Diskuse:Krizové řízení pandemie/0.Kapitola - Historie

A co stříbro. Zkoušel někdo na virus nasadit stříbro nebo ocel. Popravdě nevím, jestli už to bylo vědecky prokázáno, nebo se jedná o pseudostudie, ale co jsem z nějakého papíru pochytil, tak tam jde o nějaké povrchové napětí či co. Aneb jak ocelové mýdlo zbaví člověka pachu rybiny. --Juandev (diskuse) 27. 6. 2020, 10:23 (UTC)

Dle dokumentu Antibaktericidní účinek stříbra a stříbrných iontů (http://stretech.fs.cvut.cz/2017/sbornik_2017/pdf/128.pdf) takto funguje Koloidní stříbro, které "vzniká disperzí nanočástic stříbra v destilované vodě. Stříbro je v podobě nanočástic rozloženo v pevně stanovené koncentraci soustavy." Přičemž je historicky od roku 1893 prokázán bakteriální účinek stříbrných iontů avšak je neúčinný v případě sporů jako například antrax. "Mechanismus účinku je založen na koagulaci bílkovin a na inaktivaci enzymu dýchacího systému, změnou jejich DNA a buněčné stěny, a to bez toxického účinku na lidské buňky v živém organismu". Nejpodstatnější informací: "Výsledkem této činnosti je, že si bakterie nemůže rozvíjet vůči stříbru odolnost (resistence) jako je tomu u antibiotik." Dle článku Koloidní stříbro a jeho biologická aktivita, Renata Večeřová, Ústav mikrobiologie LF UP v Olomouci (https://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2016/03/04.pdf), se prokázalo, že koloidní stříbro v krvi nemá negativní účinky na organismus. Z dokumentu je také patrné že jej lze využít v mnoha formách například jako "magnetické nanokompozity oxidu železa a stříbra", "nanokompozit Ag/PDDA-křemelina" atd. Za zmínku stojí také využití "Nanočástice stříbra v kombinaci s antibiotiky". Z toho všeho vlastně vyplívá, že se účinky stříbra klinicky testují. --Kenjiro995 (diskuse) 28. 6. 2020, 06:19 (UTC)

PS zdá se ale, že virus je příliš malí a tak u něj existuje pochybnost jestli bude fungovat jako u bakterií. --Kenjiro995 (diskuse) 28. 6. 2020, 06:32 (UTC)

Pro úplnost ještě dodám, že jsem zkoumal, nakolik jsou tyto výzkumy relevantní, použitelné či věrohodné. Jak jsi naznačil, některé studie vypadají spíše jako pseudostudie. Bohužel skutečně existují i výzkumy, které výše zmíněné popírají takže není snadné se v tom vyznat. Takže tou druhou stranou mince jsou tvrzení, že stříbro není zase až tak bezpečné pro lidský organismus jak se z jiných studují zdá. Stříbro je pro lidský organismus toxický, ale zdá se, že jeho konkrétní účinek je odvozený z množství. Tedy, že menší množství vadí méně ale současně i méně pomáhá. Zdá se, že účinek stříbra sice existuje, avšak jeho účinnost je pochybná. Podle jiného výzkumu jež zdroj se mi nepodařilo dohledat, zkoumali povrchovou úpravu některých lednic, jenž byli pokryty vrstvou stříbra aby ničily bakterie a viry uvnitř lednice. Údajně i přes vrstvu stříbra nalezli bakterie. Dále chybí studie, které by prokázali nebo vyvrátily bezpečnost dlouhodobého užívání takovýchto přípravků vnitřně. I přes malé množství podávané látky, existuje nebezpečí usazování v těle a tím existuje nebezpečí budoucího předávkování. Což způsobuje otravu a ztmavnutí kůže do modra. V minulosti i v případě moru ve 14. století se užívali přípravky stříbra, protože nějaký účinek byl u nich pozorován. Lidé dávali částečky stříbra do tekuťin, nebo pili pramenitou vodu vyvěrající ze stříbrných dolů. Bohužel se občas předávkovali stříbrem. Z tohoto důvodu, bylo od léčby stříbrem upuštěno. Až relativně nedávno v naší moderní době, se trend vrací v podobě nanočástic stříbra. Avšak není vhodné takové přípravky užívat bez souhlasu lékaře a i potom je to riziko. Proto tyto druhy přípravků představují spíše okraj zájmu. I když pravda, že s pandemií covid19 2020 se zájem výrazně zvýšil. Zdá se, že kvůli bezpečnosti je vhodnější stříbro jako antibakteriální přípravek používat do výrobků jako například roušky nebo ponožky atd. Nikoliv však k vnitřnímu užití. --Kenjiro995 (diskuse) 3. 7. 2020, 17:23 (UTC)