Biofyzika Úvod


  1. Biofyzika je většinou chápána jako vědní obor vysoké specializace, který vznikl jako interdisciplinární obor na pomezí biologie a fyziky.
  2. V současné době se záběr biofyziky rozšiřuje natolik, že proniká a zpětně ovlivňuje vývoj nejen celé biologie a fyziky, ale i dalších vědních oborů, jakými jsou nejen další přírodovědné disciplíny, jako např. molekulární chemie, ekologie či medicína, ale i obory tzv. humanitní, jako dejme tomu lingvistika, sociologie, politologie anebo inženýrské, jako třeba ekonomie. U všech těchto oblastí je rovněž důležitá znalost matematiky jako jednoho ze základních prostředků komunikace a myšlení.
  3. Původně úzce vymezený interdisciplinární obor se v procesu své universalizace stává spíše oborem integrujícím. Poznatky z biofyziky se postupně stávají integrální součástí ostatních vědeckých disciplín.
  4. V důsledku těchto posunů se stává žádoucím, aby studující nejrůznějších oborů měli možnost setkat se s biofyzikálním způsobem myšlení ještě před svým vstupem na vysokou školu – podobně, jako např. ponětí o ekologii a její výuka pronikla už nejen do středních a základních škol, ale už i do mateřských.
  5. Nelze předpokládat, že by Ministerstvo školství nějak pružně zareagovalo na vývoj v této situaci a začalo měnit osnovy příslušným směrem; spíše ponechává určitou volnost v organisaci výuky jednotlivým školám a je na nich, zda zahrnou výuku biofyziky do svých studijních plánů.
  6. Výuka elementární biofyziky i na nižších stupních je výhodná právě pro její universální a integrující charakter. Žáci mají šanci vyhnout se zlozvyku nedávných století, rozdělovat přírodu na „živou“ a „neživou“, rozdělovat svět na „přírodu“ a „lidi“ a tak mohou pochopit zákonitosti, které se uplatňují při vývoji nejrůznějších systémů a formací, ať již na úrovni přírodní či společenské. Tím umožní studentům, nadaných spíše přírodovědně, chápat důležitost a souvislosti humanitně orientovaných disciplín a naopak.
  7. Velkou část společných základů, vyučovanou doposud v samostatných předmětech, jako je např. matematika, fyzika, biologie, ekonomie, chemie, psychologie, filosofie aj. je možno vyučovat společně a integrovaně. I když později nutně dojde k výuce specializovaných disciplín, zůstane zde ponětí o společném, universálním základu a předpoklady pro vzájemnou komunikaci jednotlivých disciplín.
  8. Špatné návyky ze současného disjunktivního způsobu výuky na základních a středních školách se projevují nejen při přijímání uchazečů na vysoké školy, ale zlozvyky myšlení často přetrvávájí i během vysokoškolského studia i daleko po něm. Kolikrát člověk přichází na „dávno objevené“ až v pokročilém věku. Z tohoto důvodu je možno studium biofyziky doporučit jako ideální studium pro celoživotní vzdělávání.
  9. V biofyzice se učíme, že každý problém může mít řadu různých řešení. Některé z nich jsou více či méně vhodné v dané situaci, avšak i nevhodné řešení se může ukázat vhodným v situaci jiné. Z tohoto důvodu nemůžeme rozdělovat řešení na jednoznačně „chytrá“ a „hloupá“, stejně jako nemůžeme jednoduše říci, že člověk je chytrý a žížala je hloupá; každý živočich je adaptovaný pro určité prostředí a těžko říci, jak by si poradil člověk se svými vědomostmi, kdyby se ocitl v roli žížaly. Rovněž tak člověk nějakým způsobem postižený, handicapovaný, může být vybaven schopnostmi, kterými předčí člověka zdravého. Tím je možné frekventanty vést i k větší snášenlivosti a vzájemné toleranci. Lidské společenství potřebuje všechny lidi a jde o to, aby každý člověk zde mohl najít své místo a aby i ostatní byli s to objevit jeho hodnoty.
  10. Výuka biofyziky by v našem kursu měla probíhat z větší části aplikovaným způsobem, hledáním různých řešení různými způsoby. V současné situaci však není dosud zřejmé, do jaké míry se tento ideál e-learningu podaří uskutečnit pomocí mechanismů, které nabízí stroj MediaWiki.

Biofyzika Úvod