Bronchitida

Bronchitida (lat. bronchitis) je zánět bronchů, česky zánět průdušek. Spadá pod záněty dolních cest dýchacích, ale často se sdružuje i se záněty horních cest dýchacích – v průběhu onemocnění se mohou hlavní potíže pacienta měnit. Hlavním vnějškovým projevem je dráždivý kašel, kterým se organismus snaží zbavit tvořícího se sputa (hlenu).

Info

Informace pro veřejnost (spořádáno přibližně dle stupně serioznosti):

ordinace.cz Bronchitida – vypadá seriózně, psal to lékař – Jarmila Křížová, ale více zaměřeno na chronickou formu a proti kouření
pharmanews.cz Bronchitida – Odborný časopis pro lékárníky a laboranty, více prostoru věnováno chronické bronchitidě. Autor článku pod signaturou -fro-
beltina.cz Bronchitida – server věnovaný potravinovým doplňkům, zdroj: Léčivá moc vitamínů, bylin a minerálních látek
abecedazdravi.cz Bronchitida - fakta a rady (výtah z publikace Léčivá moc vitamínů, bylin a minerálních látek) – krátký článeček, nic moc nového
doktorka.cz Bronchitida (lehce alternativně zaměřeno – propagace přírodních léčiv, autor neuveden)

Bronchitida je poměrně časté onemocnění, proto je možné o něm najít řadu odkazů. Časté v dětském věku. Výše odkazované informace se v podstatě shodují v následujícím:

Bronchitida = zánět průdušek, tj. výstelky velkých dýchacích cest v plicích
zánět může být:
- akutní (horečka trvá několik dní, příznaky při správné léčbě odeznívají za 1–3 týdny, někdy kašel přetrvává i několik týdnů)
- chronický (může ustat a po čase se opět vrací – alespoň tři měsíce v roce po dobu dvou let, aby mohla být užita diagnóza CHB)

Někde je uváděno, že se jedná o dvě různé nemoci, které mají zcela odlišnou příčinu, průběh a léčbu.

Klasifikace

Akutní:

J20 Akutní zánět průdušek - bronchitis acuta
J200 Akutní bronchitida, původce: Mycoplasma pneumoniae
J201 Akutní bronchitida, původce: Haemophilus influenzae
J202 Akutní bronchitida způsobená streptokokem
J203 Akutní bronchitida způsobená virem coxsackie
J204 Akutní bronchitida způsobená virem parainfluenzy
J205 Akutní bronchitida způsobená respiračním syncyciálním virem
J206 Akutní bronchitida způsobená rhinovirem
J207 Akutní bronchitida způsobená echovirem
J208 Akutní bronchitida způsobená jiným určeným organismem
J209 Akutní bronchitida, NS

Chronická:

J40 Zánět průdušek - bronchitis - neurčený jako akutní nebo chronický
J41 Prostá a mukopurulentní chronická bronchitida
J410 Prostá chronická bronchitida
J411 Mukopurulentní chronická bronchitida
J418 Smíšená prostá a mukopurulentní chronická bronchitida
J42 Neurčená chronická bronchitida

Příčiny

infekce – často následek jiného onemocnění (nachlazení, chřipka)
- nejčastěji virová (adenoviry, echoviry atd.)
- méně často: bakteriální (Hemofilus, Streptokok)
neinfekční
- dlouhodobé dráždění dýchacích cest (tabákový kouř, prach, znečištěné ovzduší)
- psychosomatika (zadržené konflikty, problémy s komunikací)
- zátěž organismu, přepracování

Někde u etiologie nemoci uvádí, že infekce HCD (nosohltan) plynule přechází do dolních dýchacích cest a tak dávají vzniknout akutní bronchitidě.

Příznaky

vytrvalý kašel, zejména po ránu
vykašlávání hlenu (sputum)
bolest na hrudníku
bolesti ve svalech, zádech

Mechanismus

zánětem zduří sliznice dolních dýchacích cest
řasinkový epitel, který normálně svým kmitáním odstraňuje hlen s bakteriemi a prachem, přestává plnit svou funkci
hlen se hromadí, což dráždí ke kašli
kašlem se vykašlává hlen

Diagnostika

bakteriologické a cytologické vyšetření hlenu
krevní obraz

chronická:

RTG plic
funkční vyšetření plic
vyšetření krevních plynů

Komplikace

přidá se zánět průdušnice (tracheobreonchitida)
bronchopneumonie (lalůčkový zápal plic)
otitida (zánět středního ucha)
sinusitidy (zánět vedlejších nosních dutin)
akutní forma přejde v chronickou

Terapie

Různá u akutní a chronické formy

akutní

klid na lůžku (klidový režim)
dostatečný přísun tekutin
snížení horečky
expektorancia a mukolytika – léky podporující odkašlávání a rozpouštění hlenů (Mucosolvan), nikoli antitusika na potlačení kašle. Někde se připouští, že na začátku akutní fáze, kdy je suchý kašel, se mohou antitusika podávat: Tussin, Robitussin
při bakteriální infekci antibiotika (pokud není podezření na bakteriální příčinu, tak se nepodávají)

chronická

eliminovat dráždění dýchacích cest
bronchodilatační léky (rozšiřování dýchacích cest)
kyslík (dušnost, dechová nedostatečnost)

