Výtvarnice je křivka (funkce), vyjadřující závislost průměru kmene stromu na výšce, ve které průměr měříme.

Související témata editovat

Metodika měření editovat

Měření průměru kmene se běžně provádí průměrkou. Proměřit stojící kmen průměrkou by však byla činnost dost namáhavá a riskantní (leda v rámci sportovní disciplíny stromolezectví, což by mohla být jakási alternativa k horolezectví). Proto jsou možnosti:

  • měřit alternativními metodami - např. přesná fotografie, kde ovšem ve vyšších partiích překáží větve stromu.
  • proměřit na pokácený strom

Proměřit pokácený strom v rámci těžby znamená změřit výšku pařezu, průměr pařezu a pak postupovat v proměřování (minimálně ve dvou kolmých směrech) celého kmene v určitých vzdálenostech od čela (za použití dřevorubeckého pásma). Tato metoda je v případě proměření všech stromů z těžby poměrně pracná a může zdržovat postup těžebních prací.

Jednodušší způsob je využít naměřené průměry, zjišťované při kubatuře vytěžené kulatiny. Oproti běžné praxi je však nutné dodržovat další zásady:

  • před pokácením každý strom označit (písmenem, jménem, číslem apod.)
  • změřit jeho výčetní průměr
  • po pokácení je dobré stejně označit i pařez
  • zhodnotit stav kmene
  • určit směr ovality kmene
  • pokud musí být kulatina vyzdravena, vést pečlivou evidenci i o odstraněných částech kmene
  • kromě středních průměrů evidovat i průměry čepů
  • výřezy číslovat postupně pro každý strom, jedním směrem od pařezu vzhůru
  • záznamy o vytěženém sortimentu mít pečlivě zaznamenány pro každý strom zvlášť
  • měřit poctivě a evidovat i velikosti nadměrků
  • po posledním výřezu proměřit i nevyužitou část kmene až do špičky
  • v případě ulomené špičky ji dohledat a změřit
  • zaznamenat různé abnormity růstu kmene
  • podle možností provádět průběžnou fotodokumentaci, např. poškození kmene hnilobou na řezu apod.
  • zjistit stáří stromu podle let na pařezu (možno až po skončení těžby podle označených pařezů), případně podle odříznutých vzorků (disků).

Pokud je těžba zpracována na krátké výřezy (4-5m), pak proměřením středních průměrů a čepů získáme intervaly měření 2 - 2.5m. V tomto intervalu se (typicky u vzrostlého smrku) mění průměr cca o 1 cm, což je maximální dosažená přesnost průměrkování, takže vzorkování 2 - 2.5m je zcela dostačující. Při zpracování 8m výřezů je i interval 4m většinou vyhovující. Při delších výřezech anebo pro dosažení většího rozlišení je možno delší výřezy měřit ne více místech.

Sepsané údaje je nejlepší uložit do vhodně formátovaného textového souboru a ten zpracovat vhodným programem (skriptem). Výstupem budou jak data, nutná pro těžbu (soupis sortimentu a kubatura), tak i data, využitelná pro dendrometrii.

Literatura editovat

Odkazy editovat