Čarodějné kruhy/Cíle

Úvodní stránka

Cíle projektu

Databáze (Jak se zapojit)

Kontakty (Diskuse)

Čarodějný kruh

Cíle projektu

Cílem projektu Čarodějné kruhy je popsat tvar a chování hub, které tvoří čarodějné kruhy. Projekt je rozdělen do několika fází. V první dojde k vytvoření databáze kruhů a bude se pozorovat a dokumentovat jejich projev viditelný lidským okem.

V druhé fázi, by mělo dojít k použití invazivních metod, které zjistí jaké konkrétní druhy tvoří čarodějné kruhy, jak vypadá struktura podhoubí a jak se podhoubí chová v čase.

Co o nich víme

Prstenec tmavě zelené trávy

Nekrotická zóna v kombinaci z bujnou vegetací

Pojmem čarodějný kruh je označován prstenec plodnic podhoubí rostoucí nejčastěji v kruhu. Čarodějné kruhy se ovšem během roku projevují i jinými způsoby než je růst plodnic v kruhu. Jedná se o nekrotickou zónu a o zónu tmavě zelené bujnější vegetace. Předpokládá se, že houba roste postupně od středu k okrajům. Masa podhoubí odumírá a uvolňuje živiny zejména dusík, který způsobí bujnější, tmavě zelený prstenec. Na druhou stranu někdy houba, obalí kořínky trav a zamezí přístupu vody. Pak vzniká nekrotická zóna, kde se nachází suchá tráva, nebo již jen hlína. Tato fakta však nebyla „na loukách“ nikdy vědecky zkoumána, a tak se jedná pouze o teorie!

S houbami tvořícími čarodějné kruhy se setkáváme v lesích i na loukách. Obecně se uvádí asi 50–60 druhů stopkovýtrusných a vřeckovýtrusných hub, které se takto chovají, přičemž ne vždy je výsledným obrazcem prstenec.

Odborná literatura

1. Odborné publikace v češtině:
   1. Gryndler, M. 2004. Mykorhizní symbióza: o soužití hub s kořeny rostlin. Praha : Academia. ISBN 80-200-1240-0
2. Odborné články v angličtině:
   1. Santillano, D. D. A study of the Tricholoma magnivelare Shiro using a Taxon-Specific Oligonucleotide in the Sierra Juarez of Oaxaca, Mexico. Available from:
   2. Lian, Ch. et al. 2006. Tricholoma matsutake in a natural Pinus densiflora forest: correspondence between above- and below-ground genets, association with multiple host trees and alteration of existing ectomycorrhizal communities. New Phytologist 171:825-836
   3. Caetano-Anollés, G. & Hoeiland, K. 2003. Population genetics and spatial structure of the fairy ring fungus Marasmius oreades in a Norwegian sand dune ecosystem. Mycologia 95(6):1012-1031