Názvy jazyka: Cebuánština - Cebuano - Bisaya - Visaya

osobní zájmena

editovat
osoba osobní zájmeno přivlastňovací zájmeno osobní zájmeno tagalsky
ako ako ako
ty ikaw imo ikaw, ka[pozn. 1]
on, ona, ono siya iya siya
my kami ato tayo, kami, kita
vy kamo inyo kayo
oni, ony, ona sila ila sila

časování sloves

editovat

Slovesa v cebuánštině se časují pomocí předpon:

  • mu- (budoucí čas)
  • nag- (minulý čas)
  • naga- (průběhový čas)

výslovnost

editovat

Výslovnost může změnit význam věty. Např. věta Ako si Monica může znamenat Já jsem Monika nebo Monika je moje.

pozdravy

editovat
cebuánština tagalština
Dobré ráno Maayong buntag Magandang umaga
Dobrý den Maayong adlaw Magandang araw
Dobré odpoledne Maayong udto,
Maayong hapon
Magandang hapon
Dobrý večer Maayong gabi-i Magandang gabi
Dobrou noc
cebuánština tagalština
Jak se máš? Kamusta ka?
Mám se dobře Mabuti ako,
Ako ay mabuti
Ayos lang ko
cebuánština tagalština anglicky
Dnes nemáš práci? Wala ka ba'y trabaho karon? Wala ka bang trabaho ngayon? Don't you have any work today?
Nerozumím ti. Wala ko kasabot nimo. Hindi kita naiintindihan. I don't understand you.
Co budeš dělat později? Unsa imong buhaton unya? What will you do later?
Máš jablko? Naa ba ka'y mansanas?
(hovorově) Naa ka'y mansanas?
Meron ka bang mansanas? Do you have an apple?
Mám jablko. Naa ko'y mansanas.[pozn. 2] Meron akong mansanas.[pozn. 3] I have an apple.
Nemám peníze. Wala ko'y kwarta. Wala akong pera. I have no money.
Jsi krásná. Gwapa ka. Ikaw ay maganda.
Maganda ka.[pozn. 1]
You are beautiful.
  • Walang anuman. - Není zač.
  • Sa uulitin. - Uvidíme se později.

formální mluva

editovat

Na rozdíl od tagalštiny, kde se pro vyjádření formálnosti do věty přidává částice po (např. Hindi po kita naiintindihan.), je v cebuánštině formálnost vyjádřena pouze tónem hlasu.

poznámky

editovat
  1. 1,0 1,1 ikaw se používá ve větách, které mají pořadí podmět-predikát, např. Ikaw ay maganda, ka se používá ve větách, které mají pořadí predikát-podmět, např. Maganda ka
  2. Naa = have; ko = I; mansanas = apple; -y <<< connecting suffix
  3. Meron = have; ako = I; mansanas = apple; -ng <<< connecting suffix
  • Wala = None/Nothing
  • ba << used in questions
  • ngayon = now/today

Tam, kde se v tagalštině používá přípona -ng, se v cebuánštině obvykle používá přípona -y.

  • Meron KA BANG mansanas?
    • ka <<< object pronoun of YOU
    • ba <<< interrogative word used to ask for information
    • ka << can also be SUBJECT PRONOUN
    • Meron KA BANG mansanas? <<< In this sentence, YOU is a SUBJECT PRONOUN. You just use KA instead of IKAW because of the sentence arrangement
  Na Wikipedii naleznete článek
Cebuánština.