životospráva

dostatečný přísun tekutin
kupodivu potraviny zvyšující tvorbu hlenu (mléko a mléční výrobky) se mají omezit

fytoterapie

zázvor – stimulace činnosti plic
oman pravý – napomáhá vykašlávání
mateřídouška tymián – uvolňuje hleny
kozinec (astragalus) – přírodní antibiotikum (neužívá se při horečce) (při akutní 200 mg výtažku 4x denně; při chronické 200 mg 2x denně.
myrrha – přírodní antibiotikum
černá ředkev, ptačinec, jinan dvoulaločný, divizna – uvolňují ucpané plíce a průdušky
jitrocel
andělika
yzop lékařský

Kosodřevina – borovice kleč – Pinus mungo Turra ssp. mughus (Scop): silice (Oleum pini pumilionis) – inhalace při onemocnění dýchacích cest; přípravek: Inhalol pini, roztok Inhalex
Proskurník lékařský – Althaea officinalis L.; drogy – všechny části rostliny: Radix althaeae, Folium althaeae, Herba althaeae, Flos althaeae. Hlavní účinná látka je sliz (v kořeni až 35%), působení protidráždivé, tišící bolesti a záněty; kašel, katary cest dýchacích; složka mnohých čajovin, např. expectorans Species pectorales, Species althaeae, Pulmoran, Neopektosan, Pectosan
Šanta kočičí – Nepeta cataria L.; Herba nepetae (= Herba catariae): lidový prostředek proti průjmům a chronické bronchitidě, expektorační aj. účinky (podobné jako Meduňka lékařská)
Kosatec německý (Iris germanica L.), Kosatec florentský (Iris florentina L.), Kosatec bledý (Iris pallida Lam.) – sbírá se oddenek (slovensky podzemok), droga Radix (Rhizoma) iridis: vysoký obsah slizu, mucilaginosum při katarech HCD
Kostival lékařský – vnitřně se dnes užívá zřídka; expektorans při silném zahlenění při chronické bronchitidě
Koprník štětinolistý – prášek při katarech dýchacích cest; je jednou ze složek bylinného likéru Praděd
Lékořice lysá – Glycyrrhiza glabra L.: droga – kořen Radix liquiritiae; obsahuje saponiny (glycyrhizin) a flavonoidy (hlavně likvircin a izolikvircin) – saponiny rozpouštějí hledny a působí expektoračně reflektorickou cestou, zvyšováním sekcese průduškových žláz. Při dlouhodobém užívání může způsobovat otoky (zadržování vody v organismu). Je složkou Species pectorales
Sléz lesní (Malva silvestris L.), sléz přehlížený (Malva neglecta Wallr.), sléz lesní maurský (Malva silvestris L. ssp. mauritiana (L.) Thell.). Drogy: Herba malvae, Folium malvae, Flos malvae. Obsahuje především membránový sliz – léky jsou mucilaginosa, katary HCD. Složka Species pectorales
Vrba bílá (Salix alba L.) – kůra: Cortex salicis, obsahuje salyciláty, tj. působení podobně jako acylpyrin, kterým byla vytlačena;
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.), Kopřiva žahavka (Urtica urens L.) - Herba urticae, Folium urticae, Radix urticae: obsah látek velmi složitý, i vitaminy aj.; působí i jako expektorans. Údajně obsahuje i malé množství jedovaté látky, která se ale ničí varem

Zdroj druhé části: Jaroslav Kresánek, Jindřich Krejča: Atlas liečivých rastlín a lesných plodov, Osveta 1977

rostlinné produkty

Echinacea (třapatka) – posiluje imunitu (údajně posiluje aktivitu bílých krvinek; někde řazen mezi "přírodní antibiotika") (při akutní 200 mg výtažku 4x denně a při chronické 200 mg 2x denně.)
Oregánový olej (řazen mezi přírodní antibiotika)
Vironal – bylinný sirup, posiluje imunitu, působí protivirově a protibakteriálně ("označován jako bioinformační bylinný širokospektrální regenerační přípravek", zřejmě pseudomedicína – operuje se pojmy "dráhy", "psychotronika", "krystaloterapie", "biorezonance"; obsahujce výtažek z grapefruitových semen a jiných rostlin)
Droserin – bylinný krém pro masáže hrudníku

vitamíny

C – podporuje imunitní funkce (500 mg 2x denně)
E – hojení tkání, podpora dýchání, blokátor volných radikálů, nosič kyslíkových molekul

potravinové doplňky

flavonoidy, bioflavonoidy – přírodní antivirové a protizánětlivé látky (250 mg 2x denně)
NAC (N-acetylcystein) – látka podobná aminokyselinám, ředí hlen (při akutní 500 mg denně; při chronické 250 mg denně)

Nejasnosti

Občas se v informacích vyskytnou určité nejasnosti či rozpory.

Antibiotika

Většinou se uvádí, že po fázi suchého kašle nastává období produktivního kašle, kdy dochází k vykašlávání sputa (hlenu), což je považováno za přirozený průběh, v podstatě příznivý. Někde se ale uvádí, že tento suchý kašel doprovází virózy, zatímco hlen zbarvený do žluta až žlutozelena signalizuje bakteriální ifekci, která by se měla léčit antibiotiky. Častější zdroje ale uvádí, že léčba antibiotiky by se měla zahájit při prokazatelně bakteriálním původu.

Kasuistiky

Následují případy průběhu tohoto onemocnění u různých pacientů.

dvouletý chlapeček s akutní bronchitidou – typický případ
/Kychot opakované aktutní bronchitidy a broncholaryngitidy

Literatura

Na Wikipedii naleznete článek
Bronchitida.

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova bronchitida.

Doc. MUDr. Zdeněk Susa, Chronická bronchitida a její komplikace, Triton, Praha 2001