidí, kteří tomu rozumí a početní chyby taky nedělají. Čili zas vidíš, že něčemu rozumět, se skládá ze dvou složek.--Juandev 7. 1. 2009, 07:33 (UTC)Odpovědět

Přejmenovat

editovat

Říkám si, jestli to nepřejmenovat, aby se pod to vešlo více věcí. Kdyby to třeba bylo Metodologie výuky/Cizí jazyky, Metodologie výuky/Španělština/Juandev. --Juandev (diskuse) 11. 12. 2013, 22:24 (UTC)Odpovědět

Složitěji by to nešlo? (nic ve zlém ;-) ). --Kusurija (diskuse) 12. 12. 2013, 08:23 (UTC)Odpovědět

Tak to je systém o kterém jsme mluvili na tom srazu a myslím si, že se to tu bude ještě diskutovat. Chápu, že už je to trochu dlouho, ale poslední měsíce se tu spíše zabýváme krmením (jak jste někde uvedl), takže už není čas jít do předu.--Juandev (diskuse) 12. 12. 2013, 08:56 (UTC)Odpovědět

Je jedině dobře, že je tu vůle jít dopředu (navzdory časovým ztrátám jinde). Takže můj návrh: lomítkování by mělo mít své meze, asi nejvýše dvě lomítka... aha, teď, při otevřeném editačním okně teprve vidím, co mě zmátlo: jednalo se o dva příklady: první: Metodologie výuky/Cizí jazyky a jen čárkou oddělený druhý: Metodologie výuky/Španělština/Juandev. Při zběžném pohledu se mi to slilo do jediného Metodologie výuky/Cizí jazyky, Metodologie výuky/Španělština/Juandev, a to vyvolalo tu mou reakci (na tři lomítka a opakovaná slova v názvu, kdy ve skutečnosti šlo o dva různé př.). Tak já jsem pro. Asi by bylo dobré si nějak vymezit (a omezit, aby to nebylo solí v očích některých) tu osobní příslušnost. Pokud tedy např. Juandev vede kurs španělštiny a nabízí k tomu konkrétní cestu komunikace/výuky přes skype, tak asi tam by jednoznačně ta možnost osobní příslušnosti měla být zachována. Neboť v takové konkrétní formě výuky jej nikdo nemůže zastoupit a tudíž není možné, aby se mu do jeho koncepce někdo montoval (snad nejvýše opravou neúmyslných pravopisných chyb nebo třeba, pokud by nějaká tam použitá šablona (teoreticky) začala dělat potíže jinde). Jinak: je nějaký další důvod nahradit třeba závorkování lomítkem jiný než sjednocení stylu? Je vyzkoušeno, že to nebude dělat problémy (něco jiného, než chceme)? To je jen dotaz, ani stín nějaké nespokojenosti, pokud by to dobře sloužilo, rád se přizpůsobím. --Kusurija (diskuse) 13. 12. 2013, 10:10 (UTC)Odpovědět
Jo a ty cizí bych tam nechal, protože ve výuce svého (mateřského/otcovského) jazyka je asi třeba použít odlišné metody, tak bych to nemíchal... --Kusurija (diskuse) 13. 12. 2013, 10:27 (UTC)Odpovědět
Zpět na stránku „Metody výuky cizích jazyků“.