Uživatel:Kychot/programátor
Moc bych se tím chlubil neměl, bylo spíš jakési řemeslo z nouze.
Algol 60 editovat
Pionýrhaus editovat
APŠ editovat
SER 2d editovat
To už na průmyslovce jsme měli dederonskou SER 2d s bubnovou operační pamětí (střední přístupová doba 11 ms) s pětistopou děrnou páskou, na germaniových tranzistorech. (To SER znamenalo, že měla seriovou aritmetickou jednotku, počítala v BCD v plovoucí řádové čárce!). Tady to píšou: 2700 diod, 850 tranzistorů, taktovací frekvence 35 kHz Laborky jsme měli tři hodiny. Tak jsme toho času chtěli využít a tak jsme jí zadali náš domácí úkol. Chudinka, za ty tři hodiny to nezvládla...
FORTRAN editovat
Elektrium editovat
Mikroprocesory editovat
- Intel 8080
- Motorola 6800
- další
Strojový kód editovat
DEC LINC-8 editovat
- https://en.wikipedia.org/wiki/LINC-8
- PROGOFOP
- Assembler
- Focal
Během svého studia na MatFyzu jsem (někdy od roku 1975) dělal pomvěda ve Fyziologickém ústavu ČSAV. A tak jsem tam posléze v roce 1977/78 začal dělat diplomku na téma Nelineární analýza elektroneurologických preparátů. Vedoucí mé diplomky se se mnou moc dlouho nebavil, ukázal mi jakousi almaru, posetou blikajícími žárovičkami a různými přepínači, s malinkou oscilografickou obrazovkou uprostřed, ze které vedly všelijaké dráty, s připojeným dálnopisem. To je LINC, tady máš manuál s instrukčním souborem a nauč se v něm programovat."
Byl to vyřazený minipočítači DEC LINC-8 z roku 1966, který Akademii věnovala jakási americká univerzita. 4 kila ferritové operační paměti, a z toho 1 kilo zabíral operační systém PROGOFOP. Ani jeden integráč, v té době! Všechno na poctivých tranzistorech a diodách.
Výborné bylo, že se to nemuselo programovat přímo bit po bitu, ale že jsme k tomu přes jeden bit reléového registru měli připojený dálnopis A30.
JPR 12 R editovat
Po nástupu do Motola v 1979 jsem dělal na JPR 12 R (Jednotka Programového Řízení). Měl pohnutou historii vývoje. V šestidenní válce 1967 prý Egypťani ukořistili ze zajatého izraelského tanku jakousi krabičku, která se nakonec dostala k nějakým chytrým českým ručičkám. Soudruzi z ní vytahali desky, které rozdali různým inženýrům se stranickým úkolem, zjistit, jak jsou ty plošňáky zapojené, a udělat podklady pro výrobu. Bohužel se zjistilo, že ne všechny brouky z Motoroly už stačili v RVHP obšlohnout. Nakonec se našla obezlička: Pracovalo to v hexadecimální soustavě: 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 B C D E F
HP 30 editovat
Motorola 6800 editovat
DEC LSI 11 editovat
- Large Integration Scale
- Předchůdce mikroprocesorů v dnešních PC
- stavebnice
- děrná páska: snímač/děrovač
- Assembler / Linker
- Radar
DEC 11/34 editovat
FFT editovat
- ~1984
- ÚFR (Ústav fyziologických regulací ČSAV) Bulovka
- Drška
Sinclair Z-81 editovat
- ~1984
- Z80
- 10 000 Kčs vč. paměti 16 kB
Pascal editovat
- Mario
PROLOG editovat
Sharp M80 editovat
- EOS
- Klinika tělovýchovného lékařství rehabilitace
- Václav Sazima
- Assembler
Forth editovat
C editovat
- K&R
- ANSI
- C++
Tesla ADT editovat
- Ústav klinické biochemie (doc. Masopust)
EC 1010 editovat
Výpočetní středisko FNM:
VT-20 editovat
Výpočetní středisko FNM:
- Basic
- DABAS
- Fortran
- Pascal
IBM XT editovat
- Poprvé v Suchdole
Něco DDR? editovat
Výpočetní středisko FNM:
IBM AT/3 editovat
- EEG psychiatrická klinika FVL
- Ivan Dvořák
R@SYSTEM editovat
Turbo C editovat
- ANSI C
- C++
VGA editovat
- Assembler
IBM PC editovat
- Klinika tělovýchovného lékařství rehabilitace
- DR DOS
- EKG přes IR
- Rezidentní program EKG pod DOSem – hmotový spektrometr – analyzátor dechových plynů
BBS editovat
- modem
BITNET editovat
DEC 10 editovat
- Saša Modrý
- Knihovna
- Tajemník fakulty
- Řídící počítač
Internet editovat
- Pevný okruh
- broadband modem 64 kbps
ULTRIX editovat
Linux editovat
- Slackware
Cisco editovat
Sendmail editovat
Listserver editovat
AHOJ-L editovat
FTP editovat
Gopher editovat
WWW editovat
DEC Notebook editovat
Win 3.1 editovat
Slackware editovat
Debian editovat
HTML editovat
dulos.cz editovat
Perl editovat
DEC Alpha editovat
Ethernet editovat
- Cheaper net 10 Mbps koax