Toto je podstránka hlavního tématu Almanda, zpracovaná uživatelem User:Kychot

Proseč editovat

Téma Almanda jako domácí příprava na seminář Proseč 2008. Jakožto almandy jsem identifikoval následující ukázky:

délka zkrác. název uvedený název
02:22 A0-Ould 01 - The ould Almaine
02:20 A1-Fred 01 - Almande de don Frederice
05:41 A2-Alle 02 – Allemande
01:21 A3-Tregi 03 - Alman Tregian
02:03 A4-III 04 - Allemainge III
01:34 A5-VIII 05 - Allemainge VIII
02:22 A6-All4 06 - Allemande 4
02:52 A7-Sosi 02 - Madam sosilia
02:48 A8-Nones 02 – Nonesuch

A1: Almande de don Frederico editovat

Výchozí informace editovat

Notový podklad ani žádné jiné informace o této almandě jsem si nikde nevyhledával; pokusil jsem se vyjít pouze z předložené ukázky. Na pomoc k identifikaci tóniny a jako intonační oporu jsem použil kytaru v ladění 440Hz (i když ladění nahrávky bylo o dost jinde.)

Struktura editovat

Ukázka obsahuje tři sloky, které na první poslech vypadají identicky. V dalším jsem proto analyzoval pouze první sloku.

Struktura sloky jeví velkou sudou symetrii. Použita jsou čtyři hudební témata, která si označíme písmeny a, b, c, d. Každé téma zazní jedno a vzápětí je opakováno jakožto echo s bohatější koloraturou – označíme-li takto kolorované téma apostrofem, pak si schema celé sloky můžeme znázornit jako a a', b b', c c', d d'.

Označíme-li si metrum jako 2/2, pak každé téma bude dlouhé 4 takty (a rovněž tak každé echo). Rytmus skladby je často tečkovaný (tj. přízvučná čtvrťová nota s tečkou, následovaná nepřízvučnou osminou.) Všechny finály jsou půlové s tečkou (osminovou pomlku s následnou osminovou notou v posledních taktech témat je možno pojímat jako přípravný signál k nástupu přízvučné první doby, na kterou již musí být došlap.) Při tomto počítání pak vyjde 1 doba = 1 půlová nota = 1 rychlý krok v double, tj. 1 celý double = 2 takty (4 půlové noty)

Každé z témat je vprostředku děleno malou osminovou cézurou na dvě poloviny. Každá tato polovina potom odpovídá délce jednoho double. (Za cézurou, těsně před začátkem první těžké doby druhé poloviny, zaznívá přípravná osminová nota, stejně tak, jako tomu je na koncích témat.)

Rychlost skladby při tomto počítání se pohybuje cca mezi 81 – 85 dob/min.

Předznamenání pro notový zápis v zahrané poloze volím jedno bé.

Témata editovat

 

  • Téma a začíná rozmarným tečkovaným rytmem, vychází z noty g', v první polovině postupuje vzhůru, ve druhé polovině opět klesá jeho finálou je a', což odpovídá transponované frygické tónině s jedním bé.
  • Téma b je důstojné klesající téma, začíná půlovou notou c", následovanou dvěma čtvrťovámi b' a první polovina končí na a', aby se druhá polovina mohla vyšvihout a na f" (nejvyšší nota sloky) a z něj sestupným trendem dospět až k finále d", předcházené chromaticky zvýšeným citlivým tónem. To odpovídá aiolské tónině, transponované do jednoho bé, harmonicky alterované.
  • Téma c začíná půlovou notou es", což ohlašuje nástup další modulace; celkově má první i druhá polovina opět sestupný charakter s finálou na b'. To odpovídá ionské tónině, transponované dvěma bé.
  • Téma d začíná opět tečkovaným rytmem na notě c", od které stupňovitě klesá až do hlubin k d'. Druhá polovina se pak už uklidňuje v obvyké poloze s finálou na g', předcházenou opět alterovaným citlivým tónem, což odpovídá dórskému modu, transponovanemu jedním bé, harmonicky alterovanému.

Shrnutí editovat

Struktura skladby je dobře zvýrazněna modulací mezi církevními mody (frygický, aiolský, ionský a dórský) a i nástupem v tečkovaných rytmech u prvního a posledního tématu. Koloratura ozvěn může napovídat, k tomu, aby příslušné krokové variace byly prováděny jinou formou – např. dáma opakuje kroky po pánovi. Vysoká pravidelnost celé skadby umožňuje, aby byla zatančena samými double, aniž by docházelo k nějakým kolizím s doprovodem, naproti tomu ale umožňuje vkládat množství dalších zpestřujících prvků prakticky s neomezenou variabilitou.

Další odkazy editovat

Kupodivu Google mi na řetěz Almande de don Frederice nenašel nic.

Na podobný řetěz Allemande don Federico jsem dostal jen dvě odpovědi, ale oboje vstup pouze přes registraci JSTOR: Janet Dodge: Lute Music of the XVIth and XVIIth Centuries, Journal of the Royal Musical Association, dtto

Lepší varianta už byla: Almande de don Frederico s větším množstvím odkazů, autor Pierre Phalese, s odkazem na biografii: Pierre Phalèse @ Answers.com, Born 1510 in Louvain, Died 1573 in Louvain.

Dále jsem ho bezúspěšně hledal na:

Almande de Don Frederico byla napsána 1583.

Jinak o autorovi w:en:Pierre Phalèse the Elder – Vlámský vydavatel, takže to zřejmě sám nenapsal.

Německá Wikipedie w:de:Pierre Phalèse obsahuje zajímavý odkaz http://www.kantoreiarchiv.de/archiv/recorder_flauti/ensemble_satb/phalesius/chorearum/ Odskokem do rodičkovského adresáře vyšťouráme ještě zajímavější http://www.kantoreiarchiv.de/archiv/recorder_flauti/ensemble_satb/phalesius/liber_primus_leviorum_/ – 27 not pro různé almandy, gaillardy, pavany – je to obsah jeho Liber Primus Leviorum Carminum z roku 1571. (Hledaná almanda je ale pozdější, tak tu asi nebude).

Ale v tom předcházejícím by mohla být! To je Ausgewählte Branles aus dem Chorearum Mollitorum Collectanea z roku 1583, aranžováno pro zobcové flétny. Tak nic, to z toho vybrali jan bránly, ale rok 1583 souhlasí, takže dál hledat ten sborník.

V hledání sborníku Chorearum Mollitorum Collectanea jsem nikam nepokročil.

Jinak zajímavý odkaz Pierre Phalèse and his Lute Borrowings, kde je ozanačován za jednoho z největších hudebních pirátů všech dob. Takže zřejmě vydavatel, který se u skladeb uváděl rovněž jakou autor